Ze Severního Irska zní volání po referendu o odtržení. Johnson přijel bránit rozpadu monarchie

Britský premiér Boris Johnson poprvé od nástupu do funkce navštívil Severní Irsko a jednal se zástupci tamních politických stran. Předsedkyně republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová před schůzkou s ním řekla, že pokud dojde k brexitu bez dohody, mělo by se v Severním Irsku konat referendum o jeho případném sjednocení s Irskou republikou. Odpoledne hovořil Johnson se zástupci Demokratické unionistické strany (DUP), která podporuje menšinovou vládu jeho konzervativců. Šéfka DUP Arlene Fosterová míní, že v otázce brexitu lze dosáhnout kompromisu.

„Nechápu, jak by mohla Británie vytáhnout tuto část Irska z Evropské unie (…) a s klidnou tváří říci komukoli z nás, kdo žijí na tomto ostrově, že bychom neměli dostat demokratickou příležitost (…) rozhodnout o své budoucnosti,“ uvedla podle agentury Reuters McDonaldová. Kdyby obyvatelé Severního Irska nedostali po brexitu možnost rozhodnout se v referendu, zda setrvají ve svazku s Anglií, Skotskem a Walesem, nebo zda se spojí s Irskou republikou, a zůstanou tak součástí Evropské unie, bylo by to podle šéfky republikánské strany Sinn Féin „naprosto skandální“.

Johnson při příjezdu na sérii jednání řekl, že očekává, že „brexit asi přijde na pořad dne“. Za klíčový bod rozhovorů ale označil situaci kolem nefunkční severoirské vlády. Koaliční kabinet unionistů a zastánců sjednoceného Irska se rozpadl už v lednu 2017. K jeho obnovení nepomohly ani předčasné volby, ani další jednání. Sinn Féinn a DUP nedokázaly překonat rozpory mimo jiné právě kolem plánovaného odchodu Británie z EU.

Nahrávám video

V Severním Irsku žijí katoličtí republikáni usilující o odtržení od britské koruny a spojení s Irskem a protestantští unionisté toužící po zachování co nejtěsnějšího svazku s Londýnem. Spor byl příčinou desítky let trvajícího násilí a terorismu. Vyřešit se ho podařilo v roce 1998 Velkopáteční dohodou, v níž se republikáni smířili se setrváním ve Spojeném království s podmínkou zajištění velmi těsných vztahů s Irskem. Ty jsou nyní kvůli brexitu ohroženy.

Johnson přijel na horkou půdu

Po odpoledním jednání s představiteli DUP Johnson z místa odjel, aniž poskytl komentář médiím. Šéfka strany Fosterová v rozhovoru s novináři hovořila o možném brexitovém kompromisu, přičemž „rozumnou cestu vpřed“ by podle ní mohla otevřít větší vstřícnost Dublinu. „Existují způsoby, jak se s tímto problémem vypořádat, bude-li ochota na obou stranách,“ řekla.

DUP a Johnson na straně jedné a Dublin, potažmo celý zbytek EU na straně druhé, se rozchází především v pohledu na takzvanou irskou pojistku, která je součástí brexitové dohody dojednané s Bruselem bývalou premiérkou Theresou Mayovou. Opatření má zajistit, aby se po brexitu neobnovily klasické hraniční kontroly mezi Irskem a Severním Irskem, avšak mimo jiné by vytvořilo jisté regulační rozdíly mezi Severním Irskem a zbytkem Británie.

„Pojistka je trvající a zásadní závadou dohody o odchodu (Británie z EU) a je velmi důležité, aby zmizela,“ řekla Fosterová. Sporný mechanismus, který by udržel Británii v bezcelní zóně EU i po brexitu a Severní Irsko by donutil dodržovat část pravidel jednotného unijního trhu, by podle Fosterové „v podstatě rozbil“ Spojené království. Scénář možného odchodu Británie z evropského bloku bez dohody je podle šéfky DUP na stole jen proto, že Brusel je agresivní a chce Spojené království rozbít.

Fosterová a další představitelé DUP se s britským premiérem setkali už v úterý večer. Nejmenovaný „vlivný zákonodárce“ severoirské strany řekl Reuters, že při pracovní večeři se hovořilo mimo jiné o možnosti doplnit pojistku o časový limit na její platnost.

Johnson však tuto variantu jasně odmítl minulý týden při projevu v dolní komoře britského parlamentu, nehledě na to, že pro Brusel je nepřípustná stejně jako jakékoli jiné změny „rozvodové“ dohody. Britský ministerský předseda řekl, že přijatelná je pro něj pouze brexitová dohoda, v níž irská pojistka nebude. Británie podle něj 31. října EU opustí bez dohody, pokud druhá strana na jeho požadavek nepřistoupí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kalifornský odvolací soud nařídil nové vynesení trestu pro Weinsteina

Kalifornský odvolací soud v pátek potvrdil rozhodnutí nižšího soudu v Los Angeles, který v roce 2022 uznal vinným někdejšího filmového producenta Harveyho Weinsteina ze znásilnění a sexuálního napadení nejmenované italské modelky a herečky, soud ale musí znovu rozhodnout o trestu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AP, která poznamenala, že soud Weinsteinovi původně uložil 16leté vězení. Právní zástupci Weinsteina uvedli, že s nynějším verdiktem nesouhlasí a že odvolací proces tímto nekončí.
před 35 mminutami

Zástupci USA, Izraele a Libanonu podepsali rámcovou dohodu pro mír

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali v pátek večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřena příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Venezuela po zemětřesení omezila přístup do státu La Guaira

Venezuela po ničivém zemětřesení omezila přístup do severního státu La Guaira, který byl nejvíce postižen. Informovala o tom agentura AFP. Kontrolu nad oblastí převzala armáda. Úřady podle DPA uvedly, že cílem opatření je zajistit veřejný pořádek a usnadnit záchranářům práci.
před 3 hhodinami

USA oznámily nové údery na Írán v odvetě za útok na obchodní loď

Armáda Spojených států v pátek provedla nové údery na cíle v Íránu v reakci na čtvrteční íránský útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. Uvedlo to oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Íránské revoluční gardy oznámily, že v reakci na americký útok napadly vojenské základny Spojených států v regionu. V noci na sobotu o tom informovala agentura AFP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrostl na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Venezuela po zemětřesení hlásí téměř tisíc obětí, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 920, oznámil podle Reuters předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Informoval také o 3360 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Zástupce generálního tajemníka OSN Tom Fletcher řekl, že v zemi se pohřešuje na padesát tisíc lidí. Pomoc přislíbila řada států včetně Česka. Tuzemský specializovaný tým odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

AfD je démonizována a čelí diskriminaci, prohlásili Klaus a Okamura na konferenci

Bývalý český prezident Václav Klaus a předseda české Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pátek vystoupili na konferenci, kterou v německém Spolkovém sněmu uspořádala strana Alternativa pro Německo (AfD). Klaus odsoudil „démonizaci“ strany, kterou loni německá civilní tajná služba označila za prokazatelně pravicově extremistickou. Podle Okamury čelí AfD v Německu diskriminaci. Popřál jí, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
před 10 hhodinami
Načítání...