Východní Asie čelí třetí vlně nákazy. V Hongkongu se bojí sběru dat o DNA

Nahrávám video

Asijské země opět zpřísňují protipandemická opatření. Na některých místech udeřila už třetí vlna nákazy a počty nových pacientů opět narůstají ve stejné míře jako v dubnu. Nárůst případů hlásí třeba Japonsko nebo Vietnam. Hongkong prodloužil mimořádná opatření.

Pomocnice v hongkongských domácnostech – většinou z Filipín a Indonésie – jsou šest dnů v týdnu zavřené v bytech zaměstnavatelů. Často ve špatných podmínkách. Neděle je jediným dnem volna a tráví ji na ulicích. Právě mezi nimi jsou nejnovější ohniska nákazy.

„Lokalizovali jsme téměř všechny pomocnice v domácnosti. Buď je dáme do karantény nebo jim nabídneme testování,“ říká Čchuang Šu-kwan z hongkongského centra pro ochranu zdraví.

V návalu třetí vlny chtějí úřady otestovat pět ze sedmi a půl milionu obyvatel Hongkongu. Netýká se to jen pomocnic v domácnosti, ale i zaměstnanců pečovatelských domů, řidičů a dalších profesí, které přicházejí do styku s lidmi.

Akci vede tým expertů z pevninské Číny a kritici mají obavy, že pandemie slouží jako záminka pro vytváření databáze DNA. Jedna ze zapojených firem je na sankčním seznamu Spojených států za odebírání DNA Ujgurům v Sin-Ťiangu kvůli dohledu.

Vláda ovšem ujišťuje, že testování je dobrovolné. „Nejdůležitější je ochrana osobních údajů. Laboratoře nedostanou žádné osobní informace,“ slibuje správkyně Hongkongu Carrie Lamová.

Vietnam a Japonsko

Proticovidová opatření nepolevují ani jinde v Asii. Vietnam považuje příštích deset dnů za kritických. Hanoj testuje tisíce lidí, kteří se vrátili z přímořského letoviska Danang. Tam počet pacientů stoupá.

Na nákup se smí jen se speciálním dokumentem. „Povolenky zaručují, že se dostatnete na trh jen v konkrétní den. Takže lidé musejí dobře plánovat. Nákupní seznam významně sníží kontakt mezi nakupujícími a prodavači,“ vysvětluje obyvatel Danangu Truong Tien Dung.

Japonsko se za jediný týden posunulo od 40 k 50 tisícům nakažených. Tokio a Ósaka se potýkají s vůbec největším nárůstem infekce od zavedení nouzových opatření v květnu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...