Zástupci zemědělců šesti zemí včetně Česka domluvili podobu společných protestů, v plánu jsou 22. února

Nahrávám video

Zástupci zemědělců z Česka, Polska, Slovenska, Maďarska, Lotyšska a Litvy se v úterý domluvili na podobě společných protestů. V kolonách chtějí vyjet k hranicím 22. února. Evropská komise tentýž den uvedla, že v reakci na protesty farmářů proti zemědělské politice Evropské unie, které v uplynulých týdnech zasáhly celý kontinent, umožní částečnou výjimku z pravidel pro ponechání půdy ladem.

Farmáři chtějí protestovat tak, že vytvoří kolony traktorů a další zemědělské techniky a vydají se ve svých zemích k hraničním přechodům, uvedl zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos. Na společném pomezí se plánují setkat a blokovat tam dopravu.

Důvodů k protestům zemědělci uvádějí hned několik. Jsou to zejména dovoz levnějších produktů z Ukrajiny a boj proti Zelené dohodě (Green Deal). Tu považují pro sektor zemědělství za likvidační. Na farmáře v zemích EU podle nich klade velké nároky, zatímco umožňuje ze zemí mimo EU dovoz levnější konkurenční produkce, která nepodléhá regulacím.

Papadopulos dodal, že v Česku budou největší protesty na česko-slovenském pomezí u hraničního přechodu Bílá–Bumbálka.

Protesty neustávají

Zemědělci v poslední době protestují v mnoha evropských zemích kvůli nesouhlasu s unijní Zelenou dohodou, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050.

Belgičtí zemědělci zablokovali druhý největší evropský přístav, protože žádají od vlády uznání, že jejich práce je stejně významná jako mezinárodní obchod, který proudí právě přes Antverpy. Podle jejich předáka Stijna Zelderlooa obklíčilo přístav 500 traktorů. Údaj nepotvrdily žádné úřady, ale vedení přístavu uvedlo, že obtíže byly značného rozsahu.

Řecká vláda na úterním jednání nabídla zemědělcům od dubna na dva roky levnější elektřinu. Dalších osm let bude stabilní cena garantována pro třetinu elektřiny spotřebované zemědělci. Premiér Kyriakos Mitsotakis také zemědělcům připomněl, že po přírodních katastrofách v roce 2019 dostali odškodné miliardu eur (25,4 miliard korun) a vyzdvihl omezení řeckého rozpočtu, píše server Kathimerini.

V bulharské metropoli Sofii se v úterý sešli zástupci 26 různých organizací sdružujících chovatele a pěstitele. Nedávná dohoda s vládou je podle nich nedostatečná a žádají demisi ministra zemědělství. To však premiér Nikolaj Denkov odmítl s tím, že tento požadavek není součástí vyjednávání, píše The Guardian.

Zemědělci ve Španělsku blokovali několik hlavních tahů, přístav v Tarragoně zaznamenal o 83 procent méně kamionů než obvykle. Protesty a blokády jsou ohlášené i na další dny, píše agentura EFE.

Farmáři sdělili své požadavky eurokomisaři

Zemědělské delegace v pondělí a v úterý jednaly o problémech spojených s unijní politikou a jejími dopady na zemědělství v polských Otrenbusech s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským.

Organizace ze zmíněných zemí předaly komisaři své požadavky. Ty zahrnují kompenzace zemědělcům za dodržení nových pravidel souvisejících s ochranou životního prostředí, úlevy v oblasti byrokracie, zpřehlednění dotačního systému a také lepší regulaci ukrajinské produkce mířící na unijní trh.

Zemědělci už pořádali protestní akce ve více zemích Evropy

„Pokud Evropská komise nepředloží plán k reálnému řešení těchto problémů obratem, budou se tyto akce u hraničních přechodů opakovat,“ uvádí česká agrární komora v tiskové zprávě, podle které se také schyluje k masivním protestům na republikové úrovni.

