Ukrajina se chystá zdražit tranzit ropy pro Maďarsko a Slovensko, uvedl Bloomberg

Ukrajina chce od ledna zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko o více než 18 procent na 13,60 eura (331 korun) za tunu. S odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta o tom v pondělí informovala agentura Bloomberg. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu. Vyšší poplatky se dotknou i České republiky, podle analytiků se však na čerpacích stanicích zásadně nepromítnou.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak v pondělí zopakoval varování, že Rusko přestane dodávat ropu a ropné produkty do zemí, které přijmou opatření ke stanovení cenového stropu. Jeho zavedení prosazuje Evropská unie a skupina vyspělých zemí G7.

„Pokračující ničení ukrajinské energetické infrastruktury vedlo k výraznému nedostatku elektřiny, ke zvýšení jejích nákladů, k nedostatku paliva a náhradních dílů,“ stojí v dopise, do kterého měl Bloomberg možnost nahlédnout. Podle listu, který podepsal generální ředitel společnosti Ukrtransnafta, se také zvýšily náklady na organizaci bezpečných pracovních podmínek pro personál a náklady na ochranu zařízení.

Ukrajina zvýšila poplatek za tranzit už v dubnu. Za rok je tak cena za přepravu ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba do zemí střední Evropy vyšší asi o 51 procent. 

Jak se to dotkne Česka

Družba přivádí ruskou ropu i do České republiky, zdražení se tak bude týkat i České republiky. Téměř polovina ropy do země proudí právě Družbou a významný objem zdejších paliv se nakupuje v Maďarsku a na Slovensku, sdělil analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. „Zvýšení poplatku o 18 procent na 13,60 eura za tunu však není tak zásadní, aby pohnulo s cenami na čerpacích stanicích. Tuna ropy stojí dnes přibližně 15 tisíc korun, takže zvýšení poplatku přibližně o 60 korun zvyšuje její cenu asi o 0,4 procenta,“ uvedl Tyleček.

Minimální dopad na konečné ceny pohonných hmot v Česku očekává analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Upozornil, že ceny se odvíjejí především od burzovních cen v Rotterdamu, navíc v silném konkurenčním prostředí. „Citelně to sníží zisk maďarskému (podniku) MOL, který provozuje i slovenskou rafinerii Slovnaft. Postihne to ale i české rafinerie vlastněné (firmou) PKN Orlen, i když v menší míře. Polsko i ČR se snaží odchod od ruské ropy urychlit.“ doplnil Gavor. 

Minulý týden se tok ruské ropy do střední Evropy na den zastavil. Bylo to proto, že dělostřelecká palba zasáhla transformátor, který je nutný pro fungování ropovodu Družba na ukrajinském území. Rusko ten den podle kyjevského letectva odpálilo na Ukrajinu asi sto raket.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dohoda USA s Íránem zahrnuje bilionový fond i celistvost Libanonu, píší agentury

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun), píše agentura Reuters. Podle jejího zdroje je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Agentura AP napsala, že součástí memoranda je zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
10:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 4 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 4 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 5 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 5 hhodinami
Načítání...