Maďarský parlament schválil zákon přezdívaný „Stop Sorosovi“. V zemi tak bude trestné jakkoli podporovat migranty bez práva na azyl. Zákon je namířený hlavně proti neziskovým organizacím, které migrantům poskytují informační letáky, právní poradenství či jídlo. Parlament ovládaný stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil rovněž ústavní dodatek bránící příslušníkům „cizích populací“ usadit se v Maďarsku.
Za letáky či jídlo pro migranty vězení. Maďarský parlament schválil kontroverzní zákon „Stop Sorosovi“
Legislativa mimo jiné uvaluje zvláštní 25procentní daň na zahraniční dary pro organizace, které podporují migraci. Ministru vnitra pak dává pravomoc z důvodu „národního bezpečnostního rizika“ zakázat nevládním organizacím činnost.
„Zákon Stop Sorosovi zavádí kriminální odpovědnost pro organizace, které pracují s ilegálními imigranty. Ty, které hájí práva migrantů a pomáhají jim s obdržením povolení k pobytu, mohou být uzavřeny. Pokud někdo podporuje ilegální migranty v rámci pravidelných aktivit, může být potrestán až ročním vězením,“ informoval maďarský státní tajemník Csaba Domotor.
- Maďarsko nově definuje nelegální migraci jako organizovanou činnost, která osobám, jež nečelí nebezpečí pronásledování, neoprávněně pomáhá požádat o azyl nebo získat povolení k pobytu v Maďarsku.
- Zákon také znemožňuje žádat o azyl těm, kteří do Maďarska přišli ze třetích, bezpečných zemí. Ochranu tak nedostanou kupříkladu ani Syřané, kteří prchají před válkou.
Parlament zároveň hlasoval o změnách ústavy. Nově v ní bude třeba zakotvená povinnost chránit křesťanskou kulturu.
Orbán chce zastrašit „Sorosovy žoldáky“
Návrh cílí zejména na nevládní organizace, které podporuje americký miliardář maďarského původu George Soros. Maďarský premiér Viktor Orbán viní Sorose z politického vměšování a z aktivní podpory masové imigrace do Evropy.
Podle Orbána je nezbytné vést otevřený boj proti Sorosovi a jeho „armádě“. Za „Sorosovu armádu“ nebo také „Sorosovy žoldáky“ označuje právě pracovníky nevládních organizací, jež Soros finančně podporuje.
Orbán tvrdí, že tyto organizace podporují imigraci a že jejich motivací je multikulturní Evropa. Podle premiéra hodlají za jeho vládu dosadit kabinet nakloněný migraci a Bruselu.
„Nemají rádi křesťanské tradice Evropy a jsou přesvědčení, že když nás smíchají s jinými národy, pak se v Evropě bude žít lépe. My ale nechceme být smícháni s jinými,“ řekl Orbán. Soros dlouhodobě podobná obvinění odmítá.
Agentury připomínají, že vztah mezi oběma muži se v průběhu času značně změnil. Orbán totiž býval svého času stipendistou Sorosovy nadace. Miliardář začal v rodné Budapešti rozvíjet své filantropické aktivity již od roku 1984. Po pádu komunismu se ale s Orbánem rozkmotřili. Před letošními dubnovými volbami líčil maďarský premiér Sorose jako hlavního nepřítele státu.
Za premiérem stojí celá vládní strana Fidesz, která má v parlamentu dvoutřetinovou většinu. Nový zákon tak hladce prošel.
„Musíme bojovat proti kvótám, které plánuje Brusel, a musíme taky počítat s miliony lidí, kteří plánují migrovat do Evropy, ať už z Afriky či z Blízkého východu. Máme tu plot na našich hranicích jako technické opatření, v budoucnu ale budeme potřebovat víc ochrany. Maďarský parlament jako hlavní zastupitelský orgán v zemi proto musí plnit vůli lidu a chránit zemi,“ prohlásil poslanec vládní strany Károly Kontrát.
