Zástupci zemědělců šesti zemí včetně Česka domluvili podobu společných protestů, v plánu jsou 22. února

7 minut
Události | Události | 213
Zdroj: ČT24

Zástupci zemědělců z Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Lotyšska a Litvy se v úterý domluvili na podobě společných protestů. V kolonách chtějí vyjet k hranicím 22. února. Evropská komise tentýž den uvedla, že v reakci na protesty farmářů proti zemědělské politice Evropské unie, které v uplynulých týdnech zasáhly celý kontinent, umožní částečnou výjimku z pravidel pro ponechání půdy ladem.

Farmáři chtějí protestovat tak, že vytvoří kolony traktorů a další zemědělské techniky a vydají se ve svých zemích k hraničním přechodům, uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. Na společném pomezí se plánují setkat a blokovat tam dopravu.

Důvodů k protestům zemědělci uvádějí hned několik. Jsou to zejména dovoz levnějších produktů z Ukrajiny a boj proti Zelené dohodě (Green Deal). Tu považují pro sektor zemědělství za likvidační. Na farmáře v zemích EU podle nich klade velké nároky, zatímco umožňuje ze zemí mimo EU dovoz levnější konkurenční produkce, která nepodléhá regulacím.

Papadopulos dodal, že v Česku budou největší protesty na česko-slovenském pomezí u hraničního přechodu Bílá–Bumbálka.

Protesty neustávají

Zemědělci v poslední době protestují v mnoha evropských zemích kvůli nesouhlasu s unijní Zelenou dohodou, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050.

Belgičtí zemědělci zablokovali druhý největší evropský přístav, protože žádají od vlády uznání, že jejich práce je stejně významná jako mezinárodní obchod, který proudí právě přes Antverpy. Podle jejich předáka Stijna Zelderlooa obklíčilo přístav 500 traktorů. Údaj nepotvrdily žádné úřady, ale vedení přístavu uvedlo, že obtíže byly značného rozsahu.

Řecká vláda na úterním jednání nabídla zemědělcům od dubna na dva roky levnější elektřinu. Dalších osm let bude stabilní cena garantována pro třetinu elektřiny spotřebované zemědělci. Premiér Kyriakos Mitsotakis také zemědělcům připomněl, že po přírodních katastrofách v roce 2019 dostali odškodné miliardu eur (25,4 miliard korun) a vyzdvihl omezení řeckého rozpočtu, píše server Kathimerini.

V bulharské metropoli Sofii se v úterý sešli zástupci 26 různých organizací sdružujících chovatele a pěstitele. Nedávná dohoda s vládou je podle nich nedostatečná a žádají demisi ministra zemědělství. To však premiér Nikolaj Denkov odmítl s tím, že tento požadavek není součástí vyjednávání, píše The Guardian.

Zemědělci ve Španělsku blokovali několik hlavních tahů, přístav v Tarragoně zaznamenal o 83 procent méně kamionů než obvykle. Protesty a blokády jsou ohlášené i na další dny, píše agentura EFE.

Farmáři sdělili své požadavky eurokomisaři

Zemědělské delegace v pondělí a v úterý jednaly o problémech spojených s unijní politikou a jejími dopady na zemědělství v polských Otrenbusech s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským.

Organizace ze zmíněných zemí předaly komisaři své požadavky. Ty zahrnují kompenzace zemědělcům za dodržení nových pravidel souvisejících s ochranou životního prostředí, úlevy v oblasti byrokracie, zpřehlednění dotačního systému a také lepší regulaci ukrajinské produkce mířící na unijní trh.

Zemědělci už pořádali protestní akce ve více zemích Evropy

„Pokud Evropská komise nepředloží plán k reálnému řešení těchto problémů obratem, budou se tyto akce u hraničních přechodů opakovat,“ uvádí česká agrární komora v tiskové zprávě, podle které se také schyluje k masivním protestům na republikové úrovni.

