USA a Rusko chtějí normalizovat vztahy. Další vměšování do voleb ale nebudeme tolerovat, ujistil Pompeo

4 minuty
Události: Pompeo a Lavrov jednali o normalizaci vztahů
Zdroj: ČT24

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek Mike Pompeo se na jednání v Soči dohodli, že podniknou kroky k normalizaci vzájemných vztahů. Zdůraznili také potřebu obnovení dvoustranných komunikačních kanálů. Šéf americké diplomacie ale Moskvu varoval, že Washington nebude tolerovat žádné další ruské vměšování do prezidentských voleb v roce 2020. Ruský prezident Vladimir Putin později na setkání s oběma ministry vyjádřil naději, že jeho partner Donald Trump o normalizaci styků stojí.

Podle Sergeje Lavrova by se vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy mohly urovnat právě po dubnovém zveřejnění zprávy vyšetřovatele Roberta Muellera. Ten zkoumal údajné zasahování Moskvy do amerických prezidentských voleb v roce 2016 a potvrdil, že se Rusko průběh voleb pokusilo ovlivnit. Moskva však nařčení z vměšování do voleb opakovaně odmítla.

Mike Pompeo ale na tiskové konferenci po jednání s Lavrovem oznámil, že dal ruské straně jasně najevo, že Washington nebude v žádném případě tolerovat jakékoliv ovlivňování nacházejících prezidentských voleb v roce 2020.

Ruský ministr opáčil, že ruské internetové servery jsou vystaveny útokům, které jsou vedeny zejména z území Spojených států. Předal prý americkému ministrovi zahraničí fakta o americkém vměšování do vnitřních záležitostí Ruska.

Ministr Lavrov podle agentury TASS vyjádřil naději, že Rusko a USA vytvoří „nevládní radu expertů“, která by zkoumala možnosti stabilní spolupráce obou zemí.

Putin doufá v obnovení vztahů

O vměšování do amerických voleb se hovořilo i na pozdějším setkání obou ministrů s Putinem, na němž Pompeo a Lavrov hovořili o výsledcích svých rozhovorů. Ruský vůdce Pompeovi řekl, že Rusko se nikdy do voleb v USA nevměšovalo.

Putin má také dojem, že Trump stojí o normalizaci vztahů s Ruskem. Usoudil tak prý z nedávného telefonického rozhovoru s americkým prezidentem, který podle Kremlu trval půldruhé hodiny. Ruský prezident doufá, že k obnovení vzájemných styků dojde.

Maduro musí pryč, zopakoval Pompeo

Součástí několikahodinového jednání ministrů byla i situace ve Venezuele či v Sýrii, jaderné odzbrojení na Korejském poloostrově a dohoda o íránském jaderném programu.

Podle Pompea nastal čas, aby venezuelský vůdce Nicolás Maduro odešel z funkce. „Doufáme, že ruská podpora Madura skončí. Nehledě na rozpory ale budeme v dialogu pokračovat. Najdeme nějaké řešení, abychom odstranili humanitární krizi v této zemi,“ řekl Pompeo. Ruský ministr v reakci na jeho výrok řekl, že o osudu venezuelského prezidenta by měl rozhodnout lid.

Pompeo také vyzval Moskvu, aby zahájila jednání s nově zvoleným ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a pomohla prolomit pat na separatistickém východě Ukrajiny. Rusko by také mělo propustit ukrajinské námořníky, které ruské vojenské lodě loni v listopadu násilně zadržely v Kerčském průlivu mezi anektovaným Krymem a ruskou pevninou.

Jednání ministrů zahraničí Spojených států a Ruska
Zdroj: Pavel Golovkin/Reuters

Obě strany budou jednat o prodloužení smlouvy START

Podle očekávání ministři debatovali i o problémech spojených s rozpornými názory na další kroky v jaderném odzbrojení. Rusko je podle Lavrova znepokojeno přestavbou amerických ponorek a strategických letounů schopných nést jaderné hlavice. Podle ruských expertů by krok Pentagonu mohl porušit smlouvu START, která omezuje strategické jaderné arzenály USA a Ruska.

Pompeo řekl, že USA mají zájem na prodloužení smlouvy START, která v roce 2021 vyprší, ale i na jejím rozšíření. „Uspořádáme jednání našich expertů, kteří budou pracovat nejen na nové dohodě START a na jejím možném rozšíření, ale i na širším okruhu odzbrojovacích otázek,“ prohlásil ministr zahraničí USA.

Američané mají zájem, aby se ke smlouvě o omezení strategických arzenálů připojila i další jaderná mocnost Čína. Čínský ministr zahraničí Wang I ale na nedávném jednání s Lavrovem v Soči takovou možnost vyloučil. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
20:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 5 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...