Katalánsko žádalo centrální vládu o vypsání referenda o nezávislosti 19krát, vždy ale narazilo na zeď, dialog s Madridem byl nemožný. V rozhovoru pro Události, komentáře to uvedl vedoucí zastoupení katalánské vlády ve střední Evropě Adam Casals. Policejní zásah vůči voličům označil za bezprecedentní zásah do lidských práv.
„Tři miliony Katalánců se rozhodly jít hlasovat a tvrdě je napadla paramilitární španělská síla. To je něco zcela bezprecedentního,“ upozornil Casals s tím, že někteří z devíti set zraněných jsou ve vážném stavu v nemocnici.
Ozývají se hlasy, jež srovnávají referendum se situací na ukrajinském Krymu, který před třemi lety anektovala Ruská federace. „Myslím si, že každý případ je v Evropě jedinečný. Krym není v Evropské unii, 7,5 milionu Katalánska jsou občané Španělska i Evropy od roku 1986 a policie je napadla, když vykonávali své základní lidské právo,“ konstatoval zástupce katalánské vlády.
Připomněl, že evropské dohody mluví o základních hodnotách, které by unijní země měly sdílet. „Jsou to hodnoty demokracie, základních lidských práv, měla by být nějaká reakce ze strany Evropské komise, aby se chránili občané, kteří jsou napadáni vlastním státem,“ je přesvědčen Casals.
Katalánsko chce, aby EU zahájila proti Madridu proces, jenž může vést k sankcím až k vyřazení z Unie. To by podle Casalse vedlo k tomu, že centrální vláda přestane s podobně tvrdými zásahy.
Barcelona je podle něj vždy ochotná vyjednávat s Madridem, nejlépe za pomoci mezinárodního mediátora. „Katalánci se pokusili devatenáctkrát požádat španělskou vládu o vypsání referenda, které by podle stávající ústavy bylo možné, pokud by k tomu (premiér) Rajoy měl vůli,“ upozornil Casals s tím, že Katalánsko ale vždy narazí na zeď.
„Našli jsme legální způsob, jak referendum pořádat v souladu s mezinárodním právem na sebeurčení a suverénností katalánského parlamentu, což je mimochodem instituce starší než španělská ústava,“ zdůraznil zástupce katalánské vlády. Podle něj je nutné, aby se záležitostí zabývala Evropská unie.
