Vlci jsou považováni za nebezpečné šelmy, kolují o nich hrůzostrašné historky. Ve skutečnosti jsou ale na mnoha místech na předních příčkách seznamu ohrožených druhů. Vůbec nejvíc ohroženi jsou vlci rudohnědí a mexičtí. Ochránci proto pracují na speciálních programech odchovu vlčích štěňat i na vzdělávacích programech, které mají šelmy zbavit pověsti krvelačného zvířete a zdůraznit jejich nezastupitelnou úlohu v ekosystému.
Vlci v nouzi. Američtí ochránci přírody bojují s pytláky i předsudky
Vlci mexičtí a rudohnědí žijí na území Spojených států a jsou nejohroženějšími druhy vlků na světě. V divočině sice patří na vrchol potravního řetězce, mají ale mocného nepřítele – člověka. Šelmy se totiž stále častěji stávají obětí ilegálního lovu.
„V přírodě je zhruba 150 jedinců vlka mexického, který žije zejména ve Spojených státech, v Arizoně a Novém Mexiku. Vlk rudohnědý je na tom bohužel ještě hůř. V divočině je už asi jen třicet jedinců,“ říká Regina Mossottiová z amerického centra na ochranu vlků.
Pytláci už zabili skoro sedmdesát procent vlků mexických odchovaných ve speciálních programech a vypuštěných znovu do přírody. Lovci mají na svědomí i každého čtvrtého vlka rudohnědého. O něj se vědci bojí nejvíce. Varují, že jeho populace by mohla do deseti let úplně vymizet.
„Jestliže zůstaneme na této cestě, nebude trvat dlouho, než populaci vlků rudohnědých ztratíme. Ve skutečnosti víme jen o jednom chovném páru,“ upozorňuje Joe Madison z programu na ochranu vlků rudohnědých.
Vlci ovlivňují celý ekosystém
Vlka často předchází pověst nebezpečné šelmy. Ve skutečnosti ale představuje důležitou součást ekosystému. Podle výzkumu z Yellowstonského parku to jsou právě smečky vlků, které pomáhají přírodu udržovat v rovnováze. Loví především býložravce a nepřímo tak brání nadměrnému úbytku zeleně, která chrání půdu před erozí. Bujná a zdravá vegetace navíc poskytuje útočiště množství dalších živočišných druhů.
V Yellowstonském parku se v 90. letech podařilo do přírody vrátit vlka obecného, který byl v oblasti téměř vyhuben. Přírodovědci se snaží úspěch zopakovat i u vlků rudohnědých. Štěňata narozená v chovných centrech v Arizoně a Novém Mexiku jsou už ve dvou týdnech umísťována do volné přírody.
„Díky obojkům se zařízením GPS, které nosí divocí vlci, můžeme najít noru vlčice a tajně tam umístit naše štěňata. Vychová je pak jako svoje vlastní a dá jim tak větší šanci na přežití. Naučí je totiž, jak se vyhýbat lidem, jak lovit a ochránit svoje teritorium,“ popisuje Regina Mossottiová.
Vlci čelí kromě pytláků i dalšímu problému. Biologům ve vracení zvířat do volné přírody systematicky brání farmáři. Vědci tak musejí složitě hledat vhodná místa, kde by mohly populace vlků rudohnědých žít bez omezení.
Zároveň spustili několik programů, které se snaží veřejnost přesvědčit, že tato šelma nebezpečí nepředstavuje. Naopak se aktivně podílí na tvorbě kvalitního ekosystému.