Vztahy s Kaddáfím zlepšovali Blair či Chirac, kromě Sarkozyho se diktátor přátelil i s Berlusconim

Nahrávám video
Horizont ČT24: Vztahy mocných s Kaddáfím
Zdroj: ČT24

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy se brání obvinění, že svou kampaň v roce 2007 financoval miliony od tehdejšího libyjského vůdce Muammara Kaddáfího. Není přitom jediný, kdo měl k diktátorovi podezřele blízko. Za přítele označoval Kaddáfí třeba také italského expremiéra Silvia Berlusconiho. Zlepšovat vztahy s diktátorem se snažili britský premiér Tony Blair nebo francouzský prezident Jacques Chirac.

Kaddáfí vládl Libyi pevnou rukou od roku 1969 a bohatnul z prodeje ropy. Peněz měl dost i na rozdávání. Kdysi obávaný sponzor teroristických organizací po útocích z 11. září 2001 obrátil: atentáty odsoudil a vzdal se vývoje zbraní hromadného ničení.

Odměnou mu byla přízeň západních zemí. Zamrzlé vztahy prolomil britský premiér Tony Blair, který v roce 2004 navštívil Tripolis jako první předseda britské vlády od nástupu Kaddáfího k moci. Ještě tentýž rok za ním přijel tehdejší francouzský prezident Jacques Chirac, v jehož stopách šel i Nicolas Sarkozy. Pevné spojenectví s Kaddáfím ocenil svou návštěvou jen dva měsíce poté, co usedl do Elysejského paláce.

Muammar Kaddáfí byl nejen jeho přítel, ale nejspíš i štědrý dárce. Po dvoudenním výslechu si Sarkozy vyslechl předběžné obvinění francouzské justice, podle nějž prezidentskou kampaň v roce 2007 nelegálně financoval i z peněz od libyjského diktátora.

Podle tamních médií mohlo jít až o 50 millionů eur. Odvolávají se přitom na svědectví prostředníků, kteří je měli z Tripolisu přivézt přímo do Sarkozyho kanceláře.

Kaddáfí se Sarkozym v Elysejském paláci po podpisu obchodních dohod za 10 miliard eur v roce 2007
Zdroj: Patrick Hertzog/Reuters

Kaddáfího syn i bratranec tvrdí, že Sarkozy peníze dostal

Podezření souzní i s výpovědí Kaddáfího syna před sedmi lety. „Financovali jsme jeho volební kampaň, máme všechny podrobnosti a jsme připraveni je zveřejnit. Za prvé žádáme toho klauna Sarkozyho, aby vrátil tyto peníze libyjskému lidu. Pomohli jsme mu, aby se stal prezidentem a aby pomohl libyjskému lidu, ale on nás zklamal,“ uvedl tehdy Saif al-Islam Kaddáfí.

Jeho tvrzení teď podpořil i bratranec bývalého libyjského diktátora Ahmad Kaddáf Dam. V rozhovoru pro agenturu AP uvedl, že Libye usilovala o podporu Francie při vytvoření takzvaných Spojených států afrických, což byl nikdy nerealizovaný sen Muammara Kaddáfího. Mluvil o něm ve svých projevech až do roku 2010.

„Potřebovali jsme mít v Elysejském paláci přítele. Padesát milionů eur není na Afriku moc,“ řekl Kaddáf Dam v rozhovoru.

Zklamání přišlo po čtyřech letech. Když Libyjci vyšli v roce 2011 do ulic, stejně jako lidé v několika dalších arabských zemích, poslal Kaddáfí k zákroku proti protestům v Benghází tanky a vojáky. Z obavy z masakrů se Sarkozy a další západní politici rozhodli v březnu zahájit leteckou operaci proti Kaddáfího jednotkám. Po sedmi měsících bojů se povstalcům podařilo vládu svrhnout a Kaddáfí byl zabit.

K Sarkozyho nynějším potížím Kaddáf Dam řekl: „Díky bohu, to je boží trest, protože byl mezi prvními, kdo zahájili nálety na Libyi.“ Jako mstu za francouzské bombardování Libye v roce 2011 vnímá obvinění i sám Sarkozy. Tvrdil to podle deníku Le Figaro.

Berlusconi pro Kaddáfího uspořádal večírek

Stín podezření by mohl dopadnout i na další evropské lídry, kteří se tehdy vyhřívali na výsluní moci. Třeba Italský expremiér Silvio Berlusconi připravil pro Kaddáfího luxusní party v jeho beduínském stanu, když daroval miliony eur městům po ničivém zemětřesení v roce 2009.

O rok později ho pak hájil při návštěvě Říma, i když Kaddáfí vyhrožoval, že Evropa zčerná, pokud mu nezaplatí pět  miliard eur ročně za ochranu před přílivem uprchlíků z Afriky.

Svého drahého odvážného přítele, jak Berlusconimu říkal, Kaddáfí údajně žádal, aby zastavil intervenci NATO. Když se ale italské letouny zapojily do bombardování Libye, obvinil ho ze zrady.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 23 mminutami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 3 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 4 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 6 hhodinami
Načítání...