„Zákeřná kybernetická kampaň.“ Cizí hackeři podle USA a Británie cílí na složky bojující proti koronaviru

Hackeři nejspíše podporovaní zahraničními vládami útočí na orgány a instituce zapojené do boje proti nemoci covid-19, ať už na národní či mezinárodní úrovni. Ve společném prohlášení to uvedly americká a britská agentura pro kybernetickou bezpečnost. Hovoří o odhalení „zákeřné kybernetické kampaně“ s cílem získávat citlivé údaje, duševní vlastnictví a „zpravodajství odpovídající národním zájmům“.

Pachatelé prý ve velkém cílí na národní i mezinárodní zdravotnické orgány, dále pak na farmaceutické společnosti či lékařské výzkumné organizace. Využívají při tom metodu označovanou jako „slovníkový útok“, což znamená, že se snaží proniknout do interních systémů aplikováním databáze často používaných přístupových klíčů jako jsou „123456“ nebo „qwerty“.

Podle Sky News jsou zřejmě mezi původci Čína, Rusko a Írán

Americká agentura CISA, která spadá pod ministerstvo vnitřní bezpečnosti, a britské Národní středisko kybernetické bezpečnosti (NCSC) v prohlášení nespecifikují, jaké skupiny za vlnou útoků stojí.

Hovoří nicméně o hráčích, kteří představují „pokročilou vytrvalou hrozbu“ (APT, Advanced Persistent threat), čímž se rozumí aktivity státních složek nebo státem podporovaných hackerů. Podle televize Sky News jsou zřejmě mezi původci operací Čína, Rusko a Írán.

CISA a NCSC uvádí jako pravděpodobný cíl útoků shromažďování informací souvisejících s postupem v boji proti koronaviru. „Skupiny APT na tyto složky cílí, aby sbíraly velké soubory osobních informací, duševní vlastnictví a zpravodajství odpovídající národním zájmům,“ uvedly agentury USA a Británie.

Uvedené snahy zatím podle všeho nebyly úspěšné, pracovníkům ohrožených institucí bylo doporučeno, aby nepoužívali hesla, která by bylo možné relativně snadno uhodnout.

Nynější oznámení není prvním společným varováním USA a Spojeného království ohledně kybernetické hrozby spojené s pandemií covidu-19. Před měsícem stejné bezpečnostní složky upozorňovaly na snahu hackerů zneužít slabin v systémech podporujících práci z domova či infikovat cílová zařízení za pomoci podvodných e-mailů zdánlivě od Světové zdravotnické organizace.

Útokům v posledních týdnech čelily také české nemocnice

S útoky prováděnými skrze závadné zprávy se v posledních týdnech potýkalo také české zdravotnictví. Napadení svých informačních systémů hlásily fakultní nemocnice v Ostravě i Olomouci, nemocnice v Karlovarském a Pardubickém kraji i samotné ministerstvo zdravotnictví.

Fakultní nemocnice Brno kvůli březnovému kyberútoku přišla o část administrativních a ekonomických dat.

Britské NCSC kvůli tomu v dubnu zřídilo platformu pro hlášení podezřelých e-mailů, která jen za první týden provozu obdržela přes 25 tisíc upozornění. Výsledkem prý bylo zablokování 395 webů, které byly používány pro krádeže citlivých dat uživatelů internetu.

„Očekává se, že frekvence kybernetických útoků souvisejících s koronavirem v nejbližších týdnech a měsících poroste,“ dodává úterní americko-britské prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 22 mminutami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele si podle úřadů vyžádala 164 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 164 mrtvých, dalších 971 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Krize na Krymu trvá, v ropném skladu na jihu Ruska hoří

V ropném skladu v Krasnodarském kraji na jihu Ruska vypukl požár poté, co se na něj zřítily trosky ukrajinského dronu. Píše to ruská státní agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Okupovaný Krym má nadále problémy s dodávkami elektřiny. V noci pokračovaly také ruské útoky na Ukrajinu.
před 1 hhodinou

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých kvůli vedrům

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 3 hhodinami

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 7 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 14 hhodinami
Načítání...