Ukrajina tvrdí, že Kyjevskou oblast osvobodila od Rusů. Ti útočí na jihu a východě země

Nahrávám video
Události: Raketové údery na jihu a východě Ukrajiny neustávají
Zdroj: ČT24

Ukrajinské síly získaly podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodili ji od Rusů. Raketové údery na významné cíle na jihu a východě země ale neustávají a ruský tlak tam naopak narůstá. Ukrajinský armádní generální štáb tvrdí, že Rusko mobilizuje své jednotky v moldavském Podněstří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také prohlásil, že Rusko chystá nové útoky v Donbase a Charkově.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Exploze v sobotu otřásly rafinerií v Kremenčuku ve středu země. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho řízené střely zasáhly zásobníky s benzinem a naftou, určenými pro ukrajinskou armádu ve střední a východní části Ukrajiny.

Tatáž munice dopadla na vojenská letiště v Poltavě a Dnipru, odkud stále mohly startovat ukrajinské stroje i dálkově ovládané drony. Ruská armáda také ostřelovala střelami Grad předměstí města Kryvyj Rih v téže oblasti. Podle webu listu Ukrajinska Pravda to uvedl šéf tamní regionální administrativy Oleksandr Vilkul s tím, že útok zasáhl čerpací stanici.

Silná dělostřelecká a raketová ostřelování jsou hlášena z východu na hranicích s územím, kde se pohybují separatisté. Cílem se stalo nejméně devět měst a vesnic.

V Enerhodaru na jihu země, odkud pochází velká část pracovníků nedaleké Záporožské jaderné elektrárny, ruské jednotky tvrdě zakročily proti lidem demonstrujícím odpor k okupaci. Rozehnaly je omračujícími granáty a slzným plynem. Podle ukrajinské ombudsmanky Ljudmyly Denisovové utrpěli zranění čtyři lidé.

Ukrajinci tvrdí, že získali zpět Kyjevskou oblast

Podle náměstkyně ukrajinského ministra obrany Maljarové jejich síly získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí. „Celá Kyjevská oblast byla osvobozena od vetřelce,“ uvedla Maljarová.

Například starosta města Brovary, které leží asi dvacet kilometrů východně od Kyjeva, už předtím v televizi oznámil, že „ruští okupanti už opustili prakticky celý brovarský okres“. Dodal, že ukrajinské síly začnou pracovat na čištění regionu od zbývajících ruských vojáků i od „vojenské výzbroje a možná i od min“. Starosta Ihor Sapožko dále řekl, že mnozí obyvatelé se už vrátili do Brovar a že obchody a firmy znovu otvírají.

Prezidentský poradce Oleksij Arestovyč podle AFP k situaci kolem hlavního města poznamenal, že ukrajinští vojáci „vyhnali nepřítele k hranici“ a že bylo v oblasti osvobozeno více než třicet obcí. „Zmocnili jsme se velkého počtu opuštěných vojenských vozidel bez paliva,“ dodal Arestovyč ve videu, které zveřejnila prezidentská kancelář.

Nová svědectví přicházejí z kyjevského předměstí Buča, jehož osvobození Ukrajina oznámila v pátek. Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně dvaceti mužů v civilním oblečení. Jeden z nich měl svázané ruce a mrtvá těla byla roztroušena na několika stech metrech. Příčinu jejich smrti nelze bezprostředně určit.

Starosta města Anatolij Fedoruk AFP později řekl, že do společných hrobů muselo být pohřbeno dohromady téměř tři sta lidí. „V Buči jsme už pohřbili 280 lidí do společných jam,“ uvedl. Podle něj to nebylo možné udělat na třech hřbitovech obce v dosahu střelby ruských vojáků.

Na základě snímků ze satelitu je podle stanice CNN také zřejmé, že ruští vojáci odešli z významného letiště u města Hostomel severozápadně od Kyjeva. Na snímcích z předchozích dnů byla na letišti patrná ruská vojenská technika, která na nových fotografiích již není vidět. Není ale jasné, kam se přesunula. O odchodu ruských jednotek z letiště hovoří i americká a britská ministerstva obrany.

Ukrajinská armáda osvobodila také několik obcí například v okolí druhého největšího ukrajinského města Charkova. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle webu listu Ukrajinska Pravda řekl, že Rusové se budou snažit opevnit své pozice na jihu a východě země, zatímco z jiných regionů se stáhnou. Také si prý budou diktovat podmínky. Podle Podoljaka je pro vytlačení Rusů nezbytné nasazení těžkých zbraní.

Kyjev: Rusové mobilizují v Podněstří

Ruská armáda začala mobilizovat své jednotky v moldavském Podněstří. Ve svém hlášení to uvádí ukrajinský armádní generální štáb. Konkrétně píše, že Rusko zintenzivňuje kroky k tomu, aby mohlo využít své tamní vojáky pro provokace a demonstrace síly na hranici s Ukrajinou.

