Weinstein dostal 23 let za znásilnění a sexuální nátlak

Na 23 let do vězení poslal americký soud bývalého filmového producenta Harveyho Weinsteina, který byl v únoru uznán vinným ze znásilnění a sexuálního nátlaku. Informovala o tom agentura AP. Hrozilo mu za mřížemi až 29 let, obhajoba žádala pětiletý trest vězení.

Sedmašedesátiletého producenta od roku 2017 obvinilo ze sexuálních útoků více než osmdesát žen včetně slavných hereček Salmy Hayekové či Gwyneth Paltrowové. Soud se nyní zabýval jen dvěma případy: v roce 2006 sexuálně napadl asistentku produkce Mimi Haleyiovou a v roce 2013 znásilnil herečku Jessicu Mannovou.

„Opravdu mě trápí výčitky svědomí,“ řekl podle CNN Weinstein před vyhlášením rozsudku. „Cítím to v hloubi svého srdce. Budu se nyní skutečně starat o druhé a stanu se opravdu lepším člověkem,“ uvedl.

Obratem podle AP dodal, že muži čelí obviněním z věcí, kterým nikdo z nich nerozumí. „Tisíce mužů prohrávají soudní procesy. Obávám se o tuto zemi,“ řekl. „Jsem naprosto zmatený. Mám dojem, že muži jsou z těchto věcí zmatení,“ doplnil. Na adresu žalující strany uvedl, že o nich nebude říkat, že to nejsou skvělí lidé. „Prožil jsem s těmi lidmi báječné chvíle,“ dodal.

Skandál rychle utnul jeho kariéru. Musel odejít z vedení své produkční firmy The Weinstein Company, která později skončila v konkurzu. Byl vyloučen z řady prestižních filmových organizací, včetně americké Akademie filmového umění a věd, která uděluje filmové ceny Oscar. Zcela se stáhl z veřejného života a opustila ho také jeho druhá manželka Georgina.

MeToo

Weinsteinův případ zveřejněný poprvé v The New York Times odstartoval lavinu obvinění. Ženy, které se do té doby styděly o svých zkušenostech se sexuální agresí mluvit, ztrácely zábrany.

Převládl pocit, že mlčení poskytovalo sexuálním predátorům beztrestnost a ženy byly stále ohrožené. Se sloganem MeToo (já také) se proto začala objevovat svědectví, jejichž smyslem je dát mužům najevo, že obtěžování není normální a hrozí za něj trest nebo alespoň společenské zostuzení.

Slogan poprvé použila herečka Alyssa Milanová 15. října 2017 na Twitteru s výzvou všem obětem. „Kdyby všechny ženy, které byly sexuálně obtěžovány nebo napadeny, napsaly do statusu ‚já také‘, mohly bychom lidem ukázat rozsah tohoto problému,“ vysvětlila později.

Milanová tak zpopularizovala činnost aktivistky Tarany Burkeové, která pod tímto hashtagem bojuje proti sexuálnímu násilí již od roku 1997. Během tří dnů přidalo #MeToo ke svému příspěvku na Twitteru nebo Facebooku přes 12 milionů uživatelek i uživatelů. Do sdílení nepříjemných zážitků se zapojila i řada mužů, postupně se začaly objevovat příspěvky od těch, kteří se obtěžování dopustili a díky výzvě se sami rozhodli promluvit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami
Načítání...