V centru Kyjeva byl zastřelen bývalý ruský poslanec Denis Voroněnkov. Podle generálního prokurátora politika zabil zřejmě nájemný vrah u vchodu do luxusního hotelu Premier Palace. Voroněnkov byl poslancem Státní dumy za komunisty a původně podporoval současné ruské vedení. Po obvinění z podvodů ale loni uprchl na Ukrajinu a režim v Moskvě kritizoval. Byl také jedním ze svědků v kauze ukrajinského exprezidenta Viktora Janukovyče.
Při střelbě byly podle velitele policie Andrije Kriščenka zraněny dvě osoby, z nichž jedna je Voroněnkovův strážce, jemuž se ale podařilo útočníka postřelit. Druhou byl útočník, který svým zraněním podlehl.
Generální prokurátor Jurij Lucenko si je jistý, že šlo o nájemnou vraždu. Podle něj byl Voroněnkov pod státní ochranou, dohlížel na něj někdo z ukrajinských bezpečnostních služeb.
Policie zatím odmítá sdělit jméno atentátníka, kterého Voroněnkovův bodyguard střelil do hrudi a hlavy. Omezila se pouze na oznámení, že útočník byl držitelem ukrajinského pasu. O stavu tělesného ochránce, který byl údajně příslušníkem ukrajinské tajné služby, není nic známo.
Podle Lucenka smrti jen náhodou unikla Voroněnkovova manželka, která prý původně měla dorazit do hotelu se svým mužem. Známá operní pěvkyně Marija Maksakovová, bývalá sólistka Velkého divadla v Moskvě, působila v Rusku jako poslankyně za ruskou vládní stranu Jednotné Rusko. Spolu s manželem rovněž zvolila ukrajinský exil.
Porošenko obvinil z vraždy Rusko
Ukrajinský prezident Petro Porošenko řekl, že proradná „vražda Denise Voroněnkova v centru Kyjeva je činem státního terorismu ze strany Ruska, jež musel Voroněnkov opustit kvůli politickému obviňování“. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je toto nařčení „absurdní“. Také bývalý ředitel ruské tajné služby FSB Nikolaj Kovaljov sdělil, že Rusko nemá s Voroněnkovou vraždou nic společného.
Porošenko rovněž prohlásil, že nepovažuje za náhodný souběh vraždy v Kyjevě s požárem muničního skladu u Charkova. Sklad s více než 130 tisíci tun munice začal hořet v noci a z okolních vsí bylo nutné evakuovat na 20 tisíc lidí.
Ruské ministerstvo zahraničí je „šokováno“ obviněním, že za vraždou Voroněnkova stojí Moskva. Mluvčí ministerstva Marija Zacharovová prohlásila, že „reakce Kyjeva a světových médií udělala kříž nad nezaujatým a objektivním vyšetřením případu“. Obviněním Ruska je prý Moskva šokována víc než samou Voroněnkovovou vraždou.
Voroněnkov měl schůzku s ruským exposlancem Ponomarjovem
Voroněnkov se dostal do ruské Státní dumy po volbách v roce 2011 a poslancem zůstal až do dalších voleb loni v září. Původně byl podporovatelem ruského prezidenta Putina. V ruské politice je známý coby spoluautor zákona z roku 2014, který zakázal, aby ruská média měla zahraniční vlastníky.
Podle záznamů hlasování v dumě také podpořil v roce 2014 ruskou anexi Krymu, tvrdí ale, že v ten den v parlamentu vůbec nebyl a že za něj hlasoval někdo jiný. Jediným poslancem, který tehdy podle oficiálních záznamů hlasoval proti, byl Ilja Ponomarjov. Ten řekl, že byl Voroněnkov zabit, když mířil za ním na schůzku do hotelu. Ponomarjov přišel o poslaneckou imunitu a v roce 2015 byl obviněn z podílu na finančním podvodu.
Podle Ponormajova plánoval Voroněnkov zveřejnit tajné informace o nelegálních obchodech mezi Ruskem a Ukrajinou, mělo jít o praní špinavých peněz ruskými tajnými službami. Ponomarjov také uvedl, že se Voroněnkov bál o život.
V říjnu loňského roku Voroněnkov společně se svou ženou, také bývalou poslankyní, emigroval na Ukrajinu poté, co ho ruská prokuratura začala vyšetřovat kvůli údajnému podvodu. Obával se pronásledování ruskou tajnou policií. Voroněnkov se vzdal ruského občanství a získal ukrajinské.
V únoru kritizoval ruskou anexi Krymu a přirovnal poměry v Rusku k nacistickému Německu. Řekl také, že nejbližší spolupracovníci prezidenta Vladimira Putina s připojením Krymu k Ruské federaci nesouhlasili, a anexi označil za chybu a nelegální akt. Tvrdil, že ho ruské tajné služby vyhnaly ze země a vznesená obvinění označil za falešná a politická.
Podle Interfaxu může být vyšetřování Voroněnkova zastaveno, jedině až Moskva získá oficiální potvrzení zprávy o Voroněnkově smrti. Exposlancovo jméno se také objevilo v souvislosti s kauzou Panama Papers, figuroval v ní coby vlastník akcií jedné společnosti na Britských Panenských ostrovech.
Exposlanec vypovídal proti Janukovyčovi
Voroněnkov byl od letošního února na ruském i mezinárodním seznamu hledaných osob. Vypovídal také z vlastní iniciativy před ukrajinskými vyšetřovateli proti Viktoru Janukovyčovi. Bývalý ukrajinský prezident, který byl sesazen v roce 2014 a žije v ruské emigraci, je v nepřítomnosti obviněn z velezrady a zneužívání moci.
Podle generálního prokurátora Lucenka měl Voroněnkov večer vypovídat na vojenské prokuratuře. Jakého případu se výslech týkal, neupřesnil, podle ukrajinské televize Hromadske šlo ale znovu o Janukovyčovu kauzu.
