USA a Rusko chtějí normalizovat vztahy. Další vměšování do voleb ale nebudeme tolerovat, ujistil Pompeo

Nahrávám video
Události: Pompeo a Lavrov jednali o normalizaci vztahů
Zdroj: ČT24

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek Mike Pompeo se na jednání v Soči dohodli, že podniknou kroky k normalizaci vzájemných vztahů. Zdůraznili také potřebu obnovení dvoustranných komunikačních kanálů. Šéf americké diplomacie ale Moskvu varoval, že Washington nebude tolerovat žádné další ruské vměšování do prezidentských voleb v roce 2020. Ruský prezident Vladimir Putin později na setkání s oběma ministry vyjádřil naději, že jeho partner Donald Trump o normalizaci styků stojí.

Podle Sergeje Lavrova by se vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy mohly urovnat právě po dubnovém zveřejnění zprávy vyšetřovatele Roberta Muellera. Ten zkoumal údajné zasahování Moskvy do amerických prezidentských voleb v roce 2016 a potvrdil, že se Rusko průběh voleb pokusilo ovlivnit. Moskva však nařčení z vměšování do voleb opakovaně odmítla.

Mike Pompeo ale na tiskové konferenci po jednání s Lavrovem oznámil, že dal ruské straně jasně najevo, že Washington nebude v žádném případě tolerovat jakékoliv ovlivňování nacházejících prezidentských voleb v roce 2020.

Ruský ministr opáčil, že ruské internetové servery jsou vystaveny útokům, které jsou vedeny zejména z území Spojených států. Předal prý americkému ministrovi zahraničí fakta o americkém vměšování do vnitřních záležitostí Ruska.

Ministr Lavrov podle agentury TASS vyjádřil naději, že Rusko a USA vytvoří „nevládní radu expertů“, která by zkoumala možnosti stabilní spolupráce obou zemí.

Putin doufá v obnovení vztahů

O vměšování do amerických voleb se hovořilo i na pozdějším setkání obou ministrů s Putinem, na němž Pompeo a Lavrov hovořili o výsledcích svých rozhovorů. Ruský vůdce Pompeovi řekl, že Rusko se nikdy do voleb v USA nevměšovalo.

Putin má také dojem, že Trump stojí o normalizaci vztahů s Ruskem. Usoudil tak prý z nedávného telefonického rozhovoru s americkým prezidentem, který podle Kremlu trval půldruhé hodiny. Ruský prezident doufá, že k obnovení vzájemných styků dojde.

Maduro musí pryč, zopakoval Pompeo

Součástí několikahodinového jednání ministrů byla i situace ve Venezuele či v Sýrii, jaderné odzbrojení na Korejském poloostrově a dohoda o íránském jaderném programu.

Podle Pompea nastal čas, aby venezuelský vůdce Nicolás Maduro odešel z funkce. „Doufáme, že ruská podpora Madura skončí. Nehledě na rozpory ale budeme v dialogu pokračovat. Najdeme nějaké řešení, abychom odstranili humanitární krizi v této zemi,“ řekl Pompeo. Ruský ministr v reakci na jeho výrok řekl, že o osudu venezuelského prezidenta by měl rozhodnout lid.

Pompeo také vyzval Moskvu, aby zahájila jednání s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a pomohla prolomit pat na separatistickém východě Ukrajiny. Rusko by také mělo propustit ukrajinské námořníky, které ruské vojenské lodě loni v listopadu násilně zadržely v Kerčském průlivu mezi anektovaným Krymem a ruskou pevninou.

Jednání ministrů zahraničí Spojených států a Ruska
Zdroj: Pavel Golovkin/Reuters

Obě strany budou jednat o prodloužení smlouvy START

Podle očekávání ministři debatovali i o problémech spojených s rozpornými názory na další kroky v jaderném odzbrojení. Rusko je podle Lavrova znepokojeno přestavbou amerických ponorek a strategických letounů schopných nést jaderné hlavice. Podle ruských expertů by krok Pentagonu mohl porušit smlouvu START, která omezuje strategické jaderné arzenály USA a Ruska.

Pompeo řekl, že USA mají zájem na prodloužení smlouvy START, která v roce 2021 vyprší, ale i na jejím rozšíření. „Uspořádáme jednání našich expertů, kteří budou pracovat nejen na nové dohodě START a na jejím možném rozšíření, ale i na širším okruhu odzbrojovacích otázek,“ prohlásil ministr zahraničí USA.

Američané mají zájem, aby se ke smlouvě o omezení strategických arzenálů připojila i další jaderná mocnost Čína. Čínský ministr zahraničí Wang I ale na nedávném jednání s Lavrovem v Soči takovou možnost vyloučil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 1 hhodinou

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 5 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...