V Brazílii rychle rostou počty nakažených. Situace je v různých koutech země odlišná

11 minut
Události, komentáře: V Brazílli rychle rostou počty nakažených
Zdroj: ČT24

Epicentrum pandemie covidu-19 se přesouvá do Jižní Ameriky. Nejpostiženější zemí je Brazílie, kde za čtvrtek přibylo 20 tisíc nových případů. Celkový počet odhalených nakažených se blíží hranici 300 tisíc. V některých městech jsou nemocnice na pokraji kapacity. Pohled na situaci v Jižní Americe nabídli ve čtvrtečních Událostech, komentářích ČT24 velvyslankyně v Brazílii Sandra Lang Linkensederová a iberoamerikanista Josef Opatrný.

Přestože čísla z Jižní Ameriky budí znepokojení, omezení tam zdaleka nejsou tak tvrdá jako v Evropě. Situaci v největší zemi kontinetu pak komplikují spory mezi místními úřady a centrální vládou.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro kritizuje bezpečnostní opatření, razí cestu co nejmenšího dopadu na ekonomiku a v boji s koronavirem propaguje široké využití antimalarik. Část guvernérů naopak sáhla k přísnějším omezením.

„Doufáme, že občané budou respektovat doporučení necestovat, zůstávat doma a pochopí důležitost chránit životy své a svých rodin. Pokud k tomu nedojde, budeme muset přistoupit k dalším opatřením,“ vyzval třeba guvernér Sao Paula Joao Doria. Především prezidentovi stoupenci ale nařízení často nedodržují.

Velvyslankyně: O Brazílii nejde mluvit jako o jednom celku

„V Brazílii existuje 27 spolkových států a každý z nich zažívá úplně odlišnou realitu, ať už co do etnického složení, HDP, přístupu ke zdravotní péči, hustoty obyvatel,“ uvedla česká velvyslankyně v Brazílii Sandra Lang Linkensederová.

„V nejpostiženějších státech Brazílie dosahuje úmrtí až počtu 13 lidí na 100 tisíc obyvatel, ale jsou jiné státy, kde ta mortalita nedosahuje ani čísla 1,“ dodala s tím, že se tak o Brazílii v tomto kontextu nedá hovořit jako o jednom celku.

A k výraznému počtu nemocných dochází podle ní zejména v těch brazilských státech, které jsou turisticky oblíbené. „Další státy s výrazným postižením jsou chudé státy brazilského severu, kde dostupnost zdravotní péče není optimální,“ dodala česká velvyslankyně.

Podle iberoamerikanisty Josefa Opatrného ze střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Karlovy univerzity v zemi existují dvě zcela odlišné tváře zdravotnictví. „Jedno zdravotnictví je skutečně vynikající a druhé je pro ty obyčejné lidi, anebo ještě hůř než obyčejné lidí,“ podotkl ve čtvrtečních Událostech, komentářích ČT24.

Podle něj navíc statistiky neodpovídají skutečnosti. „Jsou lidi, kteří se k tomu zdravotnictví vůbec nedostanou a nedostanou se ani k tomu, aby se zjistilo, že mají nějakou nemoc,“ dodal.

Podle něj má navíc brazilský prezident Bolsonaro panickou hrůzu z toho, že se ekonomická a sociální situace bude výrazně zhoršovat, což je podle Opatrného vysoce pravděpodobné.

Krize bude bolet hlavně země závislé na turistech

Některé země Jižní Ameriky už přitom začaly uvolňovat opatření přijatá před dvěma měsíci kvůli koronaviru, jinde zas místní přestávají ta opatření dodržovat, protože si potřebují vydělávat na živobytí. „Obávám se, že pro ekonomiku Latinské Ameriky to může být naprostá katastrofa,“ dodal.

„A to nemluvíme vůbec o státech, které jsou závislé na turistickém ruchu, včetně Kuby. Uvidíme, jak to bude vypadat, dejme tomu půl roku. Já se obávám, že tyto státy se úplně potopí,“ dodal s tím, že předjímat konkrétní dopady je velice těžké.

Podle něj navíc v chudých státech vytlačuje pandemii na okraj zájmu střet s každodenní chudobou a kriminalitou. „Pandemie vůbec nic nezměnila na tom, že čísla (kriminality) stále přibývají, a to jsou věci, které pandemii rozmělňují nebo zatlačují do pozadí,“ je názoru.

„Samozřejmě lidé si rizika uvědomují, ale zároveň si uvědomují to, že jsou další věci, které je můžou ohrozit ne onemocněním za 14 dní, ale můžou je ohrozit zítra na ulici,“ dodal s tím, že s ještě horší situací, než s pandemií koronaviru panuje v Brazílii, se potýkají například v Peru či Ekvádoru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o nerostném bohatství

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou dohodu o přístupu k ukrajinským přírodním zdrojům. Ta poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým investičním projektům zaměřeným na ukrajinské nerostné bohatství, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, uvedla agentura Bloomberg.
před 1 mminutou

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 1 hhodinou

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 4 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 4 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 5 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 8 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...