Soud EU hrozí Polsku: Za každý den kácení v Bělověžském pralese zaplatíte 100 tisíc eur

Soud EU nařídil Polsku, aby přestalo kácet v chráněném Bělověžském pralese, a to pod hrozbou pokuty 100 tisíc eur (2,5 milionu korun) denně. Varšava se dosud odmítala příkazu unijního soudu podřídit. Úřady navíc pronásledovaly protestující ochránce přírody, kteří se těžbě dřeva snažili zabránit.

Soudní dvůr nařídil Varšavě, aby nejpozději do patnácti dnů od doručení rozhodnutí informovala Evropskou komisi o přijatých opatřeních. Tedy aby potvrdila příkaz okamžitě přestat s kácením v pralese, a to až do definitivního vyřešení celého případu. Ten se přitom může táhnout i roky. „Aktivní lesní hospodaření“ má být přípustné jen v odůvodněných případech, nezbytných pro zajištění bezpečí veřejnosti.

Pokud by Brusel shledal, že Polsko nadále neplní toto rozhodnutí, může požádat soud o nové posouzení. V případě, že by kácení pokračovalo, nařídí soud Polsku, aby Evropské komisi zaplatilo pokutu ve výši nejméně 100 tisíc eur denně, poznamenala televize TVN 24.

„Vypořádáme se s tímto problémem. To není první klacek, který hází Polsku pod nohy,“ zareagovala v televizi Beata Kempová, šéfka kanceláře premiérky Beaty Szydlové. Verdikt je podle ní „více ideologický než věcný“. Na dotaz moderátorky, zda si polská vláda může dovolit platit 100 000 eur denně, odpověděla protiotázkou, zda si tedy redaktorka přeje, aby prales úplně zničil kůrovec.

Varšava argumentuje bojem proti kůrovci, ustoupit zatím nehodlala

Polský ministr životního prostředí Jan Szyszko (PiS) schválil plán obnovení kácení v Bělověžském pralese v březnu loňského roku. Podle nových pravidel by se v následujících deseti letech mohlo vykácet až 188 tisíc metrů krychlových dřeva; dosud byl limit 63 tisíc metrů krychlových. Stát kácení zdůvodňuje bojem proti kůrovci.

Ekologové to však považují za záminku ke zvýšení těžby dřeva pro komerční účely. Podle ochránců životního prostředí rozsáhlé kácení zničí charakter pralesa, který se rozkládá na ploše 1500 čtverečních kilometrů, a v dlouhodobém výhledu se může odrazit i na počtu turistů. Kácet se může i v oblastech, jež byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu.

Ministerstvo ale už dříve zdůraznilo, že dřevorubci nadále nebudou moci kácet v národním parku, který z celkové rozlohy pralesa zabírá asi 10 tisíc hektarů.

Evropská komise se rozhodla podat k Soudnímu dvoru EU na Polsko žalobu v polovině července. Koncem tohoto měsíce pak unijní soud vydal předběžné opatření, kterým zakázal Polsku pokračovat v kácení, dokud definitivně nerozhodne. Varšava to ale nerespektuje a v kácení pokračuje. 

V posledním původním pralese na evropském kontinentu, zařazeném do seznamu světového dědictví UNESCO, žije například zubr nebo šest desítek dalších druhů savců. Petici proti intenzivnějšímu kácení podepsaly stovky tisíc Poláků. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 24 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 28 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...