V Rusku zadrželi pracovníka Roskosmosu. Údajně dal informace české tajné službě

V Rusku kvůli podezření ze špionáže zadrželi poradce generálního ředitele vesmírné agentury Roskosmos Ivana Safronova. Zatčení ale podle agentury nesouvisí s jeho současným zaměstnáním. Safronov v minulosti pracoval jako redaktor listů Kommersant a Vedomosti. Podle agentury Ria Novosti ruská tajná služba FSB tvrdí, že Safronov předával informace jedné ze zemí NATO. Jeho obhájce Jevgenij Smirnov v úterý večer uvedl, že je podezřelý, že dodával informace českým tajným službám, data se přitom měla týkat ruských dodávek zbraní na Blízkém východě a v Africe.

Agentura TASS uvedla, že pokud bude shledán vinným, hrozí mu až 20 let vězení. Roskosmos oznámil, že proti Safronovovi, který je poradcem generálního ředitele agentury Dmitrije Rogozina, bylo vzneseno obvinění z vlastizrady a v současnosti probíhá vyšetřování.

FSB později vydala prohlášení, podle něhož Safronov tajné službě jedné ze zemí NATO předával informace o „vojenské a technické spolupráci, obraně a bezpečnosti Ruské federace“.

Ruská tisková agentura Interfax uvádí, že podle jejího zdroje by zadržení Safronova mohlo souviset s jeho předchozí žurnalistickou prací a s publikovanými články na armádní témata. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, jehož citoval Interfax, řekl, že zatčení Safronova s jeho novinářskou prací souvislost nemá.

Safronov bude umístěn do vazby

Safronov v úterý při jednání před soudem řekl, že se necítí vinen. Obhájci se postavili proti požadavku Federální bezpečnostní služby (FSB), jejíž pracovníci poradce šéfa Roskosmosu v úterý ráno zadrželi, aby podezřelý zůstal ve vazbě. Nicméně soud požadavku ruské tajné služby vyhověl a stanovil délku vazby do 6. září.

Safronov je poradcem generálního ředitele agentury Roskosmos od poloviny května. Předtím pracoval pro deník Vedomosti a dříve pro list Kommersant.

Z Kommersantu byl společně se zástupcem politické redakce propuštěn kvůli nedodržení novinářských standardů v souvislosti s článkem, který spekuloval o demisi vlivné předsedkyně horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové. Ze solidarity s oběma redaktory podalo výpověď jedenáct jejich kolegů.

Zatčený Safronov je jmenovec svého otce Ivana Safronova, který taktéž pracoval v deníku Kommersant a psal o armádních tématech. Ten v březnu roku 2007 zahynul při pádu z okna.

Po jeho smrti se začaly objevovat dohady, zda šlo skutečně o sebevraždu, a jeho kolegové z redakce poukázali na to, že novinář před smrtí pracoval na materiálu o tajných dodávkách ruských zbraní na Blízký východ prostřednictvím Běloruska, který by po publikování mohl vyvolat skandál. Závěr vyšetřování moskevské městské prokuratury byl ten, že Safronov skoncoval z osobních důvodů se životem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko blokuje levné volání, cizí aplikace chce nahradit vlastní, do níž „vidí“

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor začal plošně blokovat levné telefonování přes mobilní aplikace. Oficiálně tvrdí, že služby jako FaceTime, WhatsApp, Snapchat nebo Telegram mohou zneužívat teroristé. Podle části Rusů jde ale hlavně o snahu prosadit státem podporovanou komunikační službu Max se státním a zpravodajským dohledem.
před 28 mminutami

V Myanmaru probíhají první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru začaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se, že junta zůstane i nadále u moci.
před 2 hhodinami

Bouře Johannes si ve Švédsku vyžádala dva životy

V důsledku bouře Johannes, která sužuje Švédsko, Norsko a Finsko, zahynuli dva lidé. Desetitisíce domácností zůstaly bez dodávek elektřiny, uvedla agentura AFP. Švédský meteorologický a hydrologický ústav vydal varování před silným větrem pro velkou část severní poloviny země.
před 6 hhodinami

Kanada poskytne Ukrajině dodatečnou finanční pomoc, uvedl premiér Carney

Ottawa poskytne Ukrajině dodatečnou pomoc ve výši 2,5 miliardy dolarů (51,42 miliardy korun), uvedl v sobotu v podvečer SEČ premiér Mark Carney po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který severoamerickou zemi navštívil před svou cestou do Spojených států. Podle Carneyho tato podpora pomůže Kyjevu uvolnit financování z Mezinárodního měnového fondu, informovala agentura Reuters. Následně si se Zelenským telefonovali evropští lídři.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podezřelý z útoku nožem v pařížském metru je na psychiatrii

Podezřelý z pátečního útoku nožem v pařížském metru byl propuštěn z vazby a převezen do psychiatrického zařízení. Podle agentury AFP to v sobotu uvedla pařížská prokuratura, podle které pokračování vazby není slučitelné se zdravotním stavem muže. Útočník ve třech stanicích metra zranil tři ženy, žádná z nich podle agentury nebyla zraněna vážně.
před 8 hhodinami

EU podpořila suverenitu Somálska poté, co Izrael uznal nezávislost Somalilandu

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.
před 10 hhodinami

Italská policie zadržela devět lidí. Má podezření, že financovali Hamás

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Po ruských úderech skončil v Kyjevě a okolí bez proudu více než milion domácností

Kvůli ruským úderům byl v Kyjevě a okolí bez elektřiny více než milion domácností, část dodávek se podařilo obnovit, uvedla v sobotu v podvečer ukrajinská energetická společnost DTEK. Ukrajinská metropole po útocích hlásí dvě oběti a přibližně třicet zraněných. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu téměř pět set dronů a čtyřicet raket, přičemž cílilo na energetickou i civilní infrastrukturu, uvedla dříve během dne ukrajinská prezidentská kancelář. Kvůli ruským úderům na Ukrajině vzlétly i polské stíhačky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...