V Hongkongu se sešli příznivci demonstrantů, další velké protesty se čekají

V Hongkongu se chystají další masové demonstrace. Důvodem je návrh zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny. Organizátoři plánují protesty na neděli a rádi by prokračovali i v pondělí, kdy by parlament mohl znovu zasednout k projednání kontroverzního zákona, informovala agentura Reuters. V pátek večer se v centru Hongkongu shromáždili lidé na podporu demonstrantů.

V pátek vládl v centru Hongkongu převážně klid, ulice zablokované v předchozích dnech byly opět průjezdné a otevřely se také bankovní pobočky a další podniky, které byly kvůli protestům uzavřeny. 

Večer se sešli lidé na shromáždění, k němuž vyzvala skupina matek rozhořčených tím, že policie tento týden zakročila proti demonstrantům slzným plynem, vodními děly a gumovými projektily. U sídla parlamentu drží skupina aktivistů řetězovou hladovku, informuje web Hongkong Free Press.

Ve středu protestní akce přerostly v násilnosti, které si podle nejnovější bilance vyžádaly 81 zraněných. Petici protestující proti nepřiměřenému použití síly ze strany policie během střetů s demonstranty podepsalo do pátečního odpoledne místního času (ráno SELČ) více než třicet tisíc lidí, uvedla agentura AP.

Během středeční demonstrace desítky tisíc lidí zablokovaly vstup do sídla zákonodárného sboru a dosáhly toho, že bylo plánované projednávání návrhu extradičního zákona odloženo. Nový termín stanoven nebyl, parlament by ho ale mohl projednat v pondělí. Na tento den také plánují organizátoři protestů další demonstraci, na kterou žádají povolení.

Občany už pořadatelé vyzvali, aby znovu vyšli do ulic v neděli. Demonstranti slibují, že v ulicích zůstanou, dokud se vláda svého plánu na prosazení zákona nevzdá.

Minulou neděli vyrazilo do hongkongských ulic podle organizátorů přes milion lidí. Pokud je tento údaj správný, šlo o největší protestní akci od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Policejní odhady jsou ovšem nižší, okolo 240 tisíc lidí.

Kritici zákona se bojí nespravedlivých procesů

Na Hongkong roste tlak i ze světa. Skupina vlivných amerických kongresmanů z řad demokratů i republikánů předložila návrh zákona, podle něhož by měla americká vláda každoročně hodnotit situaci v Hongkongu a rozhodovat o tom, zda prodlouží obchodní a další privilegia, jichž toto poloautonomní území ze strany USA požívá. Čína krok amerických kongresmanů označila za provokaci. 

Sporný návrh extradičního zákona předložený hongkongskou vládou podle prodemokratických kritiků narušuje právní nezávislost poloautonomního regionu. Lidé vydaní do Číny by tam mohli podle demonstrantů čelit vágním obviněním z ohrožení národní bezpečnosti a nespravedlivým procesům.

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová naproti tomu zdůrazňuje, že zákony o vydávání jsou nezbytné, pokud se Hongkong nemá stát rájem zločinců na útěku.

Závěrečné hlasování o normě je plánováno na 20. června. Předpokládá se, že návrh poslanci schválí, protože parlament ovládají přívrženci Pekingu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA budou monitorovat dodržování budoucího příměří, uvedl Zelenskyj

USA, Ukrajina a Rusko se v Ženevě dohodly, že monitorování dodržování budoucího příměří bude probíhat za účasti Spojených států, uvedl dle Ukrajinské pravdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání podle něj byla složitá, postoje stran se nadále odlišují. Poukázal na to, že všechny strany se dohodly na budoucím pokračování rozhovorů. Zelenskyj předtím uvedl, že na něj jeho americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený tlak.
03:12Aktualizovánopřed 33 mminutami

Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze

Slovenská vláda kvůli dřívějšímu přerušení dodávek ropy přes Ukrajinu vyhlásila stav ropné nouze, opatření vstoupí v platnost ve čtvrtek. Kabinet premiéra Roberta Fica (Smer) zároveň souhlasil s tím, že stát ze svých nouzových zásob zapůjčí bratislavské rafinerii Slovnaft do 250 tisíc tun ropy. Krok má společnosti pomoci zvládnout období, než si zajistí suroviny jinou trasou.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Německu se koná největší letošní cvičení NATO

Severoatlantická aliance v Německu procvičuje jednotky schopné rychlého nasazení na největším aliančním cvičení roku Steadfast Dart 2026. Testuje se proces aktivace, přesun napříč evropským prostorem, rozmístění jednotek i jejich společné působení. Zapojuje se přes deset tisíc vojáků z jedenácti členských států NATO včetně komanda ze 43. výsadkového pluku z Chrudimi, které má plnit úkoly v přední linii.
před 1 hhodinou

V Kalifornii je po pádu laviny nezvěstných devět lyžařů

Po pádu laviny v severní Kalifornii je nezvěstných devět lyžařů. Šest dalších lidí bylo nalezeno živých, napsala ve středu agentura DPA s odvoláním na místní úřady. Původní informace hovořily celkem o šestnácti lyžařích. V oblasti panuje nepříznivé zimní počasí.
04:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polský Krakov nasadí holubům antikoncepci

Jihopolský Krakov zavede pilotní program, v rámci kterého nasadí holubům antikoncepci. Podle tamních médií zástupci města i odborníci ujišťují, že půjde o bezpečný prostředek. Cílem programu je zlepšení kondice holubů a omezení problémů spojovaných s jejich přemnožením, tedy nemocemi nebo potížemi s dostupností potravy.
před 5 hhodinami

Výpadky proudu a odpadky v ulicích. Americké embargo omezuje životy Kubánců

Kuba kvůli ropné blokádě, kterou uvalily Spojené státy, výrazně omezila fungování veřejné dopravy, služeb, školství i zdravotnictví. Ostrov získával pohonné hmoty nebo surovou ropu od Venezuely, po zadržení tamního diktátora Nicoláse Madura Washingtonem ale dodávky ustaly. Benzinu už je na Kubě tak málo, že přestaly jezdit popelářské vozy a v ulicích se hromadí odpadky. Kvůli nedostatku paliva pro elektrárny má také jedenáctimilionová země už dlouho problémy s výpadky proudu. Ztenčují se i zásoby potravin a léků. OSN varuje, že Kubě hrozí humanitární krize.
před 6 hhodinami

Nejrozsáhlejší revize ústavy. Kazachstánský prezident si chce upevnit moc

V Kazachstánu byl zveřejněn nový návrh ústavy – podle něj má být v zemi zrušen Senát, znovu naopak zaveden post viceprezidenta či rozšířeny pravomoci hlavy státu. Právě prezident Kasym-Žomart Kemeluly Tokajev chce takto podle tamních expertů posílit svou moc a pokusit se o úplnou „přestavbu“ politického systému. Změny v ústavě se týkají také postavení ruštiny v Kazachstánu, což v sousední zemi vyvolalo reakce.
před 7 hhodinami

Peruánský parlament sesadil prezidenta Jerího

Peruánský parlament v úterý sesadil prezidenta Josého Jerího, který nyní čelí vyšetřování kvůli nepřiznaným schůzkám se dvěma čínskými podnikateli. Informují o tom tiskové agentury. Peru mění hlavu státu dva měsíce před parlamentními a prezidentskými volbami. S novou volbou prezidenta pak začne Kongres ve středu místního času.
před 13 hhodinami
Načítání...