V Hurghadě zavřeli hotel kvůli otravě hostů, mezi postiženými jsou i Češi

Egyptský prokurátor nařídil zatknout tři zaměstnance hotelu v Hurghadě včetně šéfkuchaře kvůli otravě, která se projevila u pěti desítek hostů. Podle egyptského tisku mezi nimi byli i čtyři lidé z České republiky. Úřady odpovídající za turistiku nechaly hotel zavřít, odvolaly jeho ředitele a odebraly mu licenci, napsala agentura AP. Všichni zadržení čelí obvinění z ohrožení života hostů, což ale podle AP dotyční odmítli.

Egyptský list al-Ahrám informoval, že se jedná o pětihvězdičkový hotel AMC Royal, v němž bylo šest set hostů. Hotelový ředitel je podle něj odvolán na tři měsíce. Zařízení kromě jiného nedodrželo preventivní hygienická opatření proti koronaviru nařízená vládou.

Potíže mělo po konzumaci jídla čtrnáct Estonců, devětadvacet Rusů a čtyři Češi, uvedla AP. Hospitalizováni museli být o víkendu po večeři v letovisku Hurghada na pobřeží Rudého moře. Když se jejich stav zlepšil, byla většina z nich z nemocnice propuštěna. 

Ruská agentura TASS napsala, že příznaky otravy mělo čtyřicet Rusů a že hotel v Hurghadě byl uzavřen kvůli porušení hygienických pravidel. Ruský generální konzul v Hurghadě Viktor Voropajev řekl, že je stav všech pacientů uspokojivý, stabilní a nikdo není ohrožen na životě. Egyptský tisk uvedl, že mezi šesti sty hotelovými hosty bylo čtyři sta Rusů.

Majitel hotelu AMC Royal Saíd Sábir řekl, že se udělalo v sobotu po večeři špatně mnoha lidem a projevily se u nich symptomy jako průjem a zvracení. 

Prokuratura zřídila zvláštní výbor a pověřila ho odebráním vzorků potravin z hotelové kuchyně, mrazáků a míst, kde se potraviny připravují. Zkoumat se bude i voda a výbor má výsledky vyšetřování oznámit co nejdříve.

Egypt se snaží oživit cestovní ruch

AP připomíná, že se incident stal v době, kdy se Egypt snaží oživit cestovní ruch poznamenaný epidemií covidu-19. Úřady v Hurghadě a dalším rudomořském letovisku Šarm aš-Šajchu uvolnily epidemická opatření.

Po teroristickém útoku na ruské letadlo na Sinaji v roce 2015 byly přerušeny lety mezi Ruskem a Sinajským poloostrovem až do letošního srpna. Letecké spojení mezi Moskvou a Káhirou bylo obnoveno po dvou a půl letech od útoku, při němž zahynulo 224 lidí, z nichž většina byli Rusové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 1 hhodinou

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 3 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...