Boje mezi silami arménských separatistů z Náhorního Karabachu a ázerbájdžánskou armádou pokračovaly i v pondělí ráno. A to bez ohledu na dohodu o příměří, která měla platit od sobotního poledne. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na své zpravodaje na místě konfliktu.
Z karabašské metropole Stěpanakertu zpravodaj agentury AFP v pondělí ráno slyšel dělostřeleckou palbu na jihozápadě neuznávané republiky. Další reportéři AFP v Ázerbájdžánu zaslechli střelbu děl z okolí města Terter, ležícího severovýchodně od Karabachu.
Znepřátelené strany se jako obvykle navzájem obviňovaly z podněcování bojů a hlásily úspěchy na bojišti, dodala AFP.
Ázerbájdžánské ministerstvo obrany na Twitteru tvrdilo, že arménské síly ostřelovaly tři pohraniční okresy, ale jsou „vyčerpané“ a ustupují. Informační středisko arménské vlády naopak ujistilo, že ázerbájdžánská armáda se stáhla poté, co utrpěla „těžké ztráty na životech a vojenské výzbroji“.
V sobotu v poledne mělo vstoupit v platnost humanitární příměří umožňující výměnu zajatců a těl zabitých, ale nebylo respektováno, dodala AFP. Ruský prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov obě strany konfliktu podle agentury Reuters vyzval, aby klid zbraní, na němž se dohodly při jednáních v Moskvě pod ruskou záštitou, respektovaly.
Baku požaduje zapojení Turecka do jednání
Ázerbájdžánský vůdce Ilham Alijev uvedl, že by podle něj do jednání o konfliktu mělo být zahrnuto také Turecko. Minská skupina, která byla vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení, je podle něj zaujatá. I když je Turecko součástí skupiny, předsedají jí Francie, Rusko a Spojené státy. Představitelé předsednických zemí Minské skupiny se společně s ázerbájdžánským ministrem zahraničí sešli ve čtvrtek v Ženevě.
Turecko se v současném konfliktu postavilo za Ázerbájdžán a z eskalace sporu obvinilo Arménii. Lucemburský ministr zahraniční Jean Asselborn připomněl, že Ankara stále nevyzvala k příměří, i když podle něj by tak rozhodně měla učinit.
Nejtěžší boje od poloviny 90. let
Spor o Náhorní Karabach – enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem – trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na třicet tisíc mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků.
V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované. K potyčkám mezi znepřátelenými stranami dochází často, ale současné boje, které vypukly 27. září, jsou označovány za nejtěžší od uzavření příměří v roce 1994.