„Jedině společnou koordinací našich požadavků a společným postupem máme šanci upozornit na zoufalou situaci, v níž se evropské zemědělství momentálně nachází, a vytvořit tlak na evropské i české politiky,“ uvedl prezident agrární komory Jan Doležal. Jde nám o to, aby Evropská komise začala brát situaci vážně, řekl pro ČT. „Chceme ukázat, že problém má přeshraniční rozměr.“

Připomenul dřívější protesty v Německu a ve Francii, kde se jednalo například o zelenou naftu. „Pro nás ve střední Evropě je otázka přežití zejména ve vztahu k dohodě mezi EU a Ukrajinou o bezcelním dovozu zemědělských komodit.“

Nahrávám video

Připustil také, že problémem je nejednota českých zemědělců, která způsobuje, že se sem dováží velmi lacino. Na rozhodnutí také podle něho je, zda chce Evropa živit sama sebe i část světa, jak to bývalo, a nebo „jestli řekneme, že se v Evropě nic produkovat nebude“.

Nyní považuje za hlavní bod bezcelní dohodu s Ukrajinou, která se má prodlužovat 5. června. „Už se počítá s některými úpravami, ale z našeho pohledu jsou nedostatečné.“ Konkrétně zmínil drůbež, vejce a cukr. Zemědělci navíc chtějí, aby se úpravy týkaly i hlavních zemědělských komodit, tedy obilovin a olejnin.

Dále by se mělo jednat o úlevách od byrokratické zátěže a o systému plateb, které se extrémně zpožďují.

Demonstranti žádající lepší podmínky pro zemědělce v posledních týdnech komplikovali dopravu a blokovali hranice mimo jiné ve Francii, Německu, Polsku, Rumunsku, Španělsku či Portugalsku. Protesty souvisí nejen se snahou Evropské unie vypořádat se se změnou klimatu, ale i s otevřením trhu pro levné ukrajinské produkty, což má pomoci Ukrajincům čelícím ruské vojenské agresi.

Evropská komise nabídla částečnou výjimku

Evropští zemědělci získali částečnou výjimku z pravidla, že musí část půdy, kterou obdělávají, nechat ladem. Informoval o tom v úterý mluvčí Evropské komise Olof Gill.

„Částečná výjimka je reakcí na několik žádostí od členských států o větší flexibilitu s cílem lépe reagovat na výzvy, kterým čelí zemědělci v Evropské unii,“ uvedla Komise ve svém prohlášení. Nařízení vstoupí v platnost ve středu 14. února a je platné retroaktivně od 1. ledna po dobu jednoho roku, tedy do 31. prosince.

Členské státy, které budou chtít navrhovanou odchylku vnitrostátně uplatnit, musí tuto skutečnost oznámit Evropské komisi do patnácti dnů, aby bylo možné zemědělce informovat co nejdříve.

Zareagují i ministři

V Bruselu se 26. února mimořádně sejdou ministři zemědělství a jediným tématem jejich jednání mají být protesty zemědělců v Evropě a také reakce Evropské komise na ně, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

„My jsme skutečně původně neměli mít radu ministrů a 26. února se sejdeme v Bruselu a jediným tématem budou aktuální protesty zemědělců v Evropě. Aspoň takto jsme zatím domluveni. S tím, že budeme řešit i možné reakce ze strany Evropské komise,“ řekl.

„Je určitě legitimní právo kohokoli protestovat, ale musím říct, že vždy se věci spíše dojednávají lépe u pracovního stolu, u jednání, než někde na ulici,“ uvedl ministr. Poukázal na plánované čtvrteční jednání s českými zemědělci, kterého se má zúčastnit i premiér Petr Fiala (ODS). Má se na něm hovořit třeba o nastavení společné zemědělské politiky i o zmírnění administrativy.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 17 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 23 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Rusko tvrdí, že zneškodnilo 660 ukrajinských dronů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku války.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 1 hhodinou

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 2 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika.
10:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
před 3 hhodinami

Za útok na vánoční trhy v Magdeburku uložil soud doživotí

Na doživotí poslal v pátek německý soud do vězení saúdskoarabského lékaře, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku. Jednapadesátiletý Tálib Abdalmuhsin zabil při zběsilé jízdě po magdeburském hlavním náměstí šest lidí a přes 300 dalších zranil. Soud vinu obžalovaného označil za zvlášť těžkou, což v německém právním řádu znemožňuje propuštění odsouzeného na doživotí z vězení po patnácti letech.
10:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...