USA pomohou Polsku s modernizací armády kvůli základně, dohoda otázkou několika měsíců

Washington - Spojené státy pomohou Polsku s modernizací jeho armády v rámci dohody o umístění amerického systému protiraketové obrany na polském a českém území. Po setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem to dnes ve Washingtonu oznámil americký prezident George Bush. Oba politici označili dnešní schůzku za úspěšnou, dali však jasně najevo, že nedosáhly v otázce antiraket žádné konečné dohody, která je ještě otázkou několika měsíců. Bílý dům zároveň odmítl, že by americká pomoc byla odměnou za souhlas Varšavy se základnou.

„Spojené státy uznávají potřebu modernizace polských ozbrojených sil,“ prohlásil po jednání Bush s tím, že do konce jeho funkčního období američtí experti tyto potřeby posoudí. Bush opouští prezidentský úřad v lednu 2009.

Bush tak vyjádřil souhlas s podmínkou polské vlády, která za umístění protiraketové základny na svém území požaduje od Washingtonu modernizaci své armády, především pak pomoc v oblasti vzdušné obrany. Žádá protiraketový obranný systém Patriot 3 nebo THAAD a kromě toho i dlouhodobý program vojenské pomoci a zvláštní bilaterální obrannou dohodu.

Spojené státy původně chtěly jednání o armádní pomoci oddělit od rozhovorů o základně. Proto při setkání s novináři v Oválné pracovně Bílého domu Tusk vyjádřil uspokojení, že obě otázky budou zvažovány v jednom balíku. Za průlom označil, že Bush a americká strana velmi přesně pochopili očekávání polské strany a přijali její stanovisko k principu spolupráce.

S odvoláním na americkou ministryni zahraničí Condoleezzu Riceovou, s níž se dnes sešel, Tusk řekl, že doba na přípravu americké nabídky na modernizaci polské armády by se mohla zkrátit na tři měsíce. Ještě krátce před odletem do Washingtonu toto období odhadoval na půl roku.

V České republice chtějí USA vybudovat radarovou stanici a v Polsku základnu s deseti raketami schopnými sestřelit balistické střely vypálené potenciálně nebezpečnými státy, jako jsou Írán nebo Severní Korea. Česká vláda předpokládá, že dohodu o umístění radaru s USA uzavře kolem summitu NATO, který se bude konat začátkem dubna v Bukurešti. Bush a český premiér Mirek Topolánek koncem února ve Washingtonu uvedli, že dohoda je na dosah.

Premiér Tusk je ve Washingtonu ve své funkci poprvé. Dal už ale předem najevo, že přijíždí naslouchat, a nikoli něco oznamovat. Před odletem slíbil, že si výhrady vůči umístění deseti amerických protiraketových střel na polském území nenechá pro sebe. „Očekávám, že si polský i americký postoj dopodrobna vysvětlíme. Spojenci a přátelé si musí rozumět, především v obtížných projektech. Do USA jedu přesvědčit americkou stranu, že kromě instalace raket musí učinit i další kroky, aby se Poláci cítili bezpečnější,“ vysvětlil Tusk. Na adresu Česka uvedl, že není umění něco podepsat a nic za to nedostat.

Uvažovaná americká základna protiraketové obrany byla hlavním tématem jednání obou politiků. Dalším tématem jednání mělo být také nasazení polských vojáků v zahraničí. V Iráku patřilo Polsko mezi nejsilnější spojence Američanů, ale do října chce odtamtud stáhnout všech svých 900 zbývajících vojáků. V Afghánistánu zatím 1 200 polských vojáků zůstává.

Podobně jako v Česku je většina Poláků proti umístění protiraketového štítu na polském území. Jak ve Studiu ČT24 připomněl zpravodaj ČT Miroslav Karas, Polsko se jako jedna z prvních zemí připojilo k americké operaci v Iráku a marně očekávalo, že z toho bude mít prospěch, včetně zrušení vízové povinnosti s USA. Toto rozčarování je také jedním z důvodů odmítavého stanoviska veřejnosti k anitraketám.

Američané by chtěli mít základnu ve střední Evropě do roku 2012. Tyto plány ostře kritizuje zejména Rusko, které to považuje za ohrožení svých zájmů a hrozí možnými protiopatřeními. Bush dnes po schůzce s Tuskem znovu zdůraznil, že protiraketový systém není namířen proti Rusku. Zároveň uvedl, že obranný systém bude respektovat suverenitu Polska a nevystaví Poláky nečekaným bezpečnostním rizikům - naopak je ochrání před reálnými hrozbami.

Američané začali o základně vyjednávat loni s předcházejícím kabinetem Jaroslawa Kaczynského, který požadavek na její výstavbu silně podporoval. Tuskova vláda od převzetí moci loni v listopadu ovšem poukazuje na potřebu dodatečných bezpečnostních opatření, která jsou podle ní nutná kvůli ruské hrozbě, že kvůli americké základně na Polsko namíří své jaderné rakety.

Donald Tusk
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 5 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 22 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 31 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 50 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...