Berlín - Křesťanští demokraté německé kancléřky Angely Merkelové vyhráli volby v Sasku, když získali 39 procent hlasů. Své zástupce bude mít v zemském sněmu také euroskeptická strana Alternativa pro Německo (AfD). O možném „překreslení německé politické mapy“ v této souvislosti hovoří komentáře německých médií. Ze saského parlamentu naopak po deseti letech vypadne krajně pravicová Národnědemokratická strana Německa (NPD). Křesťanští demokraté již oznámili, že jednání se sociálními demokraty a Zelenými o koalici začne už tento týden.
Na druhém místě skončila ve volbách postkomunistická Levice s 18,9 procenty hlasů. Třetí nejsilnější stranou v saském zemském sněmu bude sociální demokracie (SPD), kterou volilo 12,4 procenta voličů. „Dosáhli jsme během volební kampaně toho, že se na nás lidé dívají jinak. Vědí, že od nás mohou něco očekávat,“ konstatoval volební lídr SPD martin Dulig.
Vůbec poprvé v německých zemských volbách uspěla loni založená AfD, překonala přitom výsledek, který slibovaly předvolební průzkumy. Získala skoro 10 procent hlasů. „Alternativa pro Německo pro nás není partnerem. Dělají zpátečnickou politiku, jsou protievropští, takže s nimi spolupracovat nemůžeme,“ konstatoval ale Armin Laschet, místopředseda CDU.
Volební lídr AfD v Sasku Frauke Petry
„AfD přišla, objevili jsme se v Sasku, ale co je důležitější - AfD je v Německu. To, čeho jsme společně dosáhli, je velký úspěch a potřebujeme dosáhnout odpovídajících výsledků i v celostátních volbách.“
Do zemského sněmu se dostali také Zelení se ziskem 5,7 procenta hlasů. Na hranici pěti procent hlasů těsně nedosáhla krajně pravicová NPD, která tak po deseti letech opustí saský parlament. Strana proti předchozím volbám ztratila pětinu voličů a k úspěchu jí nepomohla ani nízká volební účast. Mimo parlament zůstal také dosavadní koaliční partner CDU - Svobodná demokratická strana (FDP). Liberálové získali jen 3,8 procenta hlasů. Strana tak v Sasku zopakovala neúspěch z loňských celostátních voleb, kdy poprvé v poválečné historii Německa vypadla ze Spolkového sněmu.
Koalice? V úvahu připadají socialisté a Zelení
„Budeme jednat s možnými partnery postupně podle toho, jak uspěli ve volbách, tedy nejprve s SPD, poté se Zelenými,“ řekl zemský premiér Stanislaw Tillich po zveřejnění výsledků. CDU může vytvořit vládu jak s SPD, tak se Zelenými. V případě koalice konzervativců a socialistů by vláda měla ve 126členném zemském sněmu pohodlnou většinu 77 hlasů. Případná koalice CDU se Zelenými by měla 67 poslaneckých křesel.
Saské volby provázela letos nízká volební účast. Hlasovat přišlo pouze 49,2 procenta voličů, což je nejméně od prvních zemských voleb v Sasku v roce 1990. Volební účast poznamenal termín voleb, který připadl na neděli na konci školních prázdnin v zemi.
Média komentují úspěch euroskeptiků
„AfD se stává pro konzervativce tím, čím je postkomunistická Levice pro sociální demokraty. Konkurencí, s níž budou velké potíže,“ uvádí komentátor deníku Süddeutsche Zeitung. Podle něj euroskeptikům k úspěchu nahrálo i to, že Sasko je nejpravicovější německou spolkovou zemí. Téměř desetiprocentní zisk AfD se ale může promítnout i v zemských volbách v Braniborsku a v Durynsku, které se konají za dva týdny. „Politická mapa se mění,“ konstatuje list.
Podle deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung vyšla AfD ze saských voleb "senzačně
silná„. List ale upozorňuje, že euroskeptici budou muset svůj úspěch v budoucnosti ještě potvrdit, protože zatím sbírali především protestní hlasy. “Až na Zelené zatím žádná nová strana dlouhodobě neobstála. Naposledy zkrachovali Piráti, kteří se během několika málo let změnili z otevřené demokratické strany na uzavřenou sektu," uvedl deník.
Deník Die Welt si všímá toho, že AfD společně s krajně pravicovou Národnědemokratickou stranou Německa (NPD) a s Levicí oslovily celkem 33 procent voličů. „I když byla země dobře spravovaná a prosperuje, volila třetina hlasujících pravicové a levicové populisty. Vyvstává tak otázka, jestli lidé v Sasku ještě berou volební právo vážně. Protože zřejmě jde stále víc o slogany a o emoce a ubývá politického rozumu,“ uvedl list.
Podle deníku Sächsische Zeitung pomohla populistům i nízká volební účast, která dosáhla jen 49,2 procenta. „Dává to protestním politikům váhu, kterou by jinak neměli. A tak má AfD téměř deset procent, i přes mizerný obraz svého vedení. A na druhé straně je Levice se svým programem nesplnitelných slibů. Tak bude vypadat nová opozice v zemském sněmu,“ uvádí deník.
