Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov hodlá k rozhovorům o míru v Sýrii pozvat také představitele Spojených států nebo OSN. Dřívější náznaky z diplomatických zdrojů tak v úterý oficiálně potvrdil. Doufá, že pozvání neodmítnou. Ke klíčovým jednáním o míru mezi táborem prezidenta Bašára Asada a opozicí má dojít v Astaně. Garantem jednání i současného příměří jsou vedle Ruska také Turecko a Írán, který se naopak vyslovil proti americké účasti.
„Nyní se připravuje setkání v Astaně. Považuji za správné pozvat na ně i přestavitele Organizace spojených národů a nové vlády Spojených států,“ uvedl šéf ruské diplomacie. „Doufáme, že nová americká administrativa bude moci toto pozvání přijmout, že bude zastoupena svými experty na jakékoli úrovni,“ dodal. Podle něj půjde o „první oficiální kontakt, při němž bude možné začít diskutovat o zvýšení účinnosti boje s terorismem v Sýrii“.
K jednání v kazašské metropoli má dojít už 23. ledna. V pondělí přislíbili svou účast i opoziční skupiny, jmenovitě delegace pod vedením Muhammada Allúše z hnutí Džajš al-Islám.
Moskva se výrazně zasloužila o upevnění Assadovy pozice - mimo jiné mu pomohla dobýt klíčové město Aleppo.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu dříve sdělil, že se s ruským protějškem Sergejem Lavrovem shodli na přizvání Spojených států. USA zatím zůstávaly v jednáních, v nichž měly hlavní iniciativu Rusko a Turecko, stranou.
Americký ministr zahraničí John Kerry před několika dny uvedl, že Washington mírové rozhovory v Kazachstánu podporuje a věří, že povedou k míru. Podle Kerryho nicméně cílem zůstává pokračovat v jednáních v Ženevě, která jsou skutečným jádrem mírového procesu.
Íránský ministr zahraničí v souvislosti s kazašskými rozhovory uvedl, že s účastí Spojených států nesouhlasí. „My jsme je nepozvali a jsme proti jejich přítomnosti,“ prohlásil Mohammad Džavád Zaríf. Ankara zase na jednáních nechce zástupce kurdských milic bojujících v Sýrii. Turecko považuje milice YPG za odnož turecké Strany kurdských pracujících (PKK), kterou řadí k teroristickým skupinám nejen Ankara, ale i Evropská unie a Spojené státy.
V Sýrii platí od konce prosince křehké příměří, které se ale nevztahuje na teroristické skupiny, jako jsou Islámský stát či Fronta dobytí Sýrie.
Právě radikální skupiny dál svádějí boje s armádou, podle OSN jde minimálně o 15 oblastí v zemi. Odstřiženo od pomoci je tak stále na 700 tisíc lidí, zhruba polovinu z nich tvoří děti.
