Vídeň nepřijme globální pakt OSN o migraci. Odmítáme spojovat ochranu s ekonomickou migrací, tvrdí Kurz

Rakousko nepodepíše globální pakt OSN o migraci, který bude v prosinci oficiálně přijat v Marrákeši. Kancléř Sebastian Kurz a vicekancléř Heinz-Christian Strache to podle agentury APA uvedli před středečním zasedáním vlády, která následně odmítnutí paktu schválila. Text nezávazné dohody byl v září 2016 přijat 193 členy Organizace spojených národů. Od dokumentu, který má zlepšit mezinárodní řešení uprchlické problematiky, loni odstoupily Spojené státy.

Jako důvod rakouské neúčasti na paktu uvedli Kurz se Strachem zásadní obsahové výhrady. Podle nich ujednání nepomáhá řešit migrační otázky, ohrožuje rakouskou suverenitu ve věcech migrační politiky a stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Z těchto důvodů Vídeň do Marrákeše ani nepošle své zástupce.

Kurz předpokládá, že k migračnímu paktu se nepřipojí i další státy. Domnívá se také, že mnoho států se sice připojí, ale nakonec se nebude držet jeho cílů. 

„Řadu věcí v paktu vidíme kriticky, například směšování hledání ochrany s pracovní migrací,“ uvedl lidovecký (ÖVP) kancléř Kurz. Některé myšlenky by totiž podle něj mohly směřovat ke stírání rozdílů mezi legální a ilegální migrací a mezi pracovní migrací a právem na azyl.

Další návrhy by podle Kurze mohly omezit činnost bezpečnostních úřadů při vyhošťování migrantů. „Chceme dát jasně najevo, že Rakousko bude i v budoucnu samo rozhodovat o tom, kdo smí přijít a kdo ne,“ dodal.

„Rakousko musí být v otázce migrace suverénní a svrchované,“ prohlásil vicekancléř Strache. „Část obsahu jde zcela proti našemu postoji, i ve vládním programu. Migrace není a nemůže být lidským právem. Nemůže se stávat, že někdo dostane právo na migraci kvůli klimatu nebo chudobě,“ dodal Strache.

Po jednání vlády, která odstoupení od migračního paktu schválila, Strache ještě prohlásil, že Rakousko v této věci zaujalo „roli předjezdce“. I Strache předpokládá, že příkladu Vídně nyní budou následovat i další státy. Námitky podle něj vyjádřily Polsko, Itálie či Japonsko.

Rakouský deník Die Presse, který je vůči vládní koalici kritický, zdůrazňuje, že obavy politiků o ztrátu svrchovanosti jsou přehnané, neboť dokument není právně závazný. „Výslovně uvádí, že suverénní právo států určit vlastní migrační politiku ještě posiluje,“ dodává Die Presse.

Opozice hovoří o dně rakouské zahraniční politiky

Rozhodnutí vlády ostře odsoudili politici z opoziční Sociálnědemokratické strany Rakouska (SPÖ), Zelených a liberální strany NEOS. Podle APA hovoří o dně rakouské zahraniční politiky a zpochybňování mezinárodního pořádku.

Europoslanec za SPÖ Josef Weidenholzer Kurzovi a Strachemu vyčetl, že dále ohrožují pověst Rakouska jakožto zprostředkovatele. Podle Weidenholzera je to nezodpovědné a naprosto nehodné země, která předsedá EU.

Europoslanec za stranu Zelených Michel Reimon poznamenal, že opuštěním migračního paktu je Rakousko „nejen součástí reakčního východního bloku, ale i jeho vůdcem“. 

Evropská komise rakouského rozhodnutí lituje

Politování nad rozhodnutím Vídně vyjádřil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Je mi to velmi líto,“ řekl Juncker rakouské rozhlasové stanici Ö1. V souvislosti s tím pak zopakoval svůj požadavek, aby EU v zahraničněpolitických otázkách rozhodovala kvalifikovanou většinou.

Mluvčí komise v Bruselu zdůraznila, že migrace je globální výzvou, která vyžaduje globální odpovědnost. Rakousko přitom podle ní dosud k tématu migrace přistupovalo velmi konstruktivně.

Negativně se k paktu staví i Polsko s Maďarskem. Česká republika, která patří společně s Budapeští a Varšavou k hlasitým kritikům migrační politiky Evropské unie a k odpůrcům přijímání migrantů, své stanovisko k dohodě vyjádří až na prosincové konferenci. Podle prohlášení českého ministerstva zahraničí ale vláda nebude souhlasit s nelegální migrací.

Výhrady k dohodě mají i Austrálie a Švýcarsko. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 16 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 5 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 7 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...