Vlivný jezuita je obviněn ze zneužívání jeptišek. Papež čelí kritice, že zastavil jeho exkomunikaci

Až do minulého týdne byl prominentní osmašedesátiletý jezuita Marko Ivan Rupnik jednou z nejvýraznějších osobností moderního křesťanského umění a pokrokové teologie. Slovinskému knězi, blízkému příteli papeže Františka a umělci s vazbou na Česko, teď ale katolická církev zastavila veřejnou činnost kvůli jeho údajnému zneužívání jeptišek na začátku devadesátých let.

Sám Rupnik se považuje za následovníka českého kardinála Tomáše Špidlíka, se kterým v Římě řadu let úzce spolupracoval. Je také autorem jeho sarkofágu v bazilice na moravském Velehradě nebo i zcela nové výzdoby českobudějovické katedrály sv. Mikuláše. Jejího odhalení se letos v březnu dokonce osobně zúčastnil.

V českých knihkupectvích je možné koupit několik jeho publikací s tématikou, jak má věřící člověk správně vést duchovní život. Nyní se ukazuje, že on sám – minimálně v duchovním vedení řeholních sester – selhal.

K psychologickému a sexuálnímu obtěžování mělo z jeho strany údajně dojít na začátku 90. let minulého století. Tehdy byl Rupnik kaplanem sester sdružených ve slovinském řeholním společenství Skupnost Loyola v Lublani. Právě tam měl zneužít několik jeptišek.

Úspěšný římský duchovní

Podle italského webu Silere non possum, který obvinění proti Rupnikovi zveřejnil jako první, přišla vedení katolické církve nařčení z jeho násilí na sestrách poprvé v roce 1992. Lublaňský biskup tehdy po přezkoumání rozhodl o ukončení Rupnikova působení v řeholní komunitě i v diecézi.

Rupnik tedy odešel do Říma, kde začal působit jako ředitel Centra Alleti. To je propojeno s českým Centrem Aletti Velehrad-Roma založeného právě kardinálem Špidlíkem. V Itálii následně kněz a výtvarník pokračoval ve své kariéře u papežského dvora.

Roku 1996 jej papež Jan Pavel II. pověřil rekonstrukcí kaple Redemptoris Mater v Apoštolském paláci. Poté jeho umělecká popularita prudce stoupala. Stal se vyhledávaným autorem, jehož díla si objednala třeba nejznámější křesťanská poutní místa, ale i další stovky katolických kostelů.

V létě 1999 se stal členem Papežské rady pro kulturu. Na pozvání pražského arcibiskupa a kardinála Miloslava Vlka dával v roce 2011 duchovní lekce také českým a moravským biskupům ve Vranově u Brna.

Přítel papeže Františka

Se současným papežem Františkem pojí Rupnika nejenom členství v jezuitském řádu, ale také osobní přátelství. Z jeho podnětu navrhl Rupnik logo pro mimořádný Svatý rok milosrdenství a v roce 2016 s ním papež sloužil společnou mši při příležitosti výročí založení Centra Alleti. V březnu 2020 Rupnik Františkovi dokonce přednášel o duchovním životě při papežově pravidelné postní rekreaci.

Papež František také Rupnika jmenoval konzultantem Dikasteria pro bohoslužbu a svátosti, které dohlíží na liturgické obřady církve. Rupnikova díla se tak měla stát výkladní skříní katolického umění doby po Druhém vatikánském koncilu. Jezuita navíc nedávno spustil svůj vlastní YouTube kanál, kde každou neděli káže on-line pro desetitisíce lidí.

Ještě 3. ledna jej František přijal na osobní audienci. Bylo to přitom zhruba půl roku poté, co proti duchovnímu církevní soud zahájil kárný proces. Podle webu Messainlatino.it do řízení následně zasáhl sám papež, když zastavil Rupnikovu automatickou exkomunikaci. Kvůli tomu se nyní hlava katolické církve stala terčem kritiky italských médií.

Kanonické právo kvůli dlouhé době, kterou oběti zneužívání potřebují pro vyrovnání se se svým s traumatem, určuje formální dobu promlčení případů zneužívání na dvacet let. Za poslední desetiletí ale Vatikán pravidelně uděluje výjimky z promlčení a vyšetřuje i mnohem starší případy. Proč tak neučinil i v případě Rupnika, však Řím dosud nevysvětlil.

Rupnik pokračoval v činnosti navzdory zákazu

Poté, co se objevily zprávy o obviněních, jezuitský řád uvedl, že Rupnik měl od ledna 2022 zakázáno veřejně působit jako kněz. Jak shrnul londýnský list Catholic Herald, podle veřejné a internetové činnosti duchovní tento zákaz nerespektoval a nadále se věnoval kněžské službě i svým přednáškám.

Například ještě 30. listopadu 2022 pořádal Rupnik debatu na téma Výchova ke kráse, při níž mu Papežská katolická univerzita v brazilské Paraně udělila svůj čestný doktorát. Restriktivní opatření, které Rupnikovi definitivně zakazuje církevní činnost, přišlo ze strany jezuitů až 2. prosince. Tedy den poté, co o jeho případu informoval italský tisk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 1 hhodinou

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 2 hhodinami

Patnáct let od masakru v Norsku. Přeživší varují před novou vlnou nenávisti

Norsko si ve středu připomíná patnáctileté výročí teroristických útoků v Oslu a na ostrově Utöya a vzpomíná na 77 převážně mladých obětí. Vzpomínkových akcí se zúčastnili nejvyšší představitelé skandinávské země. Předseda mládežnické organizace norských sociálních demokratů (AUF) Gaute Börstad Skjervö, který přežil masakr na Utöyi, a podpůrné organizace podle agentury DPA kritizovali přibývající nenávistné vzkazy pravicových extremistů na internetu.
před 2 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Běloruský soud označil polskou organizaci pomáhající migrantům za extremistickou

Běloruský soud označil polskou charitativní organizaci, která pomáhá migrantům a uprchlíkům, za „extremistickou“ organizaci, což znamená, že i pouhé sledování jejích účtů na sociálních sítích by mohlo vyvolat zájem běloruských úřadů, informoval v úterý deník Gazeta Wyborcza.
před 3 hhodinami

Izrael se domnívá, že Írán přesunul jaderné centrifugy do hory u Natanzu

Izraelská rozvědka se domnívá, že Írán loni na podzim přemístil tisíce centrifug na obohacování uranu do tunelů hluboko uvnitř hory Ku Kolang Gáz Lá nedaleko Natanzu, píše The Wall Street Journal (WSJ) s tím, že by to ještě více mohlo prohloubit obavy z obnovení íránského jaderného programu. Teherán ve středu existenci tajného podzemního jaderného komplexu v horském masivu znovu popřel.
před 4 hhodinami

Maďarský generální prokurátor podal demisi

Maďarský generální prokurátor Gábor Bálint Nagy oznámil, že podal demisi a že z funkce odejde k 25. srpnu, napsala agentura Reuters. Generální prokurátor byl jmenován za předchozího premiéra Viktora Orbána, nynější premiér Péter Magyar jej opakovaně označil za Orbánovu „loutku“, podotkla agentura AFP.
před 4 hhodinami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
12:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.