Praha - Mezinárodní tým vědců objevil gen RASGRF1, který stojí za vývojem oka a za přenosem signálu do mozku. Ovlivňuje i krátkozrakost a její vývoj. Vědcům se tak otevřela cesta k tomu vynalézt lék, jenž bude na gen působit a krátkozraké zbaví brýlí na dálku i bez operace. Dosud umí oční chirurgové léčit krátkozrakost pouze laserovou korekcí očí. Současně s objevem RASGRF1 odhalil výzkum také genovou mutaci, která způsobuje zelený zákal.
Lékaři upozorňují, že objevení genu krátkozrakosti je jen začátek dlouhé cesty k jejímu léčení. „Ještě to není konec brýlí, je však naděje, že budeme schopni blokovat genetické cesty, které ke krátkozrakosti vedou,“ uvedl oční chirurg z King‘s College ve Velké Británii Christopher Hammond.
Oční chirurg Josef Hycl však podotýká, že i to je dlouhodobá záležitost s mnoha podmínkami: „Geny ovlivňují i řadu dalších věcí. Krátkozrakost bývá u některých dětí spojena s rychlým růstem a představte si, že bychom např. u chlapce zablokovali s krátkozrakostí i jeho růst. Nevěřím, že dnešní generace dožije toho, že farmakolologicky s krátkozrakostí něco uděláme.“
Krátkozrakost je způsobena délkou oka. Paprsky se před sítnicí sbíhají příliš brzo a na sítnici proto dopadá rozostřený obraz. Špatný zrak lékaři korigují minusovými brýlemi nebo kontaktními čočkami. Faktorů, které krátkozrakost ovlivňují, je hned několik. Vedle častého koukání na televizi nebo do obrazovky počítače však hlavní roli hraje především dědičnost. „Po mnoho let víme, že nejrizikovějším faktorem, který stojí za krátozrakostí, je mít oba rodiče postižené touto nemocí,“ konstatoval vedoucí studie Pirro Hysi.
K tomu, aby vědci našli gen krátkozrakosti, museli porovnat DNA zhruba 4 000 lidí. Využili přitom hlavně studia genetických kódů jednovaječných dvojčat. Výsledky poté odborníci porovnávali s genetickou výbavou dalších 13 000 lidí. Souběžný výzkum odhalil také genovou mutaci, která způsobuje zelený zákal. Ten je stále nejčastější příčinnou oslepnutí. Nový objev může výrazně přispět k dřívějšímu odhalení a léčení této poruchy.
„Genová terapie je v současnosti velmi důležitý směr v léčbě mnoha onemocnění, jako je cukrovka, včetně očních genetických onemocnění. Pokrok bude zcela jistě velmi rychlý, takže si lze představit, že u skupiny krátkozrakých pacientů budeme schopni do nějaké míry geneticky ovlivnit tuhle obrovskou progresi. I glaukom má spojitost s řadou genů a i tam si lze představit, že nám v budoucnosti genová terapie pomůže,“ uvedl oční lékař Martin Filipec.
