Záhadný pád letadla do Atlantiku zůstává i po roce neobjasněn

Rio de Janeiro - Právě před rokem, 1. června 2009, se nad Atlantským oceánem udála jedna z největších leteckých tragédií posledních let. Při letu z brazilského Ria de Janeiro do Paříže zmizel letoun Airbus A330-200 francouzské společnosti Air France s 228 lidmi na palubě. Mezi cestujícími byli i tři Slováci. Přesná příčina zřícení letadla stále zatím nebyla zcela objasněná, z moře se později podařilo vylovit jen některé části stroje a těla několika pasažérů. Černé skříňky airbusu byly lokalizovány teprve v květnu, téměř rok po nehodě.

Stroj opustil brazilské letiště v neděli o půlnoci a přistát měl v pondělí krátce po 11. hodině v Paříži na letišti Charlese de Gaullea. Naposledy se hlásil asi 850 kilometrů severovýchodně od brazilského souostroví Fernando de Noronha. Kolem půl čtvrté ráno ale posádka informovala letový provoz o problémech spojených s turbulencemi. Naposledy se letoun ozval ve 4:14 SELČ a po průletu oblastí silné bouřky vyslal automatický signál o poruše zařízení způsobené pravděpodobně elektrickým zkratem.

Když letadlo zmizelo z civilních i vojenských radarů, úřady čekaly ještě pár hodin, než by se stroj mohl přiblížit k oblastem s radarovým pokrytím. Avšak poté, co se ani v osm hodin piloti neohlásili a armáda se s nimi pokoušela bez úspěchu spojit, začala být situace opravdu vážná. Do akce tak vyrazilo brazilské a francouzské letectvo, kteří zahájili pátrací akci. Následně se k nim přidali lodě.

První trosky spolu s několika těly pasažérů objevily pátrací týmy až 6. června. Během následujících dnů byly vyzvednuty i další kusy letadla, ty ale byly od sebe rozesety ve vzdálenosti až 90 km. Tato skutečnost vyšetřovatele přivedla na hypotézu, že se stroj rozpadnul ještě ve vzduchu před dopadem do oceánu. Zničení airbusu za letu rovněž naznačovaly automatické vzkazy, které stroj vyslal před svým zmizením. Poslední technická zpráva ohlásila ztrátu tlaku v kabině a katastrofický stav stroje. Nikomu ale nebylo jasné, proč ke nehodě vůbec došlo.

Letadlo nejspíše spadlo kvůli „zamrzlým“ rychloměrům

Explozi či požár airbusu experti vyloučili téměř okamžitě, na hladině oceánu se totiž nenašla skvrna z pohonných hmot. Následně tajné služby potvrdili, že na palubě necestovali žádné nebezpečné osoby, takže se ani nejednalo o teroristický útok. Při rozplétání záhady se tak vyšetřovatelé zaměřili především na technické závady, kterými letoun evidentně trpěl.

Nejvíce podezřelé byly měřáky rychlosti. Šlo o takzvané Pitotovy trubice, což jsou malá čidla na vnějším povrchu trupu letadla, jež měří tlak vzduchu, který jimi při letu proudí, a tím se zjišťuje rychlost stroje. Uvažovalo se proto o tom, že čidla mohla při průletu podchlazených srážek namrznout a pak posílala do kokpitu chybná data. To mohlo zmást jak piloty, tak palubní systémy, a letoun proto neměl správnou rychlost.

Přesný důvod nehody zatím neznáme

Variantu vadných rychloměrů přijala i Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) a aerolinkám doporučila výměnu čidel na celém parku airbusů. Firma Airbus ale nakonec přistoupila k opravě zařízení u letounů A-330 a A-340, respektive asi jenom 200 z nich, totiž těch strojů, které používají senzory vyráběné ve francouzské firmě Thales. Přesný důvod, proč letadlo spadlo, zatím není jasný, černá skříňka se doposud v moři nenašla a podle odborníků bylo příčin několik, nejen rychloměry.

