USA a Rusko chtějí normalizovat vztahy. Další vměšování do voleb ale nebudeme tolerovat, ujistil Pompeo

Nahrávám video

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek Mike Pompeo se na jednání v Soči dohodli, že podniknou kroky k normalizaci vzájemných vztahů. Zdůraznili také potřebu obnovení dvoustranných komunikačních kanálů. Šéf americké diplomacie ale Moskvu varoval, že Washington nebude tolerovat žádné další ruské vměšování do prezidentských voleb v roce 2020. Ruský prezident Vladimir Putin později na setkání s oběma ministry vyjádřil naději, že jeho partner Donald Trump o normalizaci styků stojí.

Podle Sergeje Lavrova by se vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy mohly urovnat právě po dubnovém zveřejnění zprávy vyšetřovatele Roberta Muellera. Ten zkoumal údajné zasahování Moskvy do amerických prezidentských voleb v roce 2016 a potvrdil, že se Rusko průběh voleb pokusilo ovlivnit. Moskva však nařčení z vměšování do voleb opakovaně odmítla.

Mike Pompeo ale na tiskové konferenci po jednání s Lavrovem oznámil, že dal ruské straně jasně najevo, že Washington nebude v žádném případě tolerovat jakékoliv ovlivňování nacházejících prezidentských voleb v roce 2020.

Ruský ministr opáčil, že ruské internetové servery jsou vystaveny útokům, které jsou vedeny zejména z území Spojených států. Předal prý americkému ministrovi zahraničí fakta o americkém vměšování do vnitřních záležitostí Ruska.

Ministr Lavrov podle agentury TASS vyjádřil naději, že Rusko a USA vytvoří „nevládní radu expertů“, která by zkoumala možnosti stabilní spolupráce obou zemí.

Putin doufá v obnovení vztahů

O vměšování do amerických voleb se hovořilo i na pozdějším setkání obou ministrů s Putinem, na němž Pompeo a Lavrov hovořili o výsledcích svých rozhovorů. Ruský vůdce Pompeovi řekl, že Rusko se nikdy do voleb v USA nevměšovalo.

Putin má také dojem, že Trump stojí o normalizaci vztahů s Ruskem. Usoudil tak prý z nedávného telefonického rozhovoru s americkým prezidentem, který podle Kremlu trval půldruhé hodiny. Ruský prezident doufá, že k obnovení vzájemných styků dojde.

Maduro musí pryč, zopakoval Pompeo

Součástí několikahodinového jednání ministrů byla i situace ve Venezuele či v Sýrii, jaderné odzbrojení na Korejském poloostrově a dohoda o íránském jaderném programu.

Podle Pompea nastal čas, aby venezuelský vůdce Nicolás Maduro odešel z funkce. „Doufáme, že ruská podpora Madura skončí. Nehledě na rozpory ale budeme v dialogu pokračovat. Najdeme nějaké řešení, abychom odstranili humanitární krizi v této zemi,“ řekl Pompeo. Ruský ministr v reakci na jeho výrok řekl, že o osudu venezuelského prezidenta by měl rozhodnout lid.

Pompeo také vyzval Moskvu, aby zahájila jednání s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a pomohla prolomit pat na separatistickém východě Ukrajiny. Rusko by také mělo propustit ukrajinské námořníky, které ruské vojenské lodě loni v listopadu násilně zadržely v Kerčském průlivu mezi anektovaným Krymem a ruskou pevninou.

Jednání ministrů zahraničí Spojených států a Ruska
Zdroj: Pavel Golovkin/Reuters

Obě strany budou jednat o prodloužení smlouvy START

Podle očekávání ministři debatovali i o problémech spojených s rozpornými názory na další kroky v jaderném odzbrojení. Rusko je podle Lavrova znepokojeno přestavbou amerických ponorek a strategických letounů schopných nést jaderné hlavice. Podle ruských expertů by krok Pentagonu mohl porušit smlouvu START, která omezuje strategické jaderné arzenály USA a Ruska.

Pompeo řekl, že USA mají zájem na prodloužení smlouvy START, která v roce 2021 vyprší, ale i na jejím rozšíření. „Uspořádáme jednání našich expertů, kteří budou pracovat nejen na nové dohodě START a na jejím možném rozšíření, ale i na širším okruhu odzbrojovacích otázek,“ prohlásil ministr zahraničí USA.

Američané mají zájem, aby se ke smlouvě o omezení strategických arzenálů připojila i další jaderná mocnost Čína. Čínský ministr zahraničí Wang I ale na nedávném jednání s Lavrovem v Soči takovou možnost vyloučil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 11 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 40 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 3 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.