Zástupci zemědělců šesti zemí včetně Česka domluvili podobu společných protestů, v plánu jsou 22. února

7 minut
Události | Události | 213
Zdroj: ČT24

Zástupci zemědělců z Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Lotyšska a Litvy se v úterý domluvili na podobě společných protestů. V kolonách chtějí vyjet k hranicím 22. února. Evropská komise tentýž den uvedla, že v reakci na protesty farmářů proti zemědělské politice Evropské unie, které v uplynulých týdnech zasáhly celý kontinent, umožní částečnou výjimku z pravidel pro ponechání půdy ladem.

Farmáři chtějí protestovat tak, že vytvoří kolony traktorů a další zemědělské techniky a vydají se ve svých zemích k hraničním přechodům, uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. Na společném pomezí se plánují setkat a blokovat tam dopravu.

Důvodů k protestům zemědělci uvádějí hned několik. Jsou to zejména dovoz levnějších produktů z Ukrajiny a boj proti Zelené dohodě (Green Deal). Tu považují pro sektor zemědělství za likvidační. Na farmáře v zemích EU podle nich klade velké nároky, zatímco umožňuje ze zemí mimo EU dovoz levnější konkurenční produkce, která nepodléhá regulacím.

Papadopulos dodal, že v Česku budou největší protesty na česko-slovenském pomezí u hraničního přechodu Bílá–Bumbálka.

Protesty neustávají

Zemědělci v poslední době protestují v mnoha evropských zemích kvůli nesouhlasu s unijní Zelenou dohodou, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050.

Belgičtí zemědělci zablokovali druhý největší evropský přístav, protože žádají od vlády uznání, že jejich práce je stejně významná jako mezinárodní obchod, který proudí právě přes Antverpy. Podle jejich předáka Stijna Zelderlooa obklíčilo přístav 500 traktorů. Údaj nepotvrdily žádné úřady, ale vedení přístavu uvedlo, že obtíže byly značného rozsahu.

Řecká vláda na úterním jednání nabídla zemědělcům od dubna na dva roky levnější elektřinu. Dalších osm let bude stabilní cena garantována pro třetinu elektřiny spotřebované zemědělci. Premiér Kyriakos Mitsotakis také zemědělcům připomněl, že po přírodních katastrofách v roce 2019 dostali odškodné miliardu eur (25,4 miliard korun) a vyzdvihl omezení řeckého rozpočtu, píše server Kathimerini.

V bulharské metropoli Sofii se v úterý sešli zástupci 26 různých organizací sdružujících chovatele a pěstitele. Nedávná dohoda s vládou je podle nich nedostatečná a žádají demisi ministra zemědělství. To však premiér Nikolaj Denkov odmítl s tím, že tento požadavek není součástí vyjednávání, píše The Guardian.

Zemědělci ve Španělsku blokovali několik hlavních tahů, přístav v Tarragoně zaznamenal o 83 procent méně kamionů než obvykle. Protesty a blokády jsou ohlášené i na další dny, píše agentura EFE.

Farmáři sdělili své požadavky eurokomisaři

Zemědělské delegace v pondělí a v úterý jednaly o problémech spojených s unijní politikou a jejími dopady na zemědělství v polských Otrenbusech s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským.

Organizace ze zmíněných zemí předaly komisaři své požadavky. Ty zahrnují kompenzace zemědělcům za dodržení nových pravidel souvisejících s ochranou životního prostředí, úlevy v oblasti byrokracie, zpřehlednění dotačního systému a také lepší regulaci ukrajinské produkce mířící na unijní trh.

Zemědělci už pořádali protestní akce ve více zemích Evropy

„Pokud Evropská komise nepředloží plán k reálnému řešení těchto problémů obratem, budou se tyto akce u hraničních přechodů opakovat,“ uvádí česká agrární komora v tiskové zprávě, podle které se také schyluje k masivním protestům na republikové úrovni.