Podle ukrajinské armády byly v Podněstří zaznamenány armádní přesuny, jejichž cílem je demonstrovat připravenost k ofenzivě a případným bojovým operacím proti Ukrajině.

Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr, se odtrhlo od Moldavska v roce 1990. Po vyhlášení nezávislosti vypukly boje mezi separatisty a vládou, do kterých zasáhla i ruská armáda. Po pěti měsících byla v červenci 1992 uzavřena mírová dohoda. Rusko od té doby v oblasti udržuje vojenský sbor o patnácti stech mužích, který označuje za mírovou misi. Podněstří žádný stát (ani Rusko) oficiálně neuznává a nadále zůstává oficiálně součástí Moldavska.

Pozorovatelé: U Bělgorodu spadla raketa vypálená z Ruska

Raketa, která v pátek dopadla na ruskou obec Nikolskoje nedaleko Bělgorodu u ukrajinských hranic, byla vypálená z ruského území. Na základě zkoumání videozáznamů to prohlásila skupina Conflict Intelligence Team (CIT).

V pátek ruská státní agentura TASS s odkazem na zdroj v silových složkách napsala, že na Nikolskoje dopadla raketa vystřelená z Ukrajiny. CIT ale uvádí, že přiletěla ze severovýchodu, tedy z Ruska, a že mohlo jít o střelu s plochou dráhou letu, kterou Ukrajina v konfliktu dosud nepoužila. Ruská média se tomuto incidentu příliš nevěnují a CIT proto usuzuje, že ze strany Moskvy šlo spíše o chybu než cílenou provokaci.

Přímo v Bělgorodu také v pátek hořel zásobník ropy, Rusko i v tomto případě označilo za viníka Kyjev, což šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov popřel. Hodnocení CIT se tohoto incidentu netýkalo.

CIT sestává z pozorovatelů a novinářů vyhodnocujících otevřené zdroje a na její informace odkazuje i řada světových médií, například list The Washington Post či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). CIT spolupracuje i s investigativní skupinou Bellingcat.

Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky na východě

Situace na východě Ukrajiny zůstává velmi vážná, na severu země se však ruské jednotky pomalu, ale viditelně stahují, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj Rusko chystá nové vojenské údery v Donbase a Charkově.

„Někde jsou (Rusové) zatlačeni bojem. Jinde sami opouští své pozice,“ řekl Zelenskyj o situaci na severu země. Obyvatele, kteří se do oblasti vrací, vyzval k velké opatrnosti. „(Rusové) položili miny na celém území, v domech, pod stroji a dokonci i pod těla těch, které zabili,“ řekl ukrajinský prezident. Lidé by se do oblastí měli vrátit, až pomine nebezpečí ostřelování. Na východě země se podle prezidenta Rusko chystá na silnější vojenské údery.

V rozhovoru s televizí Fox News pak Zelenskyj řekl, že Ukrajina nepřijme jiný výsledek války než vítězství a není ochotna vyměnit část svého území za mír s Ruskem. Kyjev by podle něj chtěl závazky „vedoucích zemí“, že bezpečnost Ukrajiny bude chráněna mezinárodní smlouvou.

Z oblasti bojů se podařilo evakuovat přes čtyři tisíce lidí

Z oblastí bojů na Ukrajině se v sobotu podařilo evakuovat přes 4200 lidí, uvedla večer na Facebooku vicepremiérka Iryna Vereščuková. Asi tisíc z nich pochází z ruskými jednotkami obleženého Mariupolu, kde panuje katastrofální humanitární situace.

Vereščuková upřesnila, že z Mariupolu a Berďansku do Záporoží vlastními auty přijelo 1265 lidí, z nich asi 740 bylo z Mariupolu. Dalších více než tři sta obyvatel tohoto strategicky položeného města odvezly autobusy z Rusy ovládaného Berďansku směrem na Záporoží. Do relativního bezpečí v Záporoží se dostalo také 2650 obyvatel různých měst ležících v Luhanské oblasti.

Do Mariupolu vyslal v pátek svůj tým Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), který měl vést konvoj 54 autobusů a množství osobních aut. Nakonec se ale musel kvůli podmínkám v oblasti otočit, ještě než se do města u Azovského moře dostal. Ruské ministerstvo obrany v sobotu večer uvedlo, že vinu na tom, že se zástupci Červeného kříže v pátek ani v sobotu do Mariupolu nedostali, nese tato mezinárodní organizace.

V Mariupolu, který měl před válkou přes 400 tisíc obyvatel, je ve velmi složitých podmínkách stále kolem 160 tisíc lidí. Na pět tisíc obyvatel už podle zdejších úřadů přišlo o život. 

Počet obětí v Mykolajivu stoupl

Počet obětí úterního ruského náletu na sídlo oblastní správy v Mykolajivu na jihu Ukrajiny podle Reuters s odvoláním na oblastního gubernátora Vitalije Kima stoupl na nejméně 36. Právě Kim mohl být podle zdejšího starosty Oleksandra Sjenkevyče hlavním terčem útoku, napsala agentura Unian.

