Polský prezident Andrzej Duda při změnách ve vládě premiéra Mateusze Morawieckého odvolal dosavadní ministry obrany, zahraničí a ochrany životního prostředí. S jejich jmény se spojovaly ostré spory s opozicí a bruselskými institucemi EU o ohrožení právního státu v Polsku či o kácení v chráněném Bělověžském pralese.
Polský premiér střídá problémové ministry: „Nechceme být vládou krajností a doktríny“
Antoniho Macierewicze v čele obrany nahradil dosavadní ministr vnitra Mariusz Blaszczak, novým šéfem diplomacie se místo Witolda Waszczykowského stal dosavadní náměstek Jacek Czaputowicz. Jana Szyszku na životním prostředí vystřídal Henryk Kowalczyk. Změny se týkají i resortu zdravotnictví či financí.
„Ministr Czaputowicz je vlastenec z dob bojů proti komunismu a úředník znalý ministerstva. Kéž by mu změny v domácí politice umožnily vést efektivnější zahraniční politiku,“ okomentoval změnu opoziční politik a někdejší šéf diplomacie Radoslaw Sikorski.
Sikorski v minulosti Waszczykowského ostře kritizoval například za to, že po marné snaze zabránit znovuzvolení někdejšího polského premiéra Donalda Tuska do čela Evropské unie označoval krajana za „německého kandidáta“. Varšava zůstala ale v odporu proti Tuskovi zcela osamocená.
„Hluboce věřím, že tyto změny přispějí k ještě efektivnější práci vlády. Gratuluji premiérovi, a to především k odvaze a schopnosti prosadit změny, personální i organizační,“ prohlásil na závěr ceremonie prezident Duda, který jako vrchní velitel ozbrojených sil vedl prakticky otevřený spor s Macierewiczem.
Odvolání ministrů označil vůdce nejsilnější opoziční strany - Občanské platformy - Grzegorz Schetyna za dobrou zprávu pro Polsko, ale lze se podle něj jen usmívat při představě, že by ve vládě došlo ke změnám k lepšímu.
Szyszko pustil těžaře do Bělověžského pralesa
Exministr životního prostředí Jan Szyszko schválil v březnu 2016 plán obnovení kácení v Bělověžském pralese. Podle něj by se v následujících deseti letech mohlo vykácet až 188 tisíc metrů krychlových dřeva; dosavadní limit byl 63 tisíc metrů krychlových.
Stát kácení zdůvodňoval bojem proti kůrovci, ekologové to však považují za záminku ke zvýšení těžby dřeva pro komerční účely. Podle ochránců životního prostředí zničí rozsáhlé kácení charakter pralesa, který se rozkládá na ploše 1500 čtverečních kilometrů.
Brusel Varšavě pohrozil pokutou až 100 tisíc euro za každý den kácení.
Sám premiér Mateusz Morawiecki vystřídal v prosinci v křesle předsedy vlády Beatu Szydlovou, která se stala vicepremiérkou. Po svém nástupu ohlásil plán vyměnit část ministrů, mezi nimiž měli být podle médií zejména zastánci ostré konfrontace s opozicí, k nimž patřili Waszczykowski a Macierewicz.
„Naše vláda není proti někomu, ale je vládou pro nové, stále lepší Polsko. Nechceme být vládou dogmatickou, doktrinářskou, vládou krajností, ale chceme být vládou, která spojuje ekonomiku se společností,“ řekl premiér Morawiecki, slibující „budovat Polsko silné a bezpečné“ a „demokracii se srdcem“.
Premiéra čeká výměna názorů s Junckerem
Po obměně vládní sestavy čeká premiéra Morawieckého seznamovací schůzka s šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Nečeká se, že by se pozice Polska v rámci EU výrazně měnila.
Unie Varšavu kritizuje kvůli justiční reformě posilující vliv vládnoucí strany na obsazení soudů a zahájila proceduru, která může vést až ke ztrátě polských hlasovacích práv.
Morawiecki v novoročním projevu prohlásil, že Polsko má jako suverénní stát právo měnit svůj soudní systém. Komentátoři se shodují, že v zásadních sporných bodech Varšava neustoupí, avšak změny ve vládě včetně výběru vhodného nástupce Waszcykowského by mohly přinést alespoň mírné zklidnění napjatých vztahů s Bruselem.