„Jedině společnou koordinací našich požadavků a společným postupem máme šanci upozornit na zoufalou situaci, v níž se evropské zemědělství momentálně nachází, a vytvořit tlak na evropské i české politiky,“ uvedl prezident agrární komory Jan Doležal. Jde nám o to, aby Evropská komise začala brát situaci vážně, řekl pro ČT. „Chceme ukázat, že problém má přeshraniční rozměr.“

Připomenul dřívější protesty v Německu a ve Francii, kde se jednalo například o zelenou naftu. „Pro nás ve střední Evropě je otázka přežití zejména ve vztahu k dohodě mezi EU a Ukrajinou o bezcelním dovozu zemědělských komodit.“

17 minut
Zpravodaj Papadopulos a prezident Agrární komory ČR Doležal o protestech zemědělců
Zdroj: ČT24

Připustil také, že problémem je nejednota českých zemědělců, která způsobuje, že se sem dováží velmi lacino. Na rozhodnutí také podle něho je, zda chce Evropa živit sama sebe i část světa, jak to bývalo, a nebo „jestli řekneme, že se v Evropě nic produkovat nebude“.

Nyní považuje za hlavní bod bezcelní dohodu s Ukrajinou, která se má prodlužovat 5. června. „Už se počítá s některými úpravami, ale z našeho pohledu jsou nedostatečné.“ Konkrétně zmínil drůbež, vejce a cukr. Zemědělci navíc chtějí, aby se úpravy týkaly i hlavních zemědělských komodit, tedy obilovin a olejnin.

Dále by se mělo jednat o úlevách od byrokratické zátěže a o systému plateb, které se extrémně zpožďují.

Demonstranti žádající lepší podmínky pro zemědělce v posledních týdnech komplikovali dopravu a blokovali hranice mimo jiné ve Francii, Německu, Polsku, Rumunsku, Španělsku či Portugalsku. Protesty souvisí nejen se snahou Evropské unie vypořádat se se změnou klimatu, ale i s otevřením trhu pro levné ukrajinské produkty, což má pomoci Ukrajincům čelícím ruské vojenské agresi.

Evropská komise nabídla částečnou výjimku

Evropští zemědělci získali částečnou výjimku z pravidla, že musí část půdy, kterou obdělávají, nechat ladem. Informoval o tom v úterý mluvčí Evropské komise Olof Gill.

„Částečná výjimka je reakcí na několik žádostí od členských států o větší flexibilitu s cílem lépe reagovat na výzvy, kterým čelí zemědělci v Evropské unii,“ uvedla Komise ve svém prohlášení. Nařízení vstoupí v platnost ve středu 14. února a je platné retroaktivně od 1. ledna po dobu jednoho roku, tedy do 31. prosince.

Členské státy, které budou chtít navrhovanou odchylku vnitrostátně uplatnit, musí tuto skutečnost oznámit Evropské komisi do patnácti dnů, aby bylo možné zemědělce informovat co nejdříve.

Zareagují i ministři

V Bruselu se 26. února mimořádně sejdou ministři zemědělství a jediným tématem jejich jednání mají být protesty zemědělců v Evropě a také reakce Evropské komise na ně, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

„My jsme skutečně původně neměli mít radu ministrů a 26. února se sejdeme v Bruselu a jediným tématem budou aktuální protesty zemědělců v Evropě. Aspoň takto jsme zatím domluveni. S tím, že budeme řešit i možné reakce ze strany Evropské komise,“ řekl.

„Je určitě legitimní právo kohokoli protestovat, ale musím říct, že vždy se věci spíše dojednávají lépe u pracovního stolu, u jednání, než někde na ulici,“ uvedl ministr. Poukázal na plánované čtvrteční jednání s českými zemědělci, kterého se má zúčastnit i premiér Petr Fiala (ODS). Má se na něm hovořit třeba o nastavení společné zemědělské politiky i o zmírnění administrativy.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 18 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...