Zeman v Bruselu „hasil“ české problémy a hájil tabákový průmysl

Praha - Prezident Miloš Zeman dnes poprvé ve funkci hlavy státu odletěl na dvoudenní pracovní návštěvu Bruselu. Setkal se tam s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem, s nímž řešil například přísnou tabákovou směrnici, kterou český prezident s poukazem na zaměstnanost v tabákovém průmyslu odmítá. Poté povečeřel se šéfem Evropské komise José Barrosem a podle svých slov „s prezidentským minimaxem“ hasil výtky, které má komise vůči České republice a které mohou ohrozit čerpání peněz z evropských fondů.

Zeman se v Bruselu postavil proti omezení tabákového průmyslu

Zeman při své první schůzce s předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem hovořil o přísné tabákové směrnici, která se na půdě evropského parlamentu chystá. Česko patří k zemím, které podporují, kvůli přítomnosti tabákových firem, postoj cigaretové lobby.

  • „Pevně věřím, že zvítězí zdravý rozum a zájem o zaměstnanost asi 1 500 zaměstnanců továrny Philip Morris v Kutné Hoře,“ řekl Zeman, podle nějž je v českém zájmu, aby se směrnice alespoň odložila.

Dokument, okolo kterého se tvrdě lobbuje, například počítá s výraznějším varovným označením krabiček či se zákazem některých typů tabákových výrobků. Zastánci směrnice argumentují starostí o zdraví evropských občanů a snahou zmenšit počet mladých lidí, kteří s kouřením začínají. Její odpůrci zase zdůrazňují především výpadky v příjmech rozpočtů členských zemí unie a ohrožením pracovních míst.

Mezi bruselskými odpůrci protitabákové směrnice vzbudil Zemanův výrok poprask. „Je neuvěřitelné, že důležitý muž, prezident ČR, se takto osobně k té věci postaví. Pokud chce pokračovat v kouření, učiní tak bez ohledu na balení cigaret. Pro 700 000 dětí, které ročně začínají kouřit, je ale přitažlivost krabiček důležitá,“ řekla šéfka největší organizace pro ochranu zdraví European Public Health Alliance Monika Kosinská.

V sedm večer se Zeman sešel s předsedou Evropské komise José Barrosem. Na úvod setkání český prezident v neformálním rozhovoru portugalskému politikovi pochválil architekturu Lisabonu. Barroso se Zemanem poté usedl ke společné večeři v sídle komise.

Zeman přijíždí do Bruselu v době problémů s eurodotacemi i zákonem o úřednících

Evropská komise Česku vytýká stále chybějící zákon o úřednících, což by teoreticky mohlo být důvodem pro zablokování peněz ze strukturálních fondů v příštím plánovacím období, tedy už od ledna 2014. Už roky také evropští úředníci upozorňují Prahu na potřebu úpravy normy o posuzování vlivů zákonů na životní prostředí.

„Řekl jsem, že současná - a doufám, že i budoucí - vláda napravuje chyby předchozích vlád. Úmyslně říkám předchozích vlád v plurálu,“ poznamenal dnes prezident. Připomněl, že zákon o státní službě byl přijat v roce 2002, kdy byl premiérem. „Pak ho jak levicové, tak pravicové vlády permanentně posouvaly a posouvaly, až nakonec Evropské komisi došla trpělivost,“ doplnil Zeman.

Jan Březina (nestraník), europoslanec, Evropská lidová strana: „Nechme pana prezidenta působit, uvidíme, jak jeho politický talent přesvědčí ty, kteří rozhodují tady v Bruselu.“

Vojtěch Mynář (ČSSD), europoslanec, Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů: „Prezident je momentálně jediný, kdo do toho může prozatím vstoupit. Nemáme vládu, připravujeme se na mimořádné volby, takže teprve potom může ta vláda pokračovat v těchto tendencích.“

Jan Zahradil (ODS), europoslanec, Skupina evropských konzervativců a reformistů: „Pan prezident tady sice může učinit nějaké sliby nebo nějaká pěkná gesta, ale vždycky to nakonec bude závislé na tom, co udělá vláda.“

Záruku, že věci budou rychle dány do pořádku, ale Zeman ani jako hlava státu dát nemohl. „Dávám k dispozici pouze svůj odborný odhad a konstatuji, že je to priorita současné vlády,“ řekl novinářům. Neumí si prý také představit, že „opravdu rozumná budoucí vláda“ by byla stejně nezodpovědná, a „jako vlády předchozí, zejména ta minulá“ by vyhodila desítky miliard korun oknem jen kvůli své neschopnosti dobře administrovat evropské dotace. V Bruselu prý proto dnes Zeman plnil „nechtěnou roli“ hasiče: „Snažil jsem se alespoň s prezidentským minimaxem, i když jsem neměl k dispozici požární vůz, udělat, co bylo v mých silách,“ poznamenal.

Zeman dodal, že „velice ocenil“ misi českého ministra pro místní rozvoj v demisi Františka Lukla, který o čerpání unijních peněz jednal v Bruselu minulý týden. Kromě hrozících problémů pro příští programovací období má totiž Praha velké potíže už při nynějším čerpání. Evropská komise ke 4. září certifikovala projekty za 275,7 miliardy korun, což je jen 34,7 procenta z celkové částky, kterou má Česko v současném programovém období 2007-2013 k dispozici. Zastaveny jsou některé regionální operační programy, dalším to hrozí.

V dalších Zemanových rozhovorech v Bruselu by se mohlo objevit také téma české energetiky v Evropě. Například ČEZ má velké problémy v Bulharsku. Česku také hrozí francouzský energetický gigant Areva, který si stěžuje u Evropské komise kvůli neúspěchu v tendru na dostavbu Temelína. S evropskými politiky prezident nejspíš nevynechá ani otázku voleb do Evropského parlamentu v květnu příštího roku.

Co očekáváte od první návštěvy prezidenta Zemana v Bruselu?

Vojtěch Mynář (ČSSD), europoslanec, Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů: „Jsem rád, že se tato návštěva uskuteční, protože to beru jako určitý mezník politiky vůči Evropské unii a všem jejím strukturám oproti tomu, jak to bylo předtím. Je známo, že bývalý prezident Klaus k tomu vztah neměl, a my jsme s tím nikdy nesouhlasili.“

Jan Zahradil (ODS), europoslanec, Skupina evropských konzervativců a reformistů: „Já toho moc neočekávám. To je setkání dvou eurohujerů, pana Schulze a pana Zemana. Pan Schulz si asi potřebuje udělat trochu PR reklamu před evropskými volbami a pan Zeman si potřebuje dokázat, že je jiný než jeho předchůdce, takže uslyšíme asi mnoho prázdných a jalových řečí o Evropě, ale nic víc.“

Jan Březina (nestraník), europoslanec, Evropská lidová strana: „Jako člověk, který je europozitivní, tedy asi eurohujer, bych to vnímal pozitivně, ale spíš opatrně pozitivně. Počkám si na výsledky této návštěvy.“

Od jarního Zemanova nástupu do funkce hlavy státu jde o jeho vůbec první cestu do bruselského centra EU. S evropským prezidentem Hermanem Van Rompuyem se český prezident setká až ve čtvrtek, kdy zároveň ukončí svou dvoudenní bruselskou cestu návštěvou velitelství Severoatlantické aliance.

S Barrosem i Van Rompuyem už se Zeman jako prezident setkal, po své inauguraci je totiž pozval do Prahy. S Barrosem společně vztyčili nad Pražským hradem vlajku EU, která tam za úřadování Zemanova předchůdce, euroskeptika Václava Klause, nevlála.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 36 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 11 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...