Ukrajina tvrdí, že Kyjevskou oblast osvobodila od Rusů. Ti útočí na jihu a východě země

12 minut
Události: Raketové údery na jihu a východě Ukrajiny neustávají
Zdroj: ČT24

Ukrajinské síly získaly podle náměstkyně ministra obrany Hanny Maljarové zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodili ji od Rusů. Raketové údery na významné cíle na jihu a východě země ale neustávají a ruský tlak tam naopak narůstá. Ukrajinský armádní generální štáb tvrdí, že Rusko mobilizuje své jednotky v moldavském Podněstří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také prohlásil, že Rusko chystá nové útoky v Donbase a Charkově.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Exploze v sobotu otřásly rafinerií v Kremenčuku ve středu země. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho řízené střely zasáhly zásobníky s benzinem a naftou, určenými pro ukrajinskou armádu ve střední a východní části Ukrajiny.

Tatáž munice dopadla na vojenská letiště v Poltavě a Dnipru, odkud stále mohly startovat ukrajinské stroje i dálkově ovládané drony. Ruská armáda také ostřelovala střelami Grad předměstí města Kryvyj Rih v téže oblasti. Podle webu listu Ukrajinska Pravda to uvedl šéf tamní regionální administrativy Oleksandr Vilkul s tím, že útok zasáhl čerpací stanici.

Silná dělostřelecká a raketová ostřelování jsou hlášena z východu na hranicích s územím, kde se pohybují separatisté. Cílem se stalo nejméně devět měst a vesnic.

V Enerhodaru na jihu země, odkud pochází velká část pracovníků nedaleké Záporožské jaderné elektrárny, ruské jednotky tvrdě zakročily proti lidem demonstrujícím odpor k okupaci. Rozehnaly je omračujícími granáty a slzným plynem. Podle ukrajinské ombudsmanky Ljudmyly Denisovové utrpěli zranění čtyři lidé.

Ukrajinci tvrdí, že získali zpět Kyjevskou oblast

Podle náměstkyně ukrajinského ministra obrany Maljarové jejich síly získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí. „Celá Kyjevská oblast byla osvobozena od vetřelce,“ uvedla Maljarová.

Například starosta města Brovary, které leží asi dvacet kilometrů východně od Kyjeva, už předtím v televizi oznámil, že „ruští okupanti už opustili prakticky celý brovarský okres“. Dodal, že ukrajinské síly začnou pracovat na čištění regionu od zbývajících ruských vojáků i od „vojenské výzbroje a možná i od min“. Starosta Ihor Sapožko dále řekl, že mnozí obyvatelé se už vrátili do Brovar a že obchody a firmy znovu otvírají.

Prezidentský poradce Oleksij Arestovyč podle AFP k situaci kolem hlavního města poznamenal, že ukrajinští vojáci „vyhnali nepřítele k hranici“ a že bylo v oblasti osvobozeno více než třicet obcí. „Zmocnili jsme se velkého počtu opuštěných vojenských vozidel bez paliva,“ dodal Arestovyč ve videu, které zveřejnila prezidentská kancelář.

Nová svědectví přicházejí z kyjevského předměstí Buča, jehož osvobození Ukrajina oznámila v pátek. Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně dvaceti mužů v civilním oblečení. Jeden z nich měl svázané ruce a mrtvá těla byla roztroušena na několika stech metrech. Příčinu jejich smrti nelze bezprostředně určit.

Starosta města Anatolij Fedoruk AFP později řekl, že do společných hrobů muselo být pohřbeno dohromady téměř tři sta lidí. „V Buči jsme už pohřbili 280 lidí do společných jam,“ uvedl. Podle něj to nebylo možné udělat na třech hřbitovech obce v dosahu střelby ruských vojáků.

Na základě snímků ze satelitu je podle stanice CNN také zřejmé, že ruští vojáci odešli z významného letiště u města Hostomel severozápadně od Kyjeva. Na snímcích z předchozích dnů byla na letišti patrná ruská vojenská technika, která na nových fotografiích již není vidět. Není ale jasné, kam se přesunula. O odchodu ruských jednotek z letiště hovoří i americká a britská ministerstva obrany.

Ukrajinská armáda osvobodila také několik obcí například v okolí druhého největšího ukrajinského města Charkova. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak podle webu listu Ukrajinska Pravda řekl, že Rusové se budou snažit opevnit své pozice na jihu a východě země, zatímco z jiných regionů se stáhnou. Také si prý budou diktovat podmínky. Podle Podoljaka je pro vytlačení Rusů nezbytné nasazení těžkých zbraní.

Kyjev: Rusové mobilizují v Podněstří

Ruská armáda začala mobilizovat své jednotky v moldavském Podněstří. Ve svém hlášení to uvádí ukrajinský armádní generální štáb. Konkrétně píše, že Rusko zintenzivňuje kroky k tomu, aby mohlo využít své tamní vojáky pro provokace a demonstrace síly na hranici s Ukrajinou.

Podle ukrajinské armády byly v Podněstří zaznamenány armádní přesuny, jejichž cílem je demonstrovat připravenost k ofenzivě a případným bojovým operacím proti Ukrajině.