Na palubě Airbusu A330 bylo 216 cestujících a 12-ti členná posádka, což z tragédie učinilo největší leteckou katastrofu od roku 2001. Mezi mrtvými byli lidé 32 národnostní, 72 z nich byli Francouzi, 59 Brazilci a 26 Němci. Air France po nehodě oznámila, že pozůstalé odškodní prostřednictvím svých pojišťoven v hodnotě v přepočtu asi 2,5 milionu korun za každého mrtvého nikoli ale proto, že přiznává vinu, ale jako projev soucitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Většinu zmařených útoků na Ukrajině organizovali agenti přes Telegram, uvedla estonská rozvědka

Naprostou většinu odhalených teroristických útoků na Ukrajině provedli podle Centra vojenského zpravodajství Estonských obranných sil lidé, kteří využívali komunikační aplikaci Telegram. Estonští zpravodajci to uvedli v pátek během pravidelného týdenního brífinku, v němž vycházeli ze statistik ukrajinské policie.
před 7 mminutami

Řecko dokončuje dohodu s Chevronem o novém průzkumu uhlovodíků v Jónském moři

Delegace společnosti Chevron v pondělí 15. června přijela dokončit dohodu o účasti firmy v takzvaném bloku 10 u pobřeží Kyparissijského zálivu na Peloponésu, oznámil řecký ministr životního prostředí a energetiky Stavros Papastavrou.
před 42 mminutami

Trump oznámil, že USA dosáhly dohody s Íránem

Prezident USA Donald Trump oznámil dosažení dohody s Íránem a dodal, že nařizuje ukončení blokády íránských přístavů. Finální shodu potvrdil Pákistán jako prostředník. S podpisem počítá i Teherán, který trvá na ukončení vojenských akcí na všech frontách, včetně Libanonu, na který v posledních týdnech znovu útočí Jeruzalém. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Íránská agentura Fars napsala, že Teherán doplnil do memoranda ustanovení o vybírání poplatků za námořní služby. Nepůjde však prý o mýtné.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Masivní úder na Kyjev má oběti. Ve známém klášteře vypukl požár

Při masivním ruském útoku na Kyjev zemřeli čtyři lidé, informoval ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zasaženo bylo několik čtvrtí Kyjeva, útok připravil přibližně 140 tisíc odběratelů o elektřinu a vyžádal si nejméně jedenáct lidských životů. Ve slavném pravoslavném klášteře Kyjevskopečerská lávra vypukl požár, uvedl starosta Vitalij Klyčko. Údery zasáhly také Charkov, o život přišlo pět záchranářů a pět dalších utrpělo zranění. Rusko podle Kyjeva k nočním útokům použilo 681 dronů, střel a raket.
01:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Francii začíná třídenní summit G7

Ve francouzském Évian-les-Bains začíná třídenní summit skupiny velkých světových ekonomik G7, na němž by se i za účasti amerického prezidenta Donalda Trumpa mělo diskutovat o důsledcích dohody o ukončení války USA s Íránem a o válce Ruska proti Ukrajině. Trumpa čeká mimo jiné slavnostní večeře s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve Versailles.
10:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V plachetnici potopené u Splitu po srážce s katamaránem našli tělo pohřešovaného Čecha

Tělo dosud pohřešované osoby našli chorvatští potápěči v plachetnici, která se v neděli potopila s českou posádkou po srážce s katamaránem u Splitu. Stanici N1 to v pondělí řekl šéf splitského přístavu Željko Kuštera. Počet obětí lodního neštěstí tím vzrostl na čtyři. Podle českého ministerstva zahraničních věcí zůstává v nemocnici jedna osoba.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Syn norské korunní princezny dostal čtyřletý trest vězení za znásilnění

Norský soud uložil synovi korunní princezny Mette-Marit a nevlastnímu synovi korunního prince Haakona čtyřletý trest vězení za znásilnění, informují agentury Reuters a AFP. Soud v Oslu uznal 29letého Mariuse Borga Höibyho vinným ve dvou ze čtyř případů znásilnění, z nichž byl obviněn. Podle soudu se dopustil také domácího násilí. Höiby obvinění ze znásilnění odmítá a jeho obhájce uvedl, že se proti rozsudku odvolá.
11:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři vítají dohodu mezi USA a Íránem, vyzývají k otevření Hormuzu

Předseda Evropské rady António Costa uvítal dohodu o ukončení války, jejíž dojednání v noci na pondělí oznámily Spojené státy a Írán. Evropská unie je podle něj pravená přispět ke strategii pro trvalý mír. Dohodu přivítal také generální tajemník OSN António Guterres, britský premiér Keir Starmer či francouzský prezident Emmanuel Macron a další evropští politici. Německý kancléř Friedrich Merz dohodu označil za diplomatický průlom. Dohodu ocenil i český premiér Andrej Babiš (ANO).
08:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...