Žluté vesty znovu vyšly do ulic. Ve srovnání s minulým týdnem byly ale protesty menší

Nahrávám video
Události: Protesty žlutých vest slábnou
Zdroj: ČT24

Pátou sobotu po sobě vyšli do ulic po celé Francii demonstranti, kteří nejsou spokojeni s politikou prezidenta Emmanuela Macrona. Akce byly ale výrazně klidnější, ke střetům s policií došlo hlavně ve městech na jihu země. V Paříži tentokrát protestovaly pouhé tři tisíce lidí. Pět osob bylo lehce zraněno a stovka lidí skončila ve vazbě. V celé zemi se do protestů zapojilo přes 30 tisíc osob.

Francie se na protesty žlutých vest znovu připravila masivním nasazením policie. Tentokrát byly ale demonstrace nejen klidnější, ale i mnohem méně početné, než před týdnem. Podle ministerstva vnitra se do demonstrací zapojilo 33 500 lidí, z toho 2200 v Paříži. Minulou sobotu se v celé zemi protestních akcí účastnilo na 77 tisíc lidí, z toho 10 tisíc v hlavním městě. V celé Francii bylo nasazeno 69 tisíc příslušníků bezpečnostních sil, z toho asi osm tisíc v Paříži.

Francouzská vláda po úterním teroristickém útoku ve Štrasburku „žluté vesty“ vyzvala, aby tento víkend nedemonstrovaly.

Policie podle tisku sice zablokovala přístup ke státním institucím, jako je sídlo prezidenta nebo premiéra, ale Eiffelova věž a muzea uzavřená při protestech minulou sobotu byly normálně v provozu. K předvánočním nákupům zůstaly otevřené také velké obchodní domy. Preventivně bylo uzavřeno čtyřicet ze zhruba tří set stanic pařížského metra.

Na Champs-Élysées použila policie slzný plyn a vodní dělo

Hlavní demonstrace se konaly na třídě Champs-Élysées, odkud byly hlášeny ojedinělé střety, při nichž policie použila slzný plyn. Dalšími shromaždišti bylo náměstí před budovou pařížské Opery a Haussmannův bulvár. Na přibližně 200 místech po celé Francii se konaly také silniční blokády.

Později odpoledne policie na Champs-Elysées použila i vodní dělo, aby rozehnala 300 až 400 demonstrantů, kteří se ještě s příchodem tmy zdržovali na slavné pařížské třídě.

Někteří demonstranti se dali slyšet, že jsou nízkou účastí zklamáni. „Jestli to tak půjde dál, (prezident Emmanuel) Macron si večer otevře šampaňské a řekne: a je to, vítězím,“ uvedl podle serveru France Info jeden z účastníků protestu.

Na třídě Champs-Élysées se během mrazivého dopoledne objevilo také několik polonahých aktivistek s tělem natřeným stříbrnou barvou a oblečených v rozhalených červených mikinách s kapucí a trikolorou. Jen potichu stály naproti policistům, napsal Le Figaro. List je s ohledem na jejich červené pokrývky hlavy označil za „Marianny“, francouzský státní symbol.

Policisté a protestující
Zdroj: BENOIT TESSIER/Reuters

Protesty už mají osm nepřímých obětí

Členové hnutí žlutých vest už několik týdnů protestují proti vládním ekonomickým reformám. Demonstrace a silniční blokády byly původně namířeny proti plánovému růstu cen pohonných hmot, později ale přerostly v protesty proti hospodářské politice vlády, obecně i proti Macronovi samému. Rozsáhlá vlna protestů je mnohými považována za největší od nepokojů v roce 1968.

Francouzská média píšou, že silniční blokády, které Francii v různé intenzitě paralyzují už od 17. listopadu, si v pátek večer vyžádaly další nepřímé oběti, kterých je tak dohromady již osm. Nově je jednou z nich spolujezdkyně z auta, které se srazilo s jiným osobním vozem, jenž se otáčel kvůli barikádě na silnici v departementu Aisne v severní Francii. Další smrtelná nehoda se stala v belgické obci na hranici s Francií. Zahynul řidič, jenž se svým autem narazil do kamionu, který zastavila bariéra vztyčená demonstranty na francouzské straně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...