„Jedině společnou koordinací našich požadavků a společným postupem máme šanci upozornit na zoufalou situaci, v níž se evropské zemědělství momentálně nachází, a vytvořit tlak na evropské i české politiky,“ uvedl prezident agrární komory Jan Doležal. Jde nám o to, aby Evropská komise začala brát situaci vážně, řekl pro ČT. „Chceme ukázat, že problém má přeshraniční rozměr.“

Připomenul dřívější protesty v Německu a ve Francii, kde se jednalo například o zelenou naftu. „Pro nás ve střední Evropě je otázka přežití zejména ve vztahu k dohodě mezi EU a Ukrajinou o bezcelním dovozu zemědělských komodit.“

17 minut
Zpravodaj Papadopulos a prezident Agrární komory ČR Doležal o protestech zemědělců
Zdroj: ČT24

Připustil také, že problémem je nejednota českých zemědělců, která způsobuje, že se sem dováží velmi lacino. Na rozhodnutí také podle něho je, zda chce Evropa živit sama sebe i část světa, jak to bývalo, a nebo „jestli řekneme, že se v Evropě nic produkovat nebude“.

Nyní považuje za hlavní bod bezcelní dohodu s Ukrajinou, která se má prodlužovat 5. června. „Už se počítá s některými úpravami, ale z našeho pohledu jsou nedostatečné.“ Konkrétně zmínil drůbež, vejce a cukr. Zemědělci navíc chtějí, aby se úpravy týkaly i hlavních zemědělských komodit, tedy obilovin a olejnin.

Dále by se mělo jednat o úlevách od byrokratické zátěže a o systému plateb, které se extrémně zpožďují.

Demonstranti žádající lepší podmínky pro zemědělce v posledních týdnech komplikovali dopravu a blokovali hranice mimo jiné ve Francii, Německu, Polsku, Rumunsku, Španělsku či Portugalsku. Protesty souvisí nejen se snahou Evropské unie vypořádat se se změnou klimatu, ale i s otevřením trhu pro levné ukrajinské produkty, což má pomoci Ukrajincům čelícím ruské vojenské agresi.

Evropská komise nabídla částečnou výjimku

Evropští zemědělci získali částečnou výjimku z pravidla, že musí část půdy, kterou obdělávají, nechat ladem. Informoval o tom v úterý mluvčí Evropské komise Olof Gill.

„Částečná výjimka je reakcí na několik žádostí od členských států o větší flexibilitu s cílem lépe reagovat na výzvy, kterým čelí zemědělci v Evropské unii,“ uvedla Komise ve svém prohlášení. Nařízení vstoupí v platnost ve středu 14. února a je platné retroaktivně od 1. ledna po dobu jednoho roku, tedy do 31. prosince.

Členské státy, které budou chtít navrhovanou odchylku vnitrostátně uplatnit, musí tuto skutečnost oznámit Evropské komisi do patnácti dnů, aby bylo možné zemědělce informovat co nejdříve.

Zareagují i ministři

V Bruselu se 26. února mimořádně sejdou ministři zemědělství a jediným tématem jejich jednání mají být protesty zemědělců v Evropě a také reakce Evropské komise na ně, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

„My jsme skutečně původně neměli mít radu ministrů a 26. února se sejdeme v Bruselu a jediným tématem budou aktuální protesty zemědělců v Evropě. Aspoň takto jsme zatím domluveni. S tím, že budeme řešit i možné reakce ze strany Evropské komise,“ řekl.

„Je určitě legitimní právo kohokoli protestovat, ale musím říct, že vždy se věci spíše dojednávají lépe u pracovního stolu, u jednání, než někde na ulici,“ uvedl ministr. Poukázal na plánované čtvrteční jednání s českými zemědělci, kterého se má zúčastnit i premiér Petr Fiala (ODS). Má se na něm hovořit třeba o nastavení společné zemědělské politiky i o zmírnění administrativy.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 31 mminutami

Americká ministryně spravedlnosti nařídila posílit vyšetřování Antify

Americká ministryně Pam Bondiová nařídila posílit vyšetřování aktivit organizace Antifa (antifašistická akce) a dalších podobných skupin, které označila za extremistické, uvedla agentura Reuters, která se seznámila s nařízením ministryně. V září americký prezident Donald Trump označil Antifu za teroristickou organizaci.
před 2 hhodinami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

Polsko posiluje obranu i na moři

Polsko posiluje námořnictvo. Od Švédska si objednalo tři nové ponorky, které by mohlo dostat za pět let. Podle ministra obrany Wladyslawa Kosiniaka-Kamysze země vytváří v Baltském moři novou bezpečnostní architekturu. Varšava tak pokračuje ve výrazných investicích do obrany. Už teď na ni dává téměř pět procent HDP, nejvíce ze všech zemí NATO.
před 4 hhodinami

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 4 hhodinami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráků drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 6 hhodinami

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konžské demokratické republiky Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 11 hhodinami
Načítání...