Canberra - Poprvé v historii Austrálie se na půdě tamního parlamentu konal tradiční obřad, jehož hlavními protagonisty byli původní obyvatelé kontinentu - Aboriginové. Slavnost, při níž Austrálci vzývali duchy předků, měla připomenout, že australská metropole stojí na území, které před příchodem kolonizátorů domorodým obyvatelům patřilo. Obřad se symbolicky uskutečnil den předtím, než se vláda Austrálcům oficiálně omluví za nucenou asimilaci.
Budovou parlamentu zněl dunivý zvuk hudebního nástroje didgeridoo a zpěv. Příslušníci kmene Ngannawal oblečení v tradičních oděvech s pomalovanými tvářemi tančili a prosili duchy předků, aby poslancům dopřáli klid k práci. Parlament tak poprvé po více než sto letech symbolicky uznal, že stojí na půdě, kterou evropští kolonizátoři původním obyvatelům neprávem a bez kompenzací vyvlastnili.
„Dnes začínáme pomalu napravovat křivdy minulosti a tento obřad je významným a symbolickým krokem vpřed,“ řekl premiér Kevin Rudd.
Austrálie zavedla během 20. století několik kontroverzních opatření s cílem asimilovat domorodé Austrálce mezi většinové obyvatelstvo. Do 70. let minulého století odebrali vládní úředníci domorodým rodičům asi 100 000 dětí a nechali je vyrůstat v pěstounské péči v bělošských rodinách. Tato politika byla považována za humanitární činnost, Austrálci však o odebraných dětech mluví jako o „ukradených generacích“.
Předchozí vlády jakoukoli omluvu za asimilační politiku odmítaly. Současný premiér hodlá oficiální omluvu přednést ve středu. Zároveň však kabinet předem vyloučil požadavek zástupců původních obyvatel na vyplacení odškodného ve výši jedné miliardy australských dolarů (15,6 miliardy korun).
Austrálci představují asi dvě procenta z 20 milionů obyvatel Austrálie. Patří mezi nejchudší vrstvy země a často žijí na okraji společnosti.
