Úřad dohlížející na jaderný arzenál USA dal většině personálu neplacené volno

Americký Národní úřad pro jadernou bezpečnost (NNSA), který se stará o jaderné zbraně Spojených států, od pondělí posílá většinu svých zaměstnanců na nucenou neplacenou dovolenou. Děje se tak poté, co NNSA vyčerpal peníze na personál v důsledku neschváleného financování federální vlády. Senát bude během pondělí opět hlasovat o návrhu financování vlády poté, co ho schválila Sněmovna reprezentantů, informovala americká média.

Podle stanice CNN na 1400 zaměstnanců NNSA má během pondělí obdržet oznámení, že dostali neplacené volno. Na svých pozicích tak v této agentuře zůstane méně než 400 zaměstnanců.

Přímé provozování jaderných zbraní sice spadá do kompetencí Pentagonu, NNSA je však klíčovou součástí jaderné kapacity USA, připomíná server Politico. Úřad, který spadá pod ministerstvo energetiky, totiž zajišťuje navrhování, výrobu, údržbu, modernizaci a zabezpečení jaderných hlavic. Dohlíží také na jaderné pohonné systémy námořnictva a řídí programy prevence šíření jaderných zbraní. Má bezmála dva tisíce federálních zaměstnanců, kteří dohlížejí na přibližně 60 tisíc dodavatelů.

Je to poprvé, co NNSA v době omezení fungování federálních úřadů poslala své zaměstnance na nucenou dovolenou. Ministr energetiky Chris Wright při projevu v Nevadě podle agentury AFP řekl, že plánuje zdůraznit dopad shutdownu na jaderné zbraně jako prostředky odstrašování.

Spojené státy disponují 5177 jadernými hlavicemi, přičemž k okamžitému použití jich je připraveno 1770, píše AFP s odvoláním na odborný časopis Bulletin of the Atomic Scientists.

Americká federální vláda nemá schválené financování od 1. října, kdy v USA začal nový rozpočtový rok. Zákonodárci se zatím nedokázali shodnout na zákoně, který by alespoň na přechodnou dobu financování zaručil. Jeden návrh schválila Sněmovna reprezentantů a republikáni usilují o to, aby ho schválil i Senát. Protože ale návrh musí podpořit nejméně 60 senátorů ze 100, potřebují i několik hlasů z demokratického tábora. Demokraté však odmítají opatření podpořit bez ústupků ze strany vládní většiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Americký Nejvyšší soud se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident USA Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V pátek oznámil, že podepíše nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla a v noci na sobotu SEČ tak učinil s tím, že clo vstoupí v platnost v úterý.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Haarec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam podle ní připravovalo útoky na izraelské cíle.
před 2 hhodinami

Policie pokračovala v prohledávání domu bývalého prince Andrewa

Policie v pátek pokračovala v prohlídce bývalého domu Andrewa Mountbattena-Windsora. Dělo se tak den poté, co byl bývalý princ a bratr krále Karla III. zadržen na téměř jedenáct hodin kvůli podezření ze zneužití pravomocí ve veřejné funkci. Případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Informovaly o tom agentura AP a stanice BBC.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Akciové trhy po odmítnutí Trumpových cel soudem posílily, dolar klesl

Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Laviny v Rakousku v jednom dni usmrtily několik lidí, zranily i Čechy

Laviny si v pátek v Rakousku vyžádaly nejméně čtyři oběti. Tři lidé zemřeli poblíž obce Sankt Anton am Arlberg, další lyžař zahynul v Nauders poblíž švýcarských hranic, informovaly agentury AFP a APA. Lyžař podle nich pocházel z Německa a jeho syn je těžce zraněný. Národnost dalších tří obětí agentury neupřesnily. Rakouská policie uvedla, že lavina v pátek zranila také dva Čechy. Od minulého pátku zasahovali záchranáři u přibližně dvou stovek lavin.
před 7 hhodinami

Chorvatsko odmítlo žádost Maďarska a Slovenska o dodávky ruské ropy

Chorvatsko nepovolí přepravu ruské ropy do Maďarska a na Slovensko prostřednictvím ropovodu chorvatské společnosti Janaf. Záhřeb je připraven oběma zemím pomoct, ale ne dodávkami ruské ropy. Ve čtvrtek to podle webu SEEbiz.eu uvedl chorvatský ministr hospodářství Ante Šušnjar. Dodávky ruské ropy na Slovensko a do Maďarska ropovodem Družba, který vede z Ruska přes Ukrajinu, jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Maďarsko kvůli pozastavení dodávek uvolní dvě stě padesát tisíc tun ropy ze svých strategických rezerv. Slovensko zavádí stav ropné nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoZimní olympiáda „spolkla“ miliardy eur, zisková bude nejspíš minimálně

Náklady na přípravu letošních zimních Her v Itálii se vyšplhaly na 5,3 miliardy eur (asi 128 miliard korun). Pětatřicet procent sumy uhradí sponzoři, necelých třicet procent příjmy ze vstupného. Vlnu kritiky vyvolaly nejen výdaje na infrastrukturu, ale také zásahy do přírody v Alpách – v Cortině padl za oběť nové bobové dráze modřínový les. Hry na druhé straně zaznamenaly velký divácký úspěch. Z téměř 1,5 milionu vstupenek se ještě před startem Her prodalo sedmdesát procent. Slavnostní zahájení vidělo jen v USA 21,5 milionu lidí, o pětatřicet procent více než předchozí olympiádu. Podle odborníků se investice vložené do Her v příštích letech vrátí, ale olympiáda nebude výrazně zisková. Minimální vliv na ekonomiku potvrzují i čísla z posledních letních Her v Paříži – HDP po nich stoupl jen o sedm setin procentního bodu.
před 9 hhodinami
Načítání...