Ochránci lidských práv varují před posílením xenofobie
Kritici považují legislativu za součást Orbánovy kampaně, která má podle nich stigmatizovat aktivisty a zastrašit nevládní organizace. „Našimi administrativními pracovníky, kteří sdílejí naše hodnoty, ale nevyhledávají publicitu, to skutečně otřáslo,“ okomentovala výkonná ředitelka Maďarské unie občanských svobod Stefania Kapronczayová seznam 200 údajných „Sorosových žoldáků“, který zveřejnil provládní list Figyelö a na němž jsou kromě pracovníků nevládních organizací i novináři či akademici.
Maďarskou pobočku lidskoprávní organizace Amnesty International už opustilo z obav před trestem několik pracovníků, sdělila ředitelka Julia Ivanová. Problém podle ní tkví v tom, že návrh zákona je „tak vágní, že není jasné, za jakých okolností a proti komu bude ve skutečnosti využit“.
S tím souhlasí i Michal Kořan z Global Arena Research Institute. „Norma je součástí velkého tažení proti neziskovým organizacím, které jsou poslední kanál otevřené diskuse k tomu, co maďarská vláda dělá. Vágní znění zákona dává vládě velkou moc. Diskuse je navíc kouřovou clonou k reformě soudního systému, ke které nyní dochází,“ upozornil Kořan.
Rada Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) ve společném posudku uvádějí, že zákon „kriminalizuje činnosti, které jsou zcela legitimní“. Organizace OSN pro uprchlíky (UNHCR) varovala, že „zákon Stop Sorosovi připraví lidi, kteří jsou nuceni opustit své domovy, o zásadní pomoc a posílí xenofobní postoje ve společnosti“.
Že je nový zákon zaměřený mimo jiné proti neziskovým organizacím, vláda nepopírá. „Jdeme proti těm sdružením, která zneužívají své konexe a peníze obdržené většinou ze zahraničí a porušují nebo obcházejí stávající právní řád,“ řekl mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács. Už před časem tak Maďarsko opustila Sorosova vlajková loď nadace Open Society Foundation.
HRW vyzývá k vyloučení Fideszu z frakce v europarlamentu
Další lidskoprvíní organizace Human Rights Watch (HRW) vyjádřila názor, že Fidesz by měl být vyloučen z Evropské lidové strany (EPP), tedy frakce v europarlamentu, kterou tvoří hlavně pravicově-středová uskupení. Ta už dříve naznačila, že červenou linií je kupříkladu případné uzavření Sorosem financované univerzity v Maďarsku v důsledku jiného kontroverzního zákona omezujícího působení zahraničních vzdělávacích institucí v zemi. Evropská komise kvůli tomu pohnala Maďarsko před Soudní dvůr EU.
Legislativu kritizují také někteří experti. Výhrady má třeba Benátská komise, poradní orgán Rady Evropy pro otázky ústavního práva. Komise se chce oficiálně vyjádřit v pátek a apeluje na Maďarsko, aby hlasování do té doby odložilo. „Je třeba alespoň zohlednit doporučení komise, uvedená v návrhu stanoviska, které již bylo odesláno úřadům,“ zdůraznil předseda Benátské komise Gianni Buquicchio.
Budapešť ale na kritiku reagovat nehodlá. „Benátská komise je orgán, který má dávat návrhy, ale nemůže přepisovat práva národních států. Rád bych podotkl, že Maďarsko nebude akceptovat žádná ultimáta,“ uvedl státní tajemník Domotor.
Maďarsko patří v rámci EU vedle Polska, Slovenska a Česka k nejhlasitějším kritikům migrace. Zásadně odmítá povinné migrační kvóty na přerozdělování uprchlíků po Evropě, i když samo loni v tichosti přijalo na 1300 migrantů. Na maďarské území vstupuje v současné době jen velmi málo běženců. Důvodem je dvojitý ostnatý drát postavený na hranicích na jihu země.