Moskva - Horečné kodaňské jednání rezonuje i ve věčně zamrzlých končinách Ruska. Pokrývají většinu téhle země a teď začínají povolovat. Rozměklá půda nejen že ohrožuje domy, které na ní stojí, ale skrývá v sobě i další, mnohem větší nebezpečí - metan. Ruští vědci se nemohou shodnout, zda je tání důsledkem činnosti člověka, nebo se jedná o přirozený vývoj.
Permafrost je věčně zmrzlá půda, pokrývá zhruba 70 procent povrchu ruské federace. Rozpíná se od Murmansku u finských hranic až po Čukotku. Půda, která byla po tisíc let zmrzlá, teď pomalu roztává. „Tento zmrzlý organický materiál obsahuje velké množství metanu, který se během tání uvolňuje zpět do atmosféry,“ upozorňuje geograf Fjodor Romaněnko.
Na rozdíl od normální půdy totiž permafrost uhlík nerozkládá, ale konzervuje. Při tání uvolňuje oxid uhličitý i dvacetkrát nebezpečnější metan.„Permafrostu bychom mohli přezdívat i metanová nebo uhlíková bomba,“ říká šéf ruské energetické skupiny Vladimir Čuprov.
Přirozený vývoj, nebo vliv člověka?
Zdaleka ne všichni ruští vědci ale v tání permafrostu vidí problém nebo následky lidské činnosti. „Permafrost je obří systém, který má své vlastní zákony a podle nich se chová. Jde o geologický celek a ten se v průběhu času vyvíjí. Trvá to už statisíce let. Lidská činnost, která trvá jen několik posledních desetiletí na něj nemůže mít vůbec žádný vliv,“ domnívá seMaria Leibmanová z Institutu pro výzkum kryosféry.
Ruští meteorologové tvrdí, že nárůst teploty se již zastavil a další oteplování neočekávají. „Podle mě globální oteplování neexistuje a je celé smyšlené. Žijeme příliš daleko od průmyslových center, takže emise pro nás nemůžou představovat žádný problém,“ říká ředitel meteorologické stanice Alexandr Čikmarjov.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv už podepsal závaznou smlouvu, že sníží emise o 15 procent oproti roku 1990. Ve skutečnosti to znamená nárůst o 30 procent. Kalkulace totiž nepočítají s odtržením mnoha států od bývalého SSSR.