Raketa v úterý zničila velkou část devítipodlažní stavby. „Zničili půlku budovy, zasáhli moji kancelář,“ uvedl tehdy Kim. Úřady bezprostředně informovaly o osmi obětech útoku a třiceti zraněných. V pátek číslo usmrcených stouplo už na 31. Ani nynější počet 35 ale nemusí být konečný, protože na místě nadále pokračuje pátrání v sutinách budovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fico pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny, chce obnovené dodávky ropy

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině zastavením dodávek elektřiny ze Slovenska, pokud Kyjev v pondělí neobnoví tranzit ropy na Slovensko. Plyne to ze soborního Ficova prohlášení. Dodávky ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba na Slovensko a do Maďarska jsou přerušeny po lednových útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
před 10 mminutami

Firmy čelí vlně nejistoty po zrušení Trumpových cel

Firmy čelí další vlně nejistoty poté, co americký nejvyšší soud v pátek zrušil plošná cla, která dříve zavedl prezident Donald Trump. Mnoho podniků kvůli clům zvýšilo ceny, aby kompenzovalo vyšší náklady. Teď se uvidí, jakou úlevu jim a spotřebitelům rozhodnutí soudu skutečně přinese, píše agentura AP.
před 1 hhodinou

Ukrajina útočila v hloubi ruského území. Zřejmě zasáhla výrobnu nosičů jaderných zbraní

Udmurtská republika na východě evropské části Ruska hlásí nejméně jedenáct raněných při údajném ukrajinském vzdušném útoku. Tři lidé byli převezeni do nemocnice, uvedl ráno na telegramu regionální ministr zdravotnictví Sergej Bagin.
před 2 hhodinami

Více než třem stům politických vězňů udělily venezuelské úřady amnestii

Venezuelské úřady udělily amnestii 379 politickým vězňům. V pátek večer to podle agentury AFP oznámil poslanec, který je autorem zákona o amnestii schváleného ve čtvrtek. Vláda prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové jedná pod tlakem Spojených států amerických. Přijetí zákona přislíbila po sesazení a zajetí někdejšího prezidenta Nicoláse Madura, připomněla AFP.
před 3 hhodinami

VideoTěžká porážka pro Trumpa, říká Votápek k rozhodnutí soudu ohledně cel

Prezident USA Donald Trump oznámil, že zavádí nová globální desetiprocentní cla nad rámec současných poplatků. Uvedl to v reakci na páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu, který označil předchozí Trumpova cla za nezákonná. Trump se ale domnívá, že soud cla nezrušil, jen změnil způsob jejich vyhlášení. Expert Motoristů na zahraniční politiku Jan Zahradil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou tuto situaci označil za „institucionální spor mezi institucí prezidenta a Kongresem“. „Nejde o existenci cel jako takových, jde o to, jakým způsobem mají být uváděna do praxe, jestli na to stačí nějaký exekutivní příkaz prezidenta, nebo jestli to musí projít Kongresem,“ upřesnil. Podle experta Pirátů na zahraniční politiku Vladimíra Votápka jde o „největší Trumpovu porážku ve vnitřní politice v jeho druhém období“ a „jasný signál, že i ve Spojených státech je vláda práva“.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda zabila šest lidí na východě Libanonu a dva další na jihu

Při izraelských útocích v údolí Bikáa na východě Libanonu zemřelo v pátek šest lidí a dvě desítky dalších osob utrpěly zranění, informuje agentura Reuters a libanonská agentura NNA. Izraelská armáda také letecky útočila na palestinský uprchlický tábor Ajn Hilva na jihu Libanonu, kde podle agentury AFP zabila dva lidi. Deník Ha'arec napsal, že izraelský dron v táboře zabil tři lidi. Izraelská armáda útok v táboře Ajn Hilva potvrdila s tím, že cílila na středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které tam prý připravovalo útoky na izraelské cíle.
03:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump po verdiktu soudu podepsal nové desetiprocentní clo

Nejvyšší soud USA se v pátek postavil proti rozsáhlým clům, která prezident Donald Trump zavedl na základě zákona určeného pro použití v případě národní nouze. Podle soudu se totiž tento zákon na zavádění dovozních cel nevztahuje, a postup tak popsal jako nezákonný. Pravomoc cla zavádět má podle Ústavy USA Kongres. Trump rozhodnutí soudu a soudce samotné ostře zkritizoval. V noci na sobotu SEČ podepsal nařízení o zavedení nového desetiprocentního globálního cla, vstoupit v platnost má v úterý.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Macinka se na zasedání Rady pro mír setkal s Rubiem

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se ve Spojených státech na prvním zasedání Rady pro mír setkal se svým americkým protějškem Markem Rubiem. S jeho náměstkem Christopherem Landauem pak jednal o dalším rozvoji česko-amerických vztahů. České ministerstvo zahraničí to uvedlo na síti X.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...