Rio de Janeiro - Právě před rokem, 1. června 2009, se nad Atlantským oceánem udála jedna z největších leteckých tragédií posledních let. Při letu z brazilského Ria de Janeiro do Paříže zmizel letoun Airbus A330-200 francouzské společnosti Air France s 228 lidmi na palubě. Mezi cestujícími byli i tři Slováci. Přesná příčina zřícení letadla stále zatím nebyla zcela objasněná, z moře se později podařilo vylovit jen některé části stroje a těla několika pasažérů. Černé skříňky airbusu byly lokalizovány teprve v květnu, téměř rok po nehodě.
Stroj opustil brazilské letiště v neděli o půlnoci a přistát měl v pondělí krátce po 11. hodině v Paříži na letišti Charlese de Gaullea. Naposledy se hlásil asi 850 kilometrů severovýchodně od brazilského souostroví Fernando de Noronha. Kolem půl čtvrté ráno ale posádka informovala letový provoz o problémech spojených s turbulencemi. Naposledy se letoun ozval ve 4:14 SELČ a po průletu oblastí silné bouřky vyslal automatický signál o poruše zařízení způsobené pravděpodobně elektrickým zkratem.
Když letadlo zmizelo z civilních i vojenských radarů, úřady čekaly ještě pár hodin, než by se stroj mohl přiblížit k oblastem s radarovým pokrytím. Avšak poté, co se ani v osm hodin piloti neohlásili a armáda se s nimi pokoušela bez úspěchu spojit, začala být situace opravdu vážná. Do akce tak vyrazilo brazilské a francouzské letectvo, kteří zahájili pátrací akci. Následně se k nim přidali lodě.
První trosky spolu s několika těly pasažérů objevily pátrací týmy až 6. června. Během následujících dnů byly vyzvednuty i další kusy letadla, ty ale byly od sebe rozesety ve vzdálenosti až 90 km. Tato skutečnost vyšetřovatele přivedla na hypotézu, že se stroj rozpadnul ještě ve vzduchu před dopadem do oceánu. Zničení airbusu za letu rovněž naznačovaly automatické vzkazy, které stroj vyslal před svým zmizením. Poslední technická zpráva ohlásila ztrátu tlaku v kabině a katastrofický stav stroje. Nikomu ale nebylo jasné, proč ke nehodě vůbec došlo.
Letadlo nejspíše spadlo kvůli „zamrzlým“ rychloměrům
Explozi či požár airbusu experti vyloučili téměř okamžitě, na hladině oceánu se totiž nenašla skvrna z pohonných hmot. Následně tajné služby potvrdili, že na palubě necestovali žádné nebezpečné osoby, takže se ani nejednalo o teroristický útok. Při rozplétání záhady se tak vyšetřovatelé zaměřili především na technické závady, kterými letoun evidentně trpěl.
Nejvíce podezřelé byly měřáky rychlosti. Šlo o takzvané Pitotovy trubice, což jsou malá čidla na vnějším povrchu trupu letadla, jež měří tlak vzduchu, který jimi při letu proudí, a tím se zjišťuje rychlost stroje. Uvažovalo se proto o tom, že čidla mohla při průletu podchlazených srážek namrznout a pak posílala do kokpitu chybná data. To mohlo zmást jak piloty, tak palubní systémy, a letoun proto neměl správnou rychlost.
Přesný důvod nehody zatím neznáme
Variantu vadných rychloměrů přijala i Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) a aerolinkám doporučila výměnu čidel na celém parku airbusů. Firma Airbus ale nakonec přistoupila k opravě zařízení u letounů A-330 a A-340, respektive asi jenom 200 z nich, totiž těch strojů, které používají senzory vyráběné ve francouzské firmě Thales. Přesný důvod, proč letadlo spadlo, zatím není jasný, černá skříňka se doposud v moři nenašla a podle odborníků bylo příčin několik, nejen rychloměry.
Na palubě Airbusu A330 bylo 216 cestujících a 12-ti členná posádka, což z tragédie učinilo největší leteckou katastrofu od roku 2001. Mezi mrtvými byli lidé 32 národnostní, 72 z nich byli Francouzi, 59 Brazilci a 26 Němci. Air France po nehodě oznámila, že pozůstalé odškodní prostřednictvím svých pojišťoven v hodnotě v přepočtu asi 2,5 milionu korun za každého mrtvého nikoli ale proto, že přiznává vinu, ale jako projev soucitu.
