Ve věku 98 let zemřel v pátek večer v Římě bývalý italský prezident Giorgio Napolitano. Píše to agentura ANSA. Napolitano vedl Itálii v letech 2006 až 2015, tedy i v komplikovaném období finanční krize. Byl první italskou hlavou státu, kterou parlament zvolil dvakrát, a také prvním bývalým členem Italské komunistické strany, jenž se dostal do nejvyšší politické funkce.
Podle současného prezidenta Sergia Mattarelly se v Napolitanově životě „ve velké míře zrcadlila druhá část 20. století“. Papež František v kondolenčním vzkazu Napolitanově manželce Clio Bittoniové uvedl, že při jednání s Napolitanem oceňoval jeho lidskost a předvídavost.
Podle expremiéra Maria Draghiho uměl Napolitano „vést dialog se všemi politickými kulturami“. Současná premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila soustrast rodině.
Italský fotbal o víkendu uctí Napolitana minutou ticha před ligovými zápasy a v rodné Neapoli budou prapory na veřejných budovách staženy na půl žerdi. Lidé se budou moci rozloučit s bývalým prezidentem v senátu, jelikož Napolitano byl doživotním senátorem. Tato funkce přísluší v Itálii všem bývalým hlavám státu. Nejsou zatím známé podrobnosti o státním pohřbu či smutku.
Politikem od mládí
Napolitano byl politickým matadorem, který začal působit v italské politice po druhé světové válce. Již v osmnácti letech vystupoval jako aktivní antifašista a dlouho byl členem komunistické strany. Jeho politické názory přitom prošly časem radikální proměnou.
Z mladého komunisty, který podle deníku Corriere della Sera považoval sovětskou invazi do Maďarska v roce 1956 za nezbytnou, se zařadil k pružnějším a nedogmatickým představitelům strany. Vyslovoval se pro spolupráci s italskými socialisty a ve straně též prosazoval orientaci spíše na evropské socialistické a sociálnědemokratické strany místo těsných styků s komunistickou Moskvou.
Po pádu Berlínské zdi a po změně názvu strany Napolitano zastával přední vládní funkce a byl například ministrem vnitra. Byl obratný řečník a mistr intelektuálně precizních formulací.
Do prezidentského křesla usedl v období, které analytici považují za jedno z nejkomplikovanějších v soudobé italské historii. Byl klíčovým politickým aktérem během finanční krize v letech 2010 a 2011, za což si vysloužil od novinářů přezdívku král Giorgio.
Díky Napolitanovi otěže v zemi postižené dluhovou krizí převzala nadstranická vláda premiéra Maria Montiho, který nahradil v úřadě Silvia Berlusconiho. Příliš iniciativní vedení prezidentského úřadu však mnozí italští politici Napolitanovi vyčítali. V roce 2015 z funkce odstoupil kvůli vysokému věku, tehdy mu bylo 89 let. Byl nejdéle sloužícím prezidentem italské republiky.
Vřelé vztahy s Českem
Napolitano byl také posledním italským prezidentem, který navštívil Českou republiku. V roce 2007 přijel do Brna na summit prezidentů zemí střední a jihovýchodní Evropy, podruhé přijel o čtyři roky později.
S tehdejším prezidentem Václavem Klausem řešili hlavně migrační krizi a hospodářské problémy Evropy. „Jsme naprosto spokojeni s bezproblémovými vztahy, které narůstají ve všech oblastech,“ řekl tehdy Klaus.
Italové během návštěvy svého prezidenta v Praze slavili výročí 150 let od sjednocení své země. Koncert filharmonického orchestru světoznámé milánské opery La Scala v pražském Obecním domě si nenechal ujít ani Napolitano společně s Klausem. Napolitano se také přišel podívat na pražské hlavní nádraží, jehož prostory rekonstruovala italská firma. Napolitano a Klaus tehdy otevřeli zrenovovanou odbavovací halu.