Podněstří, převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr, se odtrhlo od Moldavska v roce 1990. Po vyhlášení nezávislosti vypukly boje mezi separatisty a vládou, do kterých zasáhla i ruská armáda. Po pěti měsících byla v červenci 1992 uzavřena mírová dohoda. Rusko od té doby v oblasti udržuje vojenský sbor o patnácti stech mužích, který označuje za mírovou misi. Podněstří žádný stát (ani Rusko) oficiálně neuznává a nadále zůstává oficiálně součástí Moldavska.

Pozorovatelé: U Bělgorodu spadla raketa vypálená z Ruska

Raketa, která v pátek dopadla na ruskou obec Nikolskoje nedaleko Bělgorodu u ukrajinských hranic, byla vypálená z ruského území. Na základě zkoumání videozáznamů to prohlásila skupina Conflict Intelligence Team (CIT).

V pátek ruská státní agentura TASS s odkazem na zdroj v silových složkách napsala, že na Nikolskoje dopadla raketa vystřelená z Ukrajiny. CIT ale uvádí, že přiletěla ze severovýchodu, tedy z Ruska, a že mohlo jít o střelu s plochou dráhou letu, kterou Ukrajina v konfliktu dosud nepoužila. Ruská média se tomuto incidentu příliš nevěnují a CIT proto usuzuje, že ze strany Moskvy šlo spíše o chybu než cílenou provokaci.

Přímo v Bělgorodu také v pátek hořel zásobník ropy, Rusko i v tomto případě označilo za viníka Kyjev, což šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov popřel. Hodnocení CIT se tohoto incidentu netýkalo.

CIT sestává z pozorovatelů a novinářů vyhodnocujících otevřené zdroje a na její informace odkazuje i řada světových médií, například list The Washington Post či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). CIT spolupracuje i s investigativní skupinou Bellingcat.

Zelenskyj: Rusko chystá nové útoky na východě

Situace na východě Ukrajiny zůstává velmi vážná, na severu země se však ruské jednotky pomalu, ale viditelně stahují, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj Rusko chystá nové vojenské údery v Donbase a Charkově.

„Někde jsou (Rusové) zatlačeni bojem. Jinde sami opouští své pozice,“ řekl Zelenskyj o situaci na severu země. Obyvatele, kteří se do oblasti vrací, vyzval k velké opatrnosti. „(Rusové) položili miny na celém území, v domech, pod stroji a dokonci i pod těla těch, které zabili,“ řekl ukrajinský prezident. Lidé by se do oblastí měli vrátit, až pomine nebezpečí ostřelování. Na východě země se podle prezidenta Rusko chystá na silnější vojenské údery.

V rozhovoru s televizí Fox News pak Zelenskyj řekl, že Ukrajina nepřijme jiný výsledek války než vítězství a není ochotna vyměnit část svého území za mír s Ruskem. Kyjev by podle něj chtěl závazky „vedoucích zemí“, že bezpečnost Ukrajiny bude chráněna mezinárodní smlouvou.

Z oblasti bojů se podařilo evakuovat přes čtyři tisíce lidí

Z oblastí bojů na Ukrajině se v sobotu podařilo evakuovat přes 4200 lidí, uvedla večer na Facebooku vicepremiérka Iryna Vereščuková. Asi tisíc z nich pochází z ruskými jednotkami obleženého Mariupolu, kde panuje katastrofální humanitární situace.

Vereščuková upřesnila, že z Mariupolu a Berďansku do Záporoží vlastními auty přijelo 1265 lidí, z nich asi 740 bylo z Mariupolu. Dalších více než tři sta obyvatel tohoto strategicky položeného města odvezly autobusy z Rusy ovládaného Berďansku směrem na Záporoží. Do relativního bezpečí v Záporoží se dostalo také 2650 obyvatel různých měst ležících v Luhanské oblasti.

Do Mariupolu vyslal v pátek svůj tým Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC), který měl vést konvoj 54 autobusů a množství osobních aut. Nakonec se ale musel kvůli podmínkám v oblasti otočit, ještě než se do města u Azovského moře dostal. Ruské ministerstvo obrany v sobotu večer uvedlo, že vinu na tom, že se zástupci Červeného kříže v pátek ani v sobotu do Mariupolu nedostali, nese tato mezinárodní organizace.

V Mariupolu, který měl před válkou přes 400 tisíc obyvatel, je ve velmi složitých podmínkách stále kolem 160 tisíc lidí. Na pět tisíc obyvatel už podle zdejších úřadů přišlo o život. 

Počet obětí v Mykolajivu stoupl

Počet obětí úterního ruského náletu na sídlo oblastní správy v Mykolajivu na jihu Ukrajiny podle Reuters s odvoláním na oblastního gubernátora Vitalije Kima stoupl na nejméně 36. Právě Kim mohl být podle zdejšího starosty Oleksandra Sjenkevyče hlavním terčem útoku, napsala agentura Unian.

Raketa v úterý zničila velkou část devítipodlažní stavby. „Zničili půlku budovy, zasáhli moji kancelář,“ uvedl tehdy Kim. Úřady bezprostředně informovaly o osmi obětech útoku a třiceti zraněných. V pátek číslo usmrcených stouplo už na 31. Ani nynější počet 35 ale nemusí být konečný, protože na místě nadále pokračuje pátrání v sutinách budovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...