Vatikán zpřístupní archivy z doby úřadování papeže Pia XII., který bývá někdy kritizován za to, že nedokázal dost důrazně vystoupit proti nacistickému vyhlazování Židů. Papež František oznámil, že archivy zpřístupní 2. března 2020. Uvedla to agentura Reuters s tím, že zprávu už přivítalo izraelské ministerstvo zahraničí, památník Jad vašem či americký židovský výbor, podle něhož otevření pomůže objektivně zhodnotit činnost církve za holocaustu.
Vatikán otevře válečné archivy. Mohly by objasnit činnost katolické církve v době holocaustu
Historik Šebek: Objeví se řada překvapivých dokumentů (zdroj: ČT24)
Po otevření archivů z doby pontifikátu papeže Pia XII. (1939–1958) volaly dlouhá léta právě zejména židovské organizace s tím, že je potřeba, aby se role katolických hodnostářů během války vyjasnila.
Podle mnohých z nich papež Pius XII. během války jako morální autorita zklamal, protože před holocaustem zavíral oči. Otevřeně ho za to kritizoval například židovský nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel. Vatikán kritiku papeže Pia XII. odmítá s tím, že papež se v zákulisí snažil vyvíjet diplomatickou aktivitu za záchranu lidských životů.
Papež František své rozhodnutí vysvětlil mimo jiné tím, že církev se historie nebojí. Uvedl také, že doufá, že tím přispěje k objektivnímu historickému posouzení „skvělých momentů tohoto papeže, i okamžiků velkých těžkostí i těžkých rozhodování“.
Druhý březen příštího roku zvolil jako den otevření archivu záměrně: připadne na něj totiž 144. výročí narození Pia XII. a 81. výročí jeho zvolení papežem.
Vatikán obvykle otevírá archivy až 70 let po konci pontifikátu daného papeže, připomněla agentura AP. Pius XII. přitom zemřel až v roce 1958. V tomto případě byl ale na Vatikán činěn velký společenský nátlak, aby je otevřel dříve, zejména kvůli tomu, že někteří přeživší holocaustu jsou stále naživu.
Židovský výbor: Je třeba zhodnotit nedostatky i statečnost
Otevření archivů z doby války ocenil Izrael i památník holocaustu Jad vašem. „Máme radost z tohoto rozhodnutí a doufáme, že (Vatikán) umožní přístup ke všem relevantním archivům,“ uvedl mluvčí izraelského ministerstva zahraničí. Podle památníku Jad vašem otevření archivů k Piu XII. umožní „objektivní a otevřené bádání… ve vztahu k chování Vatikánu a obecně katolické církve během holocaustu“.
Podle ředitele Centra Simona Wiesenthala Efraima Zuroffa je důležité najít odpověď na dvě otázky: „První je, jaké informace Vatikán ve vztahu ke zločinům holocaustu měl, a druhá, kdy se tyto informace dostaly k Piovi XII.“ Sám Zuroff je přesvědčený, že papež měl poměrně přesné informace o osudu Židů v zemích pod nacistickou vládou, a to v relativně raném stadiu holocaustu.
Po otevření archivů z doby války volal mimo jiné americký židovský výbor (AJC), který papežovo rozhodnutí přivítal. „Je obzvlášť důležité, aby experti z předních institucí připomínajících holocaust z Izraele a USA objektivně a co možná nejlépe zhodnotili historické záznamy nejhoršího období (dějin), aby potvrdili jak nedostatky, tak statečné úsilí z období šoa (holocaustu),“ napsal agentuře Reuters David Rosen z vedení AJC.
Otevřená kritika Pia XII. se silně rozhořela za éry předchozího papeže Benedikta XVI., který otevřel cestu ke svatořečení tohoto pontifika. O zpřístupnění vatikánských archivů z doby Pia XII. se spekulovalo už v roce 2014.
Papež František nyní naznačil, že podle něj otevření archivů Piovi XII. na cestě k prohlášení za svatého neuškodí. Jeho předchůdce na papežském stolci byl totiž podle něj v minulosti „kritizován s řadou předsudků a přehánění“.
Historik Šebek: Zajímavé budou i dokumenty o vztahu Vatikánu ke Slovenskému štátu
Církevní historik Jaroslav Šebek se domnívá, že archivy obsahují velice zajímavé dokumenty týkající se také Česka a Slovenska, zvlášť ve vztahu k válečnému Slovenskému štátu.
„Našly by se tam velmi zajímavé materiály k tomu, jak Vatikán reflektoval všechna ta opatření slovenského klerofašistického státu včetně likvidace židovského etnika. K protektorátu tam určitě budou zajímavé věci z hlediska toho, jak se díval Vatikán na jmenování biskupů a jak čelil nátlaku ze strany nacistické okupační správy, která chtěla prosadit na uprázdněné biskupské stolce německé představitele,“ řekl ve vysílání ČT24.
Pokud jde o činnost papeže Pia XII. v době holocaustu, Vatikán už podle Šebka některé dokumenty zveřejnil. „Potvrzují, že se snažil metodami tajné diplomacie vyjednávat třeba poskytnutí azylu židovským uprchlíkům před nacisty a současně například v roce 1943, v okamžiku, kdy na podzim byla Itálie obsazena nacisty, pomáhal v Římě tím, že otevíral kláštery, aby se tam mohli Židé před nacistickými raziemi skrývat,“ dodal historik.
Odtajněné materiály by mohly objasnit i poválečné období, které Šebek považuje za jednu z nejtemnějších kapitol ve vztahu Vatikánu a nacismu.
„Konkrétně rakouský biskup Alois Hudal, který ale působil v Římě, vytvořil velice dobře fungující organizaci pro pomoc prchajícím nacistickým zločincům. O této organizaci papež a jeho spolupracovníci nevěděli. Touto organizací se dostali do Jižní Ameriky takoví zločinci, jako byl Josef Mengele nebo Adolf Eichmann,“ uzavřel Šebek.
Pius XII. stál v čele katolické církve od 2. března 1939 až do své smrti 9. října 1958. Hodnocení jeho vedení katolické církve v období druhé světové války a holocaustu je dodnes předmětem sporů.
Kritici často připomnají už jeho dřívější činy: ještě jako kardinál uzavřel v roce 1933 konkordát s Německem a za cenu záruk nepronásledování církve tak usnadnil nástup Hitlerova režimu.
Podle mnohých odborníků ale kritika historické osoby Pia XII. mnohé skutečnosti zamlčuje. Historik Jaroslav Šebek například v minulosti uvedl, že Pius XII. nacismus tvrdě odsuzoval, ale nikdy s tímto názorem veřejně nevystoupil – ani poté, co se v roce 1939 stal papežem.
Papež Benedikt XVI. tvrdil, že Pius XII. často jednal v utajení, protože vzhledem k tehdejší situaci cítil, že to je jediný prostředek, jak se vyhnout nejhoršímu a jak zachránit co největší počet Židů. Podle některých historiků se díky této zákulisní diplomacií podařilo zachránit osm set tisíc Židů.
Právě Benedikt XVI. v roce 2009 podepsal dekret, jímž zahájil blahořečení Pia XII. Tento krok, který otevírá cestu k případnému svatořečení, opět vyvolal napětí, zejména v židovských kruzích. Definitivní rozřešení by mohly přinést právě uvolněné dokumenty z vatikánských archivů.
Zdroje: ČTK, ČT24
Pius XII.