Strany usilující o nezávislost Skotska získaly ve volbách většinu křesel v místním parlamentu, což jim dává prostor k prosazení dalšího referenda o odtržení od zbytku Spojeného království. Volby už počtvrté za sebou vyhrála Skotská národní strana (SNP), většinu by mohla dát dohromady se Zelenými. Šéfka SNP a skotská premiérka Nicola Sturgeonová potvrdila, že je odhodlána referendum prosadit, a to i přes odpor britského premiéra. V místních volbách v Anglii obhájil post londýnského starosty labourista Sadiq Khan. Labouristé si udrží pozici nejsilnější strany ve velšském parlamentu.
SNP a skotští Zelení, kteří jsou rovněž pro nezávislost, získali dohromady 72 poslaneckých míst. Skotský parlament má 129 křesel, sama SNP si podle BBC zajistila 64 a Zelení osm křesel. Konzervativci Borise Johnsona skončili se 31 křesly na druhém místě.
Sturgeonová označila vítězství za historické a prohlásila, že uskutečnění referenda je nyní „vůlí země“. Dodala, že by bylo absurdní, kdyby se jakýkoliv politik v Londýně snažil referendum zablokovat. „Jedinými lidmi, kteří mohou rozhodnout o budoucnosti Skotska, jsou Skotové,“ uvedla. Pro snahu o zablokování referenda podle ní vzhledem k výsledkům voleb neexistuje žádné demokratické zdůvodnění.
Skotsko by se ale podle Johnsona teď mělo soustředit na zotavení z pandemie, a nikoli na snahy o získání nezávislosti. „Domnívám se, že referendum je v současném kontextu nezodpovědné a bezohledné,“ řekl britský premiér listu The Daily Telegraph. Sturgeonová už dříve uvedla, že hodlá referendum uskutečnit až po skončení pandemie.
SNP v roce 2011 získala ve skotském parlamentu většinu a tehdejší premiér David Cameron pak umožnil uspořádat referendum. V roce 2014 v něm ale 55 procent voličů odtržení od Spojeného království odmítlo.
Separatistické tendence ve Skotsku nicméně později podpořil odchod Velké Británie z Evropské unie, který většina Skotů v brexitovém referendu odmítla. Svou roli nyní sehrávají rovněž antipatie Skotů vůči Johnsonově konzervativní vládě a jejich spokojenost s tím, jak vláda premiérky Sturgeonové zvládá koronavirovou krizi.
Khan bude nadále starostou Londýna
V souběžně konaných místních volbách v Anglii byl starostou Londýna znovuzvolen labourista Sadiq Khan, britské hlavní město tak povede i příští tři roky. Podle oficiálních výsledků získal přes 55 procent hlasů a porazil svého konzervativního soupeře Shauna Baileyho. Khan se stal v roce 2016 prvním muslimem, který kdy stanul v čele západní metropole.
„Nebudu nikdy přehlížet vaše hlasy, vaše starosti a vaše obavy,“ vzkázal Khan voličům, kteří ve volbách upřednostnili jednoho z jeho 19 soupeřů. „Jizvy po brexitu stále přetrvávají a stále více nás rozděluje drsná kulturní válka,“ pokračoval s tím, že koronavirus nedbá na ideologické rozdíly. „Musíme využít této chvíle národního uzdravení k zacelení toho, co nás rozděluje,“ dodal. Slíbil rovněž, že bude usilovat o lepší komunikaci mezi londýnskou radnicí a britskou vládou, již nyní ovládají konzervativci.
Khan je bývalým členem britského parlamentu a v čele téměř devítimilionového Londýna vystřídal po svém prvním vítězství v roce 2016 nynějšího předsedu vlády Borise Johnsona. Khanův mandát měl původně skončit již loni, kvůli pandemii se však místní volby plánované na minulý květen o rok posunuly. Jeho nynější mandát bude proto oproti obvyklým čtyřem trvat jen tři roky.
Khanův úspěch, který se všeobecně očekával, přišel po řadě nepříznivých výsledků pro labouristy, které opozice zaznamenala i ve svých dosavadních baštách v centrální a severní Anglii. Ačkoliv však Johnsonova strana zaznamenala sérii výher na mnoha místech Anglie, v britské metropoli vliv opozice naopak stále roste.
Ve volbách do rad ve městech a hrabstvích v Anglii zatím nejvíce zastupitelů získali konzervativci. Podle BBC jsou zatím hlasy sečteny v 132 ze 143 volených zastupitelstev.
Labouristé nejsilnější ve Walesu
Vedle Skotska volili svůj parlament i Velšané. Největší stranou tam zůstanou labouristé, kteří získali třicet mandátů, tedy přesně polovinu. Aby strana získala ve velšském parlamentu většinu 31 křesel, se v historii tohoto regionálního parlamentu nikdy nestalo. Labouristé, kteří jsou u moci už 22 let, v posledních volbách v roce 2016 získali 29 mandátů. Polovinu třiceti křesel se jim podařilo získat i v letech 2003 a 2011.
Druhé místo udrželi konzervativci se ziskem šestnácti mandátů, následovaní velšskou stranou Plaid Cymru (PC) s třinácti křesly. Jedno místo mají Liberální demokraté. O všechny čtyři mandáty přišla protiunijní a protiimigrantská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP), která se v předchozích volbách dostala do parlamentu poprvé.
Lídr velšských labouristů Mark Drakeford uvedl, že udělá vše pro to, aby Walesu zajistil „stabilní a progresivní“ vládu.
