USA a Rusko chtějí normalizovat vztahy. Další vměšování do voleb ale nebudeme tolerovat, ujistil Pompeo

Nahrávám video
Události: Pompeo a Lavrov jednali o normalizaci vztahů
Zdroj: ČT24

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek Mike Pompeo se na jednání v Soči dohodli, že podniknou kroky k normalizaci vzájemných vztahů. Zdůraznili také potřebu obnovení dvoustranných komunikačních kanálů. Šéf americké diplomacie ale Moskvu varoval, že Washington nebude tolerovat žádné další ruské vměšování do prezidentských voleb v roce 2020. Ruský prezident Vladimir Putin později na setkání s oběma ministry vyjádřil naději, že jeho partner Donald Trump o normalizaci styků stojí.

Podle Sergeje Lavrova by se vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy mohly urovnat právě po dubnovém zveřejnění zprávy vyšetřovatele Roberta Muellera. Ten zkoumal údajné zasahování Moskvy do amerických prezidentských voleb v roce 2016 a potvrdil, že se Rusko průběh voleb pokusilo ovlivnit. Moskva však nařčení z vměšování do voleb opakovaně odmítla.

Mike Pompeo ale na tiskové konferenci po jednání s Lavrovem oznámil, že dal ruské straně jasně najevo, že Washington nebude v žádném případě tolerovat jakékoliv ovlivňování nacházejících prezidentských voleb v roce 2020.

Ruský ministr opáčil, že ruské internetové servery jsou vystaveny útokům, které jsou vedeny zejména z území Spojených států. Předal prý americkému ministrovi zahraničí fakta o americkém vměšování do vnitřních záležitostí Ruska.

Ministr Lavrov podle agentury TASS vyjádřil naději, že Rusko a USA vytvoří „nevládní radu expertů“, která by zkoumala možnosti stabilní spolupráce obou zemí.

Putin doufá v obnovení vztahů

O vměšování do amerických voleb se hovořilo i na pozdějším setkání obou ministrů s Putinem, na němž Pompeo a Lavrov hovořili o výsledcích svých rozhovorů. Ruský vůdce Pompeovi řekl, že Rusko se nikdy do voleb v USA nevměšovalo.

Putin má také dojem, že Trump stojí o normalizaci vztahů s Ruskem. Usoudil tak prý z nedávného telefonického rozhovoru s americkým prezidentem, který podle Kremlu trval půldruhé hodiny. Ruský prezident doufá, že k obnovení vzájemných styků dojde.

Maduro musí pryč, zopakoval Pompeo

Součástí několikahodinového jednání ministrů byla i situace ve Venezuele či v Sýrii, jaderné odzbrojení na Korejském poloostrově a dohoda o íránském jaderném programu.

Podle Pompea nastal čas, aby venezuelský vůdce Nicolás Maduro odešel z funkce. „Doufáme, že ruská podpora Madura skončí. Nehledě na rozpory ale budeme v dialogu pokračovat. Najdeme nějaké řešení, abychom odstranili humanitární krizi v této zemi,“ řekl Pompeo. Ruský ministr v reakci na jeho výrok řekl, že o osudu venezuelského prezidenta by měl rozhodnout lid.

Pompeo také vyzval Moskvu, aby zahájila jednání s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a pomohla prolomit pat na separatistickém východě Ukrajiny. Rusko by také mělo propustit ukrajinské námořníky, které ruské vojenské lodě loni v listopadu násilně zadržely v Kerčském průlivu mezi anektovaným Krymem a ruskou pevninou.

Jednání ministrů zahraničí Spojených států a Ruska
Zdroj: Pavel Golovkin/Reuters

Obě strany budou jednat o prodloužení smlouvy START

Podle očekávání ministři debatovali i o problémech spojených s rozpornými názory na další kroky v jaderném odzbrojení. Rusko je podle Lavrova znepokojeno přestavbou amerických ponorek a strategických letounů schopných nést jaderné hlavice. Podle ruských expertů by krok Pentagonu mohl porušit smlouvu START, která omezuje strategické jaderné arzenály USA a Ruska.

Pompeo řekl, že USA mají zájem na prodloužení smlouvy START, která v roce 2021 vyprší, ale i na jejím rozšíření. „Uspořádáme jednání našich expertů, kteří budou pracovat nejen na nové dohodě START a na jejím možném rozšíření, ale i na širším okruhu odzbrojovacích otázek,“ prohlásil ministr zahraničí USA.

Američané mají zájem, aby se ke smlouvě o omezení strategických arzenálů připojila i další jaderná mocnost Čína. Čínský ministr zahraničí Wang I ale na nedávném jednání s Lavrovem v Soči takovou možnost vyloučil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina hlásí pět mrtvých po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně pět lidí zemřelo a dalších šestnáct bylo zraněno při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
05:27Aktualizovánopřed 35 mminutami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu. Má odstranit většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU. Obě strany se zároveň dohodly na čtyřech velkých projektech v oblasti těžby vzácných zemin, včetně lithia a wolframu.
02:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Frederiksenová sází na grónskou kartu, Dánové ale řeší prasata

Dánové v úterních předčasných volbách rozhodnou o novém složení parlamentu. Premiérka Mette Frederiksenová se po sporu s USA o Grónsko snaží prezentovat jako zkušená krizová manažerka a doufá, že její sociální demokraté posílí. Frederiksenové hraje do karet mezinárodní prestiž, řada Dánů ji ale kritizuje kvůli přísné imigrační politice a přehlížení domácích problémů. Kampani nakonec místo Grónska dominovala ekologie a ochrana prasat.
před 2 hhodinami

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 3 hhodinami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 3 hhodinami

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 9 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...