Prohlídkou Bělověžského pralesa prezident Miloš Zeman končí třídenní návštěvu Polska. V chráněné přírodní památce na polsko-běloruském pomezí se podíval i do zubří rezervace a střediska lesní výchovy. Již ve čtvrtek Zeman řekl, že jeho návštěva má být vnímána jako solidarita s Polskem, které se kvůli kácení v chráněném pralese dostalo do sporu s Evropskou komisí. V pátek podle svého mluvčího Jiřího Ovčáčka Zeman solidární stanovisko s Polskem zopakoval.
Zeman v Bělověžském pralese znovu vyjádřil solidaritu s Polskem. Připomněl i zubry v Milovicích
Události ČT: Prezident Zeman navštívil Bělověžský prales (zdroj: ČT24)
Z Varšavy prezident do Bělověžského pralesa odletěl dopoledne vrtulníkem společně s manželkou Ivanou a s částí delegace.
Mluvčí Ovčáček podle ČTK sdělil, že ředitel národního parku seznámil Zemana s aktuální situací v pralese. „Pan prezident zopakoval své solidární stanovisko s Polskem. Během debaty zmínil i fakt, že zubři, právě z Bělověžského pralesa, jsou v České republice v Milovicích,“ řekl Ovčáček. Zemana s delegací poté zavezly do nitra pralesa bryčky tažené koňmi.
Podle svého mluvčího Zeman při debatě se zástupci národního parku situaci v Bělověžském pralese přirovnal k Šumavě a k tamním sporům mezi ochránci přírody a lesními hospodáři o způsobu boje proti kůrovci. Ovčáček poznamenal, že během debaty také zaznělo, že v této otázce chybí věcná diskuze a proto nastupuje debata emotivní.
Do Polska Miloš Zeman přiletěl ve středu, ve čtvrtek jednal s předními polskými představiteli včetně prezidenta Andrzeje Dudy. Po setkání s ním se na tiskové konferenci český prezident Polska zastal ve sporu s Evropskou komisí o kácení v Bělověžském pralese.
Poznamenal také, že spolu mluvili „o pokusech rozvrátit visegrádskou skupinu (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a vnutit jí vůli Evropské komise v některých věcech, které narušují princip subsidiarity“.
Podle Zemana má každá země právo rozhodovat o svých vnitřních záležitostech, a to včetně práva nakládat s vlastními surovinovými zdroji, tedy i s lesem.
Prezident Zeman navštíví Bělověžský prales (zdroj: ČT24)
Spor o kácení začal v roce 2016
Bělověžský prales se rozkládá na ploše 3 tisíce kilometrů čtverečních na hranici Polska a Běloruska. Zhruba polovina z něho, tedy 1500 km čtverečních je pod ochranou UNESCO. Na rozloze 105 km čtverečních pak panují nejpřísnější pravidla ochrany v rámci polského národního parku. Prales je největším domovem zubra (někdy nazývaného též bizon evropský). Ročně přiláká až 200 tisíc turistů.
Rozepře kolem Bělověžského pralesa začaly na jaře roku 2016, tedy půl roku po vítězství strany Právo a spravedlnost ve volbách. Tehdejší ministr životního prostředí Jan Syzszko umožnil rozšířit kácení v pralese.
Nově se smělo vytěžit 188 tisíc místo do té doby platných 63 tisíc metrů krychlových dřeva. Těžba se také rozšířila do části bezzásahových zón, platilo však, že těžit se smí pouze mimo území národního parku. Rozhodnutí mělo platnost do roku 2021.
Oficiálním důvodem pro rozšíření těžby byla snaha předejít rozšíření lýkožrouta. Ekologové a opozice však obviňovali vládu, že skutečným důvodem je výdělek z rozšíření komerční těžby dřeva. Proti těžbě se konala řada protestů včetně mnoha akcí přímo v pralese. Lesníky tam proto musely chránit bezpečnostní složky.
GALERIE
Bělověžský prales
Evropská komise podala v červenci 2017 kvůli kácení na Polsko žalobu u Soudního dvora EU. Ten vládě těžbu zakázal ještě tentýž měsíc předběžným opatřením. Zakázal také odvážet odumřelé staré smrky. Vláda však zákaz odmítla respektovat i přes hrozbu pokuty ve výši čtyř milionů eur.
Polská vláda prošla v lednu 2018 proměnou a spekulovalo se, že jejím cílem je urovnání vztahů s EU. Do čela ministerstva životního prostředí usedl Henryk Kowalczyk a ten těžbu zastavil. Nezveřejnil však, kolik stromů už bylo vytěženo. Podle odhadů opozičního deníku Gazeta Wyborcza se v roce 2017 vytěžilo 190 tisíc metrů krychlových dřeva, tedy asi třikrát víc než o rok dřív. Tolik se naposledy vytěžilo v roce 1988.
Kowalczyk také slíbil respektovat verdikt Soudního dvora EU. Ten přišel v dubnu 2018. Soud shledal, že Polsko nesmí v pralese kácet, protože tím porušuje dvě směrnice o ochraně životního prostředí.
- Soudní dvůr uvedl, že příslušné polské úřady neposoudily v roce 2016 dopady lesnických zásahů na chráněnou lokalitu, jak měly udělat podle směrnice o stanovištích. Podle ní musí mít totiž úřady jistotu, že plánovaný zásah nebude mít trvalé škodlivé účinky na celistvost dotyčné lokality. Posouzení vlivu provedené v roce 2015 podle soudu vědecké pochybnosti rozptýlit nemohlo.
- Soudní dvůr EU také poukázal na to, že Komisí napadená polská rozhodnutí o těžbě v pralese nemají žádná omezení ohledně stáří stromů a umožňují kácení z důvodů „veřejné bezpečnosti“ bez upřesnění konkrétnějších podmínek, které by věc ospravedlňovaly. Polská argumentace podle soudu neumožňuje mít za to, že aktivní lesnické zásahy mohly být odůvodněny nezbytností zastavit šíření lýkožrouta.
- Těžba navíc podle soudu vede k zániku části chráněné lokality, a tak na rozdíl od toho, co tvrdí Polsko, nemůže být opatřením, které má oblast chránit. Soud také upozornil, že lýkožrout nebyl v plánu péče o prales pro rok 2015 jako hrozba identifikován a naopak právě těžba staletých smrků a borovic, které brouk napadl, za potenciální hrozbu označena byla. Těžba navíc podle unijního soudu ohrozila některá místa rozmnožování a stanoviště určitých chráněných brouků.
- Směrnice o ochraně ptáků zakazuje například úmyslné ničení, poškozování a odstraňování hnízd a vajec volně žijících ptáků. Rozhodnutí polských úřadů o těžbě by podle soudu k poškozování a ničení míst rozmnožování ptáků nevyhnutelně vedlo. Polská strana přitom nerozhodla o konkrétních ochranných opatřeních, která by úmyslné zásahy do života ptáků vyloučila a zajistila také dodržování zákazů plynoucích ze směrnice.
- Po rozhodnutí unijního soudu je členský stát povinen rozsudku v co nejkratší době vyhovět. Pokud dojde Evropská komise k názoru, že se tak nestalo, může podat novou žalobu s návrhem na uložení peněžitých sankcí.