Ze sedmičky „zapovězených“ států v novém Trumpově dekretu vypadne Irák, píše AP

Ze seznamu států, jejichž občanům chce Bílý dům v obavách z terorismu dočasně zakázat vstup do země, vypadl Irák. Zmiňuje to agentura AP s odkazem na zatím poslední návrh nové verze prezidentského protiimigračního dekretu. Vypustit Irák prý doporučilo prezidentovi Donaldu Trumpovi ministerstvo zahraničí a Pentagon vzhledem ke klíčové úloze Bagdádu v boji s Islámským státem.

Exekutivní příkaz, který má nahradit lednový dekret zablokovaný americkými soudy, měl Trump vydat původně už předminulý týden. Nejprve byl odložen o týden, později až do dnešního dne. Podle dnešní informace AP se ale zveřejnění dekretu očekává až „v příštích dnech“.

Rozhodnutí o dalším odkladu problematického dekretu padlo v úterý pozdě večer, uvedla s odvoláním na vládní zdroje televize CNN. Trumpův parlamentní projev byl všeobecně příznivě přijat, a pokud by bylo nyní vydáno restriktivní protiimigrační nařízení, pozitivní dojem by to poškodilo, usoudil Bílý dům. „Chceme využít příznivější okamžik,“ uvedl zdroj americké televize.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Původní Trumpovo nařízení dočasně zastavovalo platnost všech amerických přistěhovaleckých programů a zakazovalo dočasně vstup do země občanům sedmi většinou muslimských států – Iráku, Íránu, Jemenu, Súdánu, Sýrie, Libye a Somálska. Když několik amerických soudů platnost dekretu zastavilo, rozhodl se Bílý dům připravit dokument nový.

Ze zákazu cestování z postižených arabských států v něm mají být vyjmuti držitelé trvalého pracovního povolení v USA, tedy takzvaných zelených karet, a rovněž osoby s americkým pasem. Ze seznamu postižených států má vypadnout Irák, ostatní země v něm podle AP zůstanou.

Sýrie už nemá být označena za stát, z něhož se přijímání nových uprchlíků zakazuje na neurčito. Přistěhovalecké programy mají být pro tento stát stejně jako pro ostatní zastaveny na 120 dnů. Nový dekret už nemá obsahovat formulaci o výjimce pro náboženské menšiny.

Irácký premiér Hajdar Abádí původní lednový dekret Bílého domu ostře kritizoval a pohrozil odvetou. Mnoho iráckých poslanců po vládě žádalo, aby Američanům zakázala vstup do země, přestože podobný krok by měl vážné následky pro boj s Islámským státem.

Americké organizace pro ochranu lidských práv už před vydáním dekretu dávají na vědomí, že bez ohledu na jeho obsah nařízení znovu zažalují, pokud bude rozlišovat přistěhovalce podle náboženského přesvědčení.

  • Po necelém měsíci působení Donalda Trumpa na postu amerického prezidenta se bilance jím vydaných exekutivních příkazů přehoupla přes dvacet. Velkou pozornost vzbudil hned v den inaugurace (20. ledna) pokyn, kterým přikázal minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotní reformou exprezidenta Obamy, než bude program Obamacare zcela zrušen. 
  • V pondělí 23. ledna podepsal Trump exekutivní příkaz o formálním odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP), které Obamova administrativa zdlouhavě dojednávala. Že bude chtít dohodu co nejdříve zrušit, avizoval už dříve.
  • O den později, 24. ledna, přispěchal Trump se dvěma exekutivními příkazy, kterými rozhodl o pokračování výstavby dvou sporných ropovodů – Keystone XL a Dakota Access.
  • Den nato, 25. ledna, oznámil Trump v příslušném výnosu svůj záměr dodržet předvolební slib a vystavět zeď na hranicích s Mexikem
  • Zatím nejkontroverznější Trumpův dekret spatřil světlo světa v pátek 27. ledna. Na základě tohoto příkazu o přísnějším prověřování imigrantů byl na 120 dnů pozastaven program Spojených států pro přijímání uprchlíků a na dobu 90 dnů byl zakázán vstup do USA občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. Dekret nicméně opakovaně zablokovaly soudy.
  • Exekutivním příkazem z 3. února pověřil Trump ministerstvo práce, aby zrevidovalo legislativu z Obamovy éry, týkající se regulace finančního sektoru.
  • Ve čtvrtek 9. února pak přišla na řadu trojice exekutivních příkazů, které podle šéfa Bílého domu pomohou zemi v boji proti kriminalitě ve Spojených státech. Jeden z nich je namířen proti drogovým kartelům operujícím v USA i v zahraničí, zejména v Mexiku. Další má lépe ochránit představitele policie před zločinnými útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kandidátů na Nobelovu cenu za mír je 287, spekuluje se o papeži i o Trumpovi

Na Nobelovu cenu za mír za rok 2026 bylo navrženo 287 kandidátů, z nichž 208 jsou jednotlivci a 79 tvoří organizace. Jsou mezi nimi političky a nejspíše také americký prezident Donald Trump, který o toto ocenění v minulosti usiloval. S odvoláním na Norský Nobelův institut to napsala agentura Reuters. Nový nositel bude vyhlášen 9. října a slavnostní ceremoniál se uskuteční 10. prosince. Loni se laureátkou stala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová.
před 5 hhodinami

„Toto není izolovaný případ.“ Británie čelí rostoucímu antisemitismu

Velká Británie zvýšila stupeň ohrožení mezinárodním terorismem ze značného na vážný. Po středečním útoku britského Somálce nožem na dva židovské Londýňany rostou obavy v tamních komunitách. Ty už léta kritizují toleranci úřadů k projevům antisemitismu. Vládní poradce pro terorismus teď boj s tímto jevem označil za nejvyšší národní bezpečnostní prioritu.
před 7 hhodinami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí. Izraelský ministr zahraničí Gideon Sa’ar uvedl, že zadržení aktivisté budou převezeni do Řecka. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Web: Česko odmítlo žádost o přelet letadla tchajwanského prezidenta. Resort to odmítá

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.
před 10 hhodinami

Že chtěl útočit na Trumpa, je spekulace, tvrdí obhajoba obviněného muže

Muž obviněný z útoku při večeři novinářů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a dalšími vládními představiteli ve čtvrtek před soudem souhlasil s tím, že zůstane ve vazbě, píší agentury AP a Reuters. S prodloužením vazby souhlasila i obžaloba. Muž čelí obvinění z pokusu o vraždu a několika dalších trestných činů. Jeho obhajoba označila za spekulaci domněnku, že chtěl zaútočit na Trumpa.
před 10 hhodinami

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 10 hhodinami

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 12 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...