Spor mezi Izraelci a Palestinci vyvolalo přidání prastarého sídelního pahorku Jericho na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Organizace totiž při svém oznámení, které učinila tento měsíc, označila lokalitu za palestinskou pamětihodnost. Izrael takové označení odmítá.
Pahorek z cihel, hlíny a písku, který ukrývá dvanáct tisíc let lidské historie, se nachází vedle rušného současného města Jericho. Izrael nesouhlasí, že jde o palestinskou památku. Palestinci to ale vidí zcela opačně. „Je to zásadní úspěch, který má i politický význam, protože podporuje palestinskou svrchovanost na palestinské půdě,“ uvedl Ahmad Radžúb z palestinského ministerstva turistiky.
Jde o klasickou ukázku toho, jak se ve Svaté zemi politizuje historie, archeologie a další, na první pohled nepolitické obory lidské činnosti.
V Izraeli je archeologie populární i proto, že odhaluje židovskou historii země. Dva tisíce let starý hebrejský nápis přečte i dnešní školák a není náhodou, že izraelský generál Moše Dajan se ve volném čase věnoval vykopávkám. „Občas stačí, že po cestě z práce zahlédnu, jak někde kopou příkop nebo dláždí chodník, a hned se jdu podívat,“ řekl třeba v roce 1972, kdy zastával post ministra obrany.
Palestinci naopak zdůrazňují, že země neměla jen židovské dějiny. „Palestinský národ zůstává na své půdě, kterou obývá po tisíce let, generaci za generací, jak to opět potvrdilo nedávné rozhodnutí UNESCO o Jerichu,“ prohlásil předseda Palestinské autonomie Mahmúd Abbás.
- Jericho je považováno za jedno z měst s nejdelším kontinuálním osídlením. Nejstarší osada na jeho území je datována do období kolem roku devět tisíc před naším letopočtem. Zhruba v šestnáctém století před naším letopočtem bylo město zničeno. O pádu Jericha se píše také v Bibli, podle níž ho dobyli Izraelité pod vedením Jozua.
- Konkrétně je na seznamu světového dědictví nově archeologické naleziště Tel es-Sultan (Sultánův kopec), kde se nacházela nejstarší osada na území pozdějšího Jericha.
- Moderní Jericho je častým cílem turistů, a to nejen kvůli starobylým památkám, ale také díky své blízkosti k Mrtvému moři.
- Zdroj: ČTK
Přepisování současnosti
Přepisování historie vede i k přepisování současnosti. O modlitbách u Zdi nářků na židovský Nový rok, který se slavil minulý týden, palestinská média například uváděla, že „tisíce osadníků provádějí talmudické rituály u zdi al-Burak“.
Bývalý velvyslanec Izraele u OSN Ron Prosor před třemi lety uvedl, že „jediné, na čem jim (Palestincům) záleží, je démonizovat a delegitimizovat Izrael“.
K podobným případům ale dochází i na druhé straně. Dopravní značení na nové křižovatce, kterou otevřeli v Jeruzalémě, uvádí jen židovské, a nikoliv palestinské čtvrti. Soupeření o Svatou zemi je totiž i bojem o symboly, dějiny a současnost.
