Ze sedmičky „zapovězených“ států v novém Trumpově dekretu vypadne Irák, píše AP

Ze seznamu států, jejichž občanům chce Bílý dům v obavách z terorismu dočasně zakázat vstup do země, vypadl Irák. Zmiňuje to agentura AP s odkazem na zatím poslední návrh nové verze prezidentského protiimigračního dekretu. Vypustit Irák prý doporučilo prezidentovi Donaldu Trumpovi ministerstvo zahraničí a Pentagon vzhledem ke klíčové úloze Bagdádu v boji s Islámským státem.

Exekutivní příkaz, který má nahradit lednový dekret zablokovaný americkými soudy, měl Trump vydat původně už předminulý týden. Nejprve byl odložen o týden, později až do dnešního dne. Podle dnešní informace AP se ale zveřejnění dekretu očekává až „v příštích dnech“.

Rozhodnutí o dalším odkladu problematického dekretu padlo v úterý pozdě večer, uvedla s odvoláním na vládní zdroje televize CNN. Trumpův parlamentní projev byl všeobecně příznivě přijat, a pokud by bylo nyní vydáno restriktivní protiimigrační nařízení, pozitivní dojem by to poškodilo, usoudil Bílý dům. „Chceme využít příznivější okamžik,“ uvedl zdroj americké televize.

Donald Trump
Zdroj: Reuters

Původní Trumpovo nařízení dočasně zastavovalo platnost všech amerických přistěhovaleckých programů a zakazovalo dočasně vstup do země občanům sedmi většinou muslimských států – Iráku, Íránu, Jemenu, Súdánu, Sýrie, Libye a Somálska. Když několik amerických soudů platnost dekretu zastavilo, rozhodl se Bílý dům připravit dokument nový.

Ze zákazu cestování z postižených arabských států v něm mají být vyjmuti držitelé trvalého pracovního povolení v USA, tedy takzvaných zelených karet, a rovněž osoby s americkým pasem. Ze seznamu postižených států má vypadnout Irák, ostatní země v něm podle AP zůstanou.

Sýrie už nemá být označena za stát, z něhož se přijímání nových uprchlíků zakazuje na neurčito. Přistěhovalecké programy mají být pro tento stát stejně jako pro ostatní zastaveny na 120 dnů. Nový dekret už nemá obsahovat formulaci o výjimce pro náboženské menšiny.

Irácký premiér Hajdar Abádí původní lednový dekret Bílého domu ostře kritizoval a pohrozil odvetou. Mnoho iráckých poslanců po vládě žádalo, aby Američanům zakázala vstup do země, přestože podobný krok by měl vážné následky pro boj s Islámským státem.

Americké organizace pro ochranu lidských práv už před vydáním dekretu dávají na vědomí, že bez ohledu na jeho obsah nařízení znovu zažalují, pokud bude rozlišovat přistěhovalce podle náboženského přesvědčení.

  • Po necelém měsíci působení Donalda Trumpa na postu amerického prezidenta se bilance jím vydaných exekutivních příkazů přehoupla přes dvacet. Velkou pozornost vzbudil hned v den inaugurace (20. ledna) pokyn, kterým přikázal minimalizovat finanční zátěž spojenou se zdravotní reformou exprezidenta Obamy, než bude program Obamacare zcela zrušen. 
  • V pondělí 23. ledna podepsal Trump exekutivní příkaz o formálním odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP), které Obamova administrativa zdlouhavě dojednávala. Že bude chtít dohodu co nejdříve zrušit, avizoval už dříve.
  • O den později, 24. ledna, přispěchal Trump se dvěma exekutivními příkazy, kterými rozhodl o pokračování výstavby dvou sporných ropovodů – Keystone XL a Dakota Access.
  • Den nato, 25. ledna, oznámil Trump v příslušném výnosu svůj záměr dodržet předvolební slib a vystavět zeď na hranicích s Mexikem
  • Zatím nejkontroverznější Trumpův dekret spatřil světlo světa v pátek 27. ledna. Na základě tohoto příkazu o přísnějším prověřování imigrantů byl na 120 dnů pozastaven program Spojených států pro přijímání uprchlíků a na dobu 90 dnů byl zakázán vstup do USA občanům Íránu, Iráku, Libye, Somálska, Súdánu, Sýrie a Jemenu. Dekret nicméně opakovaně zablokovaly soudy.
  • Exekutivním příkazem z 3. února pověřil Trump ministerstvo práce, aby zrevidovalo legislativu z Obamovy éry, týkající se regulace finančního sektoru.
  • Ve čtvrtek 9. února pak přišla na řadu trojice exekutivních příkazů, které podle šéfa Bílého domu pomohou zemi v boji proti kriminalitě ve Spojených státech. Jeden z nich je namířen proti drogovým kartelům operujícím v USA i v zahraničí, zejména v Mexiku. Další má lépe ochránit představitele policie před zločinnými útoky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 15 mminutami

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 16 mminutami

Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.
před 29 mminutami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si prý rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu teokratický režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 2 hhodinami

Americký úřad vydal varování pro lety nad částí východního Pacifiku

Americký Federální úřad pro letectví (FAA) vydal v pátek varování pro americké letecké společnosti a vyzval je, aby dbaly zvýšené opatrnosti při letech nad východním Tichým oceánem poblíž Mexika, Střední Ameriky a částí Jižní Ameriky. Zdůvodnil to vojenskými aktivitami a možným rušením satelitní navigace, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko v noci na sobotu zaútočilo v jihovýchodní ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Moskva zároveň tvrdí, že ruská protivzdušná obrana ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
před 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 7 hhodinami
Načítání...