Berlín – Můj děda by mě zastřelil. Tak zní podtitul čerstvě vydané knihy Amon německé spisovatelky Jennifer Teegeové. Ta teprve nedávno zjistila, že je vnučkou Amona Götha – neblaze proslulého sadistického velitele koncentračního tábora Plaszow u Krakova. Zatímco on vraždil ve jménu rasově čistého Německa, jeho vnučka je napůl černoška. Göthova dcera, která ji měla s nigerijským přistěhovalcem, ji krátce po porodu odložila do ústavu.
„Byla jsem adoptována. Kontakt se svou vlastní rodinou jsem měla, ale jen do sedmi let,“ říká Teegeová. Stala se z ní úspěšná reklamní pracovnice a matka dvou dětí. Shodou okolností několik let žila v Izraeli a jako spousta jiných znala Götha jen z filmu Schindlerův seznam, kde si jej zahrál Ralph Fiennes.
Amon Göth střílel vězně vlastní rukou a užíval si, že je může sám vraždit, připomíná historik Arnd Bauerkämper. Osobně Göth zabil nejméně 500 vězňů. Střílel je, štval na ně psy, o něž se starala právě babička Teegeové.
Jennifer teprve těsně před čtyřicítkou v knihovně úplnou náhodou padla do ruky kniha, kterou napsala její matka a v níž svou babičku poznala. „Ta situace v knihovně byla tak překvapivá a tak děsivá. Odešla jsem z knihovny s knihou v ruce a zhroutila se na lavičku,“ vzpomíná Teegeová. Další měsíce prožila v těžké depresi. Většinu dne prospala a přiznává, že před zrcadlem zkoumala, jestli nemá Göthovy rysy. Pak se k minulosti své rodiny postavila čelem. Navázala znovu kontakt s matkou a o svém bolestné sebeobjevování napsala knihu.
Teegeová v rozhovoru pro Die Welt:
"Vím, co v životě chci a co bych chtěla mít napsáno na náhrobku. Tam by nemělo stát Byla vnučkou Amona Götha, ale Byla sama sebou. A snad i že ostatním přinesla spoustu radosti a poznání."
Veřejná čtení jsou pro Teegeovou jednou z cest, jak se s děsivou historií své rodiny vyrovnat. Nejvíc se jí prý ale ulevilo, když položila květiny u památníku obětí svého dědečka.
Jennifer Teegeová se narodila v roce 1970 v Mnichově Göthově dceři Monice a studentovi z Nigérie. Matka ji kvůli traumatu ze svého rodinného zázemí dala do ústavu. Zpočátku ji pravidelně navštěvovala a brala ji i k babičce Ruth Irene Kalderové, která byla Göthovou partnerkou. V sedmi letech byla Jennifer adoptována a vyrůstala v mnichovské rodině se dvěma blonďatými bratry. Studovala na Sorbonně, pět let pobývala v Izraeli. Svého současného partnera poznala po návratu do Německa v Hamburku, mají spolu dvě děti.
O tom, že je vnučkou „řezníka z Plaszowa“ Götha, který byl popraven v Polsku v roce 1946, se Teegeová dověděla až v 38 letech. Matku si z dětství pamatovala a jednou se setkaly, když Teegeové bylo kolem dvaceti let. O svém pravém původu se ale od matky nikdy nedověděla. Možná i proto, že je přesně tím, koho by její dědeček považoval za příslušníka podřadné rasy. Jedním z těch, které s potěšením zabíjel.
