Szydlová rezignovala, novým polským premiérem má být Morawiecki

Nahrávám video
Horizont ČT24: Polská vládní rošáda
Zdroj: ČT24

Polská premiérka Beata Szydlová rezignovala. Na nového předsedu vlády byl navržen dosavadní vicepremiér a ministr financí a rozvoje Mateusz Morawiecki. Oznámila to mluvčí vládní strany Právo a spravedlnost (PiS), jejíž politické špičky a následně i poslanecký klub se dnes sešly ve Varšavě, aby projednaly změny ve vládě. Podle zatím nepotvrzených informací polských médií by měla být Szydlová v Morawieckého vládě vicepremiérkou.

„Politický výbor zhodnotil dva roky vlády sjednocené pravice. Navzdory mnoha útokům byla úspěšná. Premiérka Beata Szydlová prokázala rozhodnost a pracovitost, jsme ji vděčni za to, co se jí podařilo zrealizovat,“ uvedla podle webu listu Gazeta Wyborcza mluvčí PiS Beata Mazureková.

„Situace se nicméně změnila a vyžaduje změnu ve vedení vlády. Premiérka nabídla výboru svou rezignaci a výbor ji přijal. Domníváme se, že by (Szydlová) měla mít i nadále důležitou roli. Na premiéra navrhuje výbor Mateusze Morawieckieho,“ dodala mluvčí.

Ten má plnou podporu šéfa Pis Jaroslawa Kaczyńského, zatímco Szydlová jeho plnou důvěru postrádala, napsala agentura Reuters s odvoláním na analytiky. Podle zdrojů serveru Politico Kaczyński o výměně na postu předsedy vlády uvažoval od pondělního stranického mítinku. Bývalý úspěšný bankéř Morawiecki vládnoucí cizími jazyky „bude lepším partnerem pro ostatní lídry EU než Szydlová“, dodal web.

Rekonstrukci kabinetu podle televize TVN 24 vysvětlila tím, že mezinárodní a domácí situace stavějí „trošku jiné výzvy“, což vyžaduje „změny nejen ministrů, ale i vedení vlády“. O jaké výzvy jde, nevysvětlila. Reuters v této souvislosti zmiňuje přípravu strany na nadcházející sérii voleb: příští rok se uskuteční místní volby, v roce 2019 parlamentní a v roce 2020 prezidentské.

„Poslední dva roky - bylo to pro mě mimořádné období a sloužit Polsku a Polákům mi bylo ctí,“ napsala na sociální síti Twitter odcházející premiérka. Szydlová ve čtvrtek paradoxně ustála hlasování o důvěře, které vyvolali poslanci menšinové opozice. V obou komorách parlamentu má PiS spolehlivou většinu.

TVN 24: Nová vláda by mohla být v úterý

Podle televize by Morawiecki mohl být pověřen funkcí v pátek, aby nová vláda byla jmenována příští týden v úterý. Další změny ve vládě se mají podle serveru Onet.pl odehrát až příští měsíc.

Před sídlem parlamentu a před centrálou PiS demonstrovalo několik stovek přívrženců opozice, kteří se domáhali zachování nezávislosti soudů a skandovali hesla typu „Chceme právo a spravedlnost!“ Podle listu Gazeta Wyborcza došlo k potyčkám s policií.

Morawiecki je považován za jednoho z nejschopnějších polských ministrů a je mu přičítána část zásluh za rostoucí polskou ekonomiku, předložil ambiciózní plán „zodpovědného rozvoje“, známý též jako Morawieckého plán, určený k nastartování ekonomického rozvoje a získání finančních zdrojů pro velkorysé plány vlády v oblasti sociální politiky.

Právník a historik se narodil 20. června 1968 a politicky aktivní byl už od raného mládí. Jeho otcem je bývalý disident, vědec a politik Kornel Morawiecki, který v 80. letech založil a vedl ilegální antikomunistickou organizaci Bojující Solidarita.

Ve dvanácti letech se Morawiecki účastnil nelegálního rozmnožování politických letáků, později vylepoval plakáty vyzývající k akcím odporu a navzdory pronásledování polskou tajnou policií se aktivně účastnil demonstrací na konci 80. let. V letech 1988 a 1989 figuroval v okupačních stávkách na Vratislavské univerzitě, kde studoval historii. Studoval také evropské právo a ekonomickou integraci.

Vedl jednání o vstupu Polska do Evropské unie, týkající se mnoha oblastí, včetně financí. Byl čelem regionálního parlamentu Dolního Slezska, v různých pozicích také pracoval pro banku BZ WBK, jejímž byl v letech 2007 až 2015 ředitelem.

Morawiecki byl v listopadu 2015 jmenován vicepremiérem a ministrem pro ekonomický rozvoj ve vládě Beaty Szydlové jako nezávislý, v březnu 2016 vstoupil do strany Právo a spravedlnost (PiS). Ministrem financí se stal v září 2016. Letos v březnu se účastnil zasedání ministrů financí zemí G20 v Baden-Badenu jakožto první zástupce Polska v historii. Během dvou let vlády PiS se zasadil mimo jiné o kroky k navrácení polské kontroly nad některými bankami ovládanými zahraničními společnostmi.

Zdroj: ČTK

Mateusz Morawiecki
Zdroj: Reuters/Charles Platiau

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...