Vatikán – Dobový postoj Vatikánu k holocaustu jako jedna z kontroverzních epizod katolických dějin. Papež František chce nyní směs faktů, dohadů a mýtů veřejnosti ozřejmit – alespoň tím, že zveřejní všem k dispozici vatikánské archivy právě z této doby. Zpřístupnění historických dokumentů má vrhnout světlo především na tehdejšího papeže Pia XII., jehož svatořečení začal připravovat Františkův předchůdce Benedikt XVI. Pius byl často kritizován za přílišnou lhostejnost k nacistické persekuci Židů. Právě zástupci Izraele se prozatím s možnou kanonizací Pia nemohou smířit.
Kontroverzní Pius XII. na přetřes: Vatikán chce zpřístupnit válečný archiv
Zprávu o papežových plánech přinesl britský nedělník The Sunday Times s odkazem na Františkova přítele – argentinského rabína Abrahama Skorku. „Papež trvá na tom, co říkal už jako kardinál a jistě to uskuteční… To, o čem jsme spolu mluvili, bylo jen mezi námi, ale věřím, že on archivy otevře,“ uvedl Skorka.
Vatikán se zatím k této věci oficiálně nevyjádřil. Podle komentátorů je ale možné, že papež oznámení o otevření archivů spojí s cestou na Blízký východ, během níž v květnu navštíví také Izrael. Zejména Židé totiž opakovaně naléhají na to, aby se role katolických hodnostářů během války vyjasnila.
Podle mnohých z nich papež Pius XII. během války jako morální autorita zklamal právě proto, že před holokaustem zavíral oči. Bývalého pontifika otevřeně kritizoval například židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel a řada židovských rabínů.
GALERIE
Papež Pius XII. zdroj: ČTK/Ullstein
Kontroverze kolem Pia XII. se silně rozhořela za éry předchozího papeže Benedikta XVI., který otevřel cestu k jeho svatořečení. Tento krok Židy rozhořčil a znamenal překážku na cestě sbližování obou náboženství, které prosazoval zejména Jan Pavel II. Ten se jako vůbec první papež v roce 1986 pomodlil v synagoze.
Jak připomíná historik Jaroslav Šebek, otevírání vatikánské historie včetně nejasných kapitol avizoval František už záhy po loňské volbě. Odpovídá to prý trendu, který nastolil jeho předchůdce Benedikt. „I on po nástupu postupně otevíral další nepřístupné fondy. Myslím, že někdy v září se zahájením nového roku ve vatikánských archivech by mohly být tyto dokumenty zpřístupněny,“ zmiňuje Šebek.
Jaroslav Šebek: „Já si myslím, že církev musí začít čistit svůj stůl a kauza válečného působení Pia XII. patří mezi sporná témata. To není jenom otázka vztahu k holocaustu, ale je tam i z našeho pohledu problematická otázka vztahu Vatikánu a slovenského státu.“
Pius XII. stál v čele katolické církve v letech 1939-1958. Kritici často připomnají už jeho dřívější činy: ještě jako kardinál uzavřel v roce 1933 konkordát s Německem a za cenu záruk nepronásledování církve tak usnadnil nástup Hitlerova režimu. Podle mnohých odborníků ale kritika historické osoby Pia XII. mnohé skutečnosti zamlčuje. Jako vysoký církevní hodnostář prý několikrát rasovou politiku nacismu odsoudil – zároveň tím pádem ale (patrně nechtěně) rozdmýchával razantnější pronásledování Židů.
GALERIE
Vatikán
Známé je i jeho aktivní přesvědčování několika států, aby více otevřely své hranice utíkajícím Židům z Evropy. Historici dokonce zmiňují, že poskytl několika židovským rodinám zázemí v oficiálních vatikánských prostorech. Vše ale z obavy před další provokací Němců probíhalo spíše formou nezištné a utajené diplomacie, a ne rezolutního odsouzení nacismu a „viditelného“ aktivního přístupu. Právě to má zřejmě za následek pochybnosti a vášně kolem jeho možné kanonizace. Definitivní rozřešení by mohly přinést právě uvolněné dokumenty z vatikánských archivů.
Historik Jaroslav Šebek: František navazuje na tradici svého předchůdce (zdroj: ČT24)