Washington - Sobotní rozhodnutí prezidenta Baracka Obamy, že požádá o souhlas s vojenským zásahem v Sýrii Kongres, překvapilo dokonce i mnohé jeho poradce. Obama své rozhodnutí údajně dvě hodiny obhajoval při vypjaté debatě se svým týmem. Šéf Bílého domu si je nicméně podporou amerického parlamentu jistý. Odpůrci Asadova režimu reagovali na toto oznámení s nevolí, odložení bezprostředního útoku podle nich syrského prezidenta posílí.
Obama již téměř týden naznačoval, že vojenský zásah je jednou z možných odpovědí na údajný chemický útok režimu Bašára Asada. Když však svět očekával, že rozhodnutí může být otázkou hodin, začal prezident váhat. V sobotu sice oznámil, že by USA měly podniknout vojenskou akci, zároveň však požádal o její schválení Kongres. Tento krok, jenž vedl k odložení případného zásahu, překvapil samotné Obamovy poradce.
Ti totiž nebyli těmi, kdo by mu žádost o souhlas Kongres doporučili. Po páteční třičtvrtěhodinové procházce se šéfem jeho kanceláře Denisem McDonoughem po zahradě Bílého domu si Obama svolal bezpečnostní poradkyni Susan Riceovou, jejího zástupce Tonyho Blinkena, zkušeného rádce v záležitostech komunikace Daniela Pfeiffera a další členy poradního týmu, aby jim oznámil svůj pohled na věc.
K opatrnějšímu postoji Obamu přimělo několik věcí. Jednak zamítnutí účasti nejvěrnějšího amerického spojence Británie parlamentem. Zástupci republikánů v Kongresu si rovněž hlasitě postěžovali na to, že s nimi Obama příliš málo konzultuje americkou pozici před potenciální vojenskou akcí. Podle průzkumů veřejného mínění navíc většina Američanů patrně pod vlivem vleklých a krvavých konfliktů v Iráku a Afghánistánu se zásahem nesouhlasí.
Obama si je podporou v Kongresu jistý
Proto se prezident rozhodl vyčkat, což mu podle zdroje Reuters jeho poradci vymlouvali s ohledem na hlavní možné riziko: Kongres může říci ne. To by mohlo dále zpochybnit Obamovu vůdčí roli na Blízkém východě, kde se již nyní ocitl pod palbou kritiky za nepříliš jednoznačnou reakci na vojenský převrat v Egyptě.
Analytici se rovněž domnívají, že Asad může využít nově získaného času k tomu, aby přemístil zbraně do lidnatějších míst Sýrie, což by jejich zničení učinilo výrazně obtížnějším. Obama je však přesvědčen o tom, že Kongres jeho žádost posvětí i z toho důvodu, že jde o ochranu amerických spojenců Izraele a Jordánska.
Také někteří experti považují schválení zásahu kongresmany za velmi pravděpodobné. „Pokud začnou přemýšlet o důsledcích, které by mohlo mít neschválení na (americkou) důvěryhodnost, zvláště ve vztahu k Íránu, pak to ve Sněmovně reprezentantů projde,“ řekl politolog a bývalý vysoký činitel ministerstva obrany Colin Kahl a dodal, že demokraty ovládaný Senát Obamův krok schválí bezpochyby.
Povstalci odložení útoku kritizují
Po Obamově oznámení, znamenajícím odložení možné vojenské akce o nejméně deset dní, předpovídají povstalečtí bojovníci, že Asadovi věrní se budou snažit využít této doby k
zesílení útoků na povstalecké bašty. „Zpráva, kterou od mezinárodního společenství dostal, je taková, že může zabíjet své lidi i konvenčními prostředky, nejen chemickými zbraněmi,“ sdělil deníku Washington Post Músá abú Katada z povstalecké vojenské rady.
Po dni všeobecné paniky v Damašku, kdy lidé pořizovali zásoby potravin v očekávání amerického úderu, jsou zklamaní také ti, kdo doufali, že americká intervence oslabí Asadovo mocenské postavení. „Připadám si zrazená,“ řekla čtyřiadvacetiletá žena, která se představila jen jako Sarah. „Asad ze všeho toho zmatku vychází vítězně. Zatím vyhrává a jeho důvěra v sebe i jeho režim poroste,“ dodala v telefonátu z Damašku.
Syrská opozice chce přesvědčit Turecko a arabské země, aby se jednoznačně postavily za použití vojenské síly a podpořily Obamovo stanovisko. „Pokusíme se nyní tyto země přimět, aby se připojily k vojenskému zásahu, který výrazně zmírní utrpení Syřanů,“ řekl člen vedení opoziční Syrské národní koalice Sámir Našar, který působí v tureckém Istanbulu. O Sýrii dnes v Káhiře jedná Liga arabských států, jejíž někteří členové jako Egypt či Irák jsou proti vojenské akci.
Na možný úder se celý tento týden připravovala také syrská armáda, která přesouvala vojáky a těžkou techniku z vojenských základen do civilních budov a čtvrtí, uvedli svědci. „Ten druh úderů, které USA ohlašovaly v příliš velkém předstihu, by nezasadil podstatnější vojenskou ránu,“ míní Emile Hokayem, blízkovýchodní analytik Mezinárodního ústavu pro strategické studie.
Ve velkých městech Homs a Damašek přijížděli vojáci v autobusech do univerzitních kolejí a obyvatelé hlásili, že do obytných čtvrtí se přesunuly tanky a děla. „Dával příliš mnoho času všechno ukrýt, takže zničeno by bylo jen několik budov,“ dodal Hokayem s tím, že Obamovo váhání zakročit, následující po odmítnutí britského parlamentu schválit intervenci, jen posílí dojem mezi Asadovými stoupenci, že Západ si změnu syrského režimu nepřeje.
