Evropská unie podporuje globální volný obchod i Británii v jejím nynějším sporu s Ruskem. Na dvoudenním summitu v Bruselu to zdůrazní premiéři a prezidenti zemí EU. Březnová vrcholná schůzka bloku má ve čtvrtek na programu i řadu dalších témat, od reformy korporátního zdanění až po vztahy s Tureckem. Českou republiku zastupuje premiér v demisi Andrej Babiš, který se ještě před summitem setkal v centrále NATO s generálním tajemníkem Aliance Jensem Stoltenbergem.
Evropská unie chtěla získat výjimku z nových cel na ocel a hliník, která v pátek spustí administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Americký obchodní zmocněnec během dne uvedl, že Unie bude spolu s několika dalšími zeměmi prozatím od těchto cel osvobozena. Jeho prohlášení změnilo program summitu, kdy se debata o clu přesunula později na večer.
Pokud by se výjimku vyjednat nepodařilo, byly by podle ekonoma Martina Janíčka v ohrožení tisíce pracovních míst. „Mohla by se tím přibrzdit konjunktura Evropské unie, potažmo eurozóny,“ uvedl Janíčko. Nejvíce by dopad pocítily země jako Francie, Německo či Španělsko, dodal.
Eurokomisařka pro obchod Cecilia Malmströmová tento týden ve Washingtonu o výjimce pro Evropskou unii jednala. Podle Babiše, který si ji ve čtvrtek vyslechl na obědě šéfů států a vlád náležejících k liberální frakci ALDE, ale ve Washingtonu jasnou odpověď nedostala. „To jednání skončilo tím způsobem, že rozhodne pan prezident Trump,“ uvedl před summitem Babiš.
„Pan prezident Trump se soustředí samozřejmě na svoje vnitřní problémy v Americe a to opatření má pravděpodobně směřovat proti Číně,“ vyjádřil přesvědčení český premiér. Bylo by podle něj však špatné, kdyby na to doplatila Evropská unie.
Summit by měl v souvislosti s globálním obchodem opět zopakovat evropskou tezi, že obchodní spory je třeba řešit dialogem, a nikoli konfrontací a že volný obchod je jedním z nejsilnějších nástrojů ekonomického růstu. Lídři států a vlád proto podpoří přípravu a uzavírání dalších obchodních smluv mezi EU a partnery, jako je Austrálie, Nový Zéland, Japonsko, Mexiko či Singapur.
Unijní lídři také začnou diskusi o tom, jak lépe bránit daňovým únikům a zlepšit výběr daní u nadnárodních internetových společností.
Summit podpoří Británii a dotkne se i kauzy Cambridge Analytica
Britská premiérka Theresa Mayová pak seznámí své kolegy s posledním vývojem kolem použití vojenské nervové látky počátkem měsíce v jihoanglickém Salisbury. „Tuto záležitost dnes nastolím, protože je zřejmé, že ruská hrozba nerespektuje hranice,“ řekla Mayová novinářům. Rusko je podle Mayové hrozbou všem. Případ podle ní jednoznačně zapadá do vzorce ruského agresivního chování z posledních let.
Summit dá najevo podporu britskému závěru, že za pokusem o vraždu někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery stojí s velkou pravděpodobností Rusko. Vyjádření bude podle diplomatů tvrdší než pondělní prohlášení ministrů zahraničí EU.
Především Řecko a Itálie se ovšem podle dostupných informací snaží použité formulace mírnit. Moskva spojování s touto záležitostí odmítá.
„Myslím, že potřebujeme využít všechny diplomatické nástroje, které máme k dispozici. Musíme vyjádřit solidaritu britskému lidu, ale také musíme věc vyšetřit a musíme být velmi odpovědní,“ řekl při příchodu na summit Alexis Tsipras, premiér Řecka, které má ke spojování Ruska s útokem v Salisbury chladnější přístup.
K jednotnému postoji v této kauze při příchodu na summit vyzvala mimo jiné i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. Lotyšský premiér Maris Kučinskis řekl, že jeho země také uvažuje o vypovězení ruských diplomatů, jak to minulý týden učinila Británie. O nových sankcích vůči Moskvě však summit rozhodovat nebude.
Německá kancléřka Angela Merkelová při příchodu na summit EU uvedla, že už dříve britské premiérce Mayové vyjádřila svou solidaritu a podporu tváří v tvář „hrozným událostem v Salisbury“. Podle ní je dobře, že nalezenou chemickou látku analyzuje Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že útok v Salisbury nemůže zůstat bez odpovědi.
Tématem budou i napjaté vztahy mezi EU a Tureckem či evropská perspektiva států na západním Balkánu. Summit se pravděpodobně dotkne i nynější kauzy kolem kontroverzního využití dat z Facebooku firmou Cambridge Analytica.
S informacemi o plnění předchozích rozhodnutí z unijních summitů vystoupí také premiér předsednické země Bojko Borisov, mimo jiné by měl hovořit o pokroku při prosazování migrační reformy označované Dublin IV.
