Mediální agentury i zpravodajské weby po celém světě hlásí, že Hillary Clintonová bude první ženou, kterou jedna ze dvou velkých politických stran ve Spojených státech nominuje k boji o Bílý dům. Podle propočtů již dosáhla na 2383 hlasů, které jsou k automatické nominaci za demokraty potřeba. Jiného názoru je její konkurent Bernie Sanders, který poukazuje na institut superdelegátů, kteří se mohou při červencovém konventu rozhodnout, jak chtějí. Souboj o nominaci proto nevzdává.
Pro pochopení situace v demokratickém táboře je nutné znát základní princip amerických voleb: v primárkách se ve skutečnosti volí nejen kandidáti jako takoví, ale především příslušný počet delegátů za každý stát, kteří budou pro daného kandidáta hlasovat na celonárodních konventech.
U demokratů jsou delegáti pro konvent, který je tradičně pojímán už jen jako propagační show, neboť o kandidátovi je předem jasno, stanoveni proporčně. Není tajemstvím, kolik každý stát vyslal na sjezd delegátů a pro jakého kandidáta mají hlasovat.
A Clintonová již dostatečný počet delegátů na svou stranu získala, ovšem se započtením několika stovek takzvaných superdelegátů, kteří jí vyjádřili podporu. Právě na ně však Bernie Sanders upozorňuje.
Z celkového počtu 7463 delegátských hlasů jich 712 patří právě jim. Jmenuje je Demokratická strana z řad poslanců, senátorů, guvernérů či stranických funkcionářů. Tito lidé pak na nominačním sjezdu hlasují podle vlastního uvážení, nejsou ničím vázáni a je na kandidátech, zda je k vyslovení podpory přesvědčí.
Clintonová ještě nevyhrála, říká Sanders
Právě k tomu se Sanders chystá. Zdůraznil, že kampaň nevzdává a hodlá ji vést až do konventu. „Je nešťastné, že média ve zbrklém úsudku ignorují jasné vyjádření Národní komise Demokratické strany, že je chybné započítávat hlasy superdelegátů, dokud v letním konventu skutečně neodvolí,“ vzkázal Sanders prostřednictvím svého mluvčího Michaela Briggse.
„Naším úkolem bude v čase zbývajícím do sjezdu přesvědčit tyto superdelegáty, že Bernie je zdaleka nejsilnějším protikandidátem Donalda Trumpa,“ poukázal Briggs na několik průzkumů, které dokládají, že Sanders má v klíčových státech větší šanci porazit republikánského kandidáta Donalda Trumpa než Clintonová. Prohlášení o jejím vítězství v demokratickém boji o nominaci je podle něj „unáhlený závěr“.
Clintonová už vyhrála, odpovídají novináři
Komentátoři, kteří se americkou scénou dlouhodobě zabývají, se se Sandersem příliš neztotožňují. Clintonovou vesměs považují za jasnou vítězku demokratického nominačního klání. Vyplývá to i z výpočtů, které provedla agentura AP.
Bývalá první dáma nad senátorem za stát Vermont vede o 291 delegátů a 523 superdelegátů, během nominačního procesu získala skoro o 3 miliony hlasů víc než Sanders. To je násobně výraznější náskok, než jaký měl před Clintonovou Barack Obama ve volbách v roce 2008 ve chvíli, kdy byl prohlášen za oficiálního kandidáta strany.
„Sandersův argument je při nejlepším chabý,“ hodnotí Philip Bump z liberálního deníku Washington Post. Připomíná, že Bernie Sanders zatím nebyl schopen přesvědčit žádného ze superdelegátů podporujících Clintonovou, aby namísto ní nominovali jeho.
„Zdá se, že Sanders nechce pochopit, že je čas, aby jeho kampaň skončila,“ píše Philip Elliott z týdeníku Time. „Clintonová tak bude muset přestát jeho neústupnou kritiku,“ dodává s tím, že v minulém týdnu Sanders v rozhovoru pro americkou televizi MSNBC znovu otevřel téma nevhodného zacházení s e-maily, jehož se Clintonová dopustila.
Poslední superúterý
Šanci upravit poměry získaných delegátů má Bernie Sanders ještě v úterní sérii primárek. Proběhnou v Kalifornii, Montaně, New Jersey, Novém Mexiku a Severní i Jižní Dakotě. Právě po nich chce Clintonová podle amerického deníku New York Times své vítězství nad Sandersem deklarovat. Může totiž získat tolik delegátů, že hlasy superdelegátů již nebude potřebovat.
Sanders je přesvědčen, že se mu v Kalifornii podaří zvítězit a tvrdí, že tato okolnost může primárky ještě zvrátit. „Chce využít jakékoliv vítězství v Kalifornii jako argument, že má podporu strany. To v žádném praktickém smyslu není pravda. I kdyby měl zvítězit, podle průzkumů by se tak stalo těsně. Delegáti státu by se dělili,“ zdůraznil Bump.
Podle komentátora britské BBC Jona Sopela může být pro voliče Hillary Clintonové demotivující, že jejich favoritku už mnohé zpravodajské weby označují za vítězku demokratického souboje, a nemusí k volbám vůbec přijít. V boji o Bílý dům jí mohou uškodit také náznaky, že kandidátkou se stane díky přízni superdelegátů, nikoliv voličů, soudí Sopel.
Mnozí američtí demokraté a jejich přiznivci se takového vývoje obávají. Vyhrocený a vlekoucí se souboj jim nedává možnost postavit se za jednoho lídra a konsenzuálně jej podpořit. To je obzvlášť palčivé proto, že kandidaturu republikánského favorita Donalda Trumpa již v konkurenční straně v podstatě nikdo nerozporuje.
Naopak. Kontroverzního realitního magnáta v posledních dnech podpořili i ti republikánští činovníci, kteří jej dříve velmi ostře kritizovali, například šéfové obou republikány ovládaných komor amerického Kongresu Mitch McConnell a Paul Ryan.
Trump demokraty sjednotí
Pokud by Clintonová v úterních primárkách výrazněji prohrála, jednalo by se podle expertů o tragické vykročení do rozhodující fáze prezidentské kampaně . Elliot ale upozorňuje, že demokraté se nakonec okolo Clintonové zkrátka sdružit budou muset.
„Tým Clintonové sází na to, že Trumpova nominace bude dostatečně hrozivá, aby sjednotila i ty demokraty, kteří pro ni v primárkách nehlasovali,“ popisuje. „Clintonová se jim nemusí líbit. Stačí, když porazí Trumpa,“ přibližuje myšlení spolupracovníků americké političky.
