Uniklé dokumenty čínské komunistické strany ukazují, že Čína zřídila především pro Ujgury, muslimskou menšinu žijící na severozápadě země, tábory určené k ideologické indoktrinaci a převýchově. Tvrdí to Mezinárodní sdružení investigativních novinářů (ICIJ), se kterým na vyšetřování spolupracovaly britská BBC a deník The Guardian. Peking, který je kvůli podezřením z provozování táborů kritizován, tvrdí, že zařízení jsou určena k dobrovolným pracovním školením.
Ujguři musí v převýchovných táborech poděkovat Si Ťin-pchingovi, pak teprve dostanou najíst
Interní dokument z roku 2017 podle listu The Guardian potvrzuje nejrozsáhlejší hromadnou internaci určité etnicko-náboženské menšiny od 2. světové války. Navíc podrobně popisuje, jak tábory, v nichž je v provincii Sin-ťiang zadržován nejméně milion lidí, fungují.
Přiznat se musí i nevinný
Ujguři a další menšiny jsou v zařízeních hodnoceni mimo jiné na základě toho, jak ovládají mandarínštinu, dominantní verzi čínštiny, nebo zda dodržují přísná pravidla týkající se všedního života. Bodový systém se vztahuje i na zvládání „ideologické přeměny“. Podle instrukcí nejvyššího vedení komunistické strany jsou v táborech trestána i sebemenší porušení tvrdého drilu.
„Únik byl nemožný. V každém koutě, na každém prostranství byla ozbrojená policie,“ popsala novinářskému týmu z ICIJ chod tábora bývalá instruktorka Sajragul Sauytbayová, kterou úřady loni donutily v zařízeních učit mandarínštinu.
V táborech viděla metody užívané už za komunistického diktátora Mao Ce-tunga. Hlavní je zde podle ní doznat vinu a kát se – i v případě neviny.
Lágry musí dodržovat přísný systém naprosté fyzické a psychické kontroly. Chovanci mohou být drženi po neurčitou dobu, nejméně však rok. Manuál popisuje, kdy je mohou navštívit příbuzní, či kdy je možné použít toalety.
„O povolení jít na toaletu jsme museli žádat vedoucí,“ sděluje bývalá vězenkyně Gulbachar Džalilová. Každou hodinu bylo podle ní pro všechny vyhrazeno jen deset minut. Kdo se na toaletu nedostal, měl smůlu.
„Když jsme ráno vstali, museli jsme po hymně nahlas říkat: Děkujeme Si Ťin-pchingovi, ať žije Si Ťin-pching. Až pak nám dali jídlo,“ dodává další bývalá vězenkyně Zumrat Dawutová.
Čínu tento měsíc kritizoval například americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Spojené státy jsou podle něj znepokojeny zprávami, že čínské úřady „obtěžují, zadržují a nezákonně zatýkají“ rodinné příslušníky ujgurských aktivistů, kteří prošli internačními tábory v provincii Sin-ťiang.
Sinolog: Únik dokumentů signalizuje rostoucí odpor vůči politice Si Ťin-pchinga
Čína odmítá, že by s Ujgury špatně zacházela, a dění v Sin-ťiangu označuje za své vnitřní záležitosti. O táborech Peking hovoří jako o střediscích odborného vzdělávání, kam jsou lidé posíláni mimo jiné na politickou převýchovu v rámci boje proti extremistickým ideologiím, popřípadě se „převýchovy“ účastní dobrovolně.
„Tu dobrovolnost je ovšem třeba vnímat s velkou rezervou. Neexistují poznatky, že by někdo o převýchovu skutečně požádal. Navíc čínský režim má dostatečné množství mechanismů, jak tuto dobrovolnou součinnost svých poddaných zajistit,“ upozorňuje sinolog z Orientálního ústavu Akademie věd ČR Ondřej Klimeš.
Vláda v Pekingu uniklé dokumenty prohlásila za holý výmysl a lži. Mezinárodní investigativní konsorcium ale údaje i podpisy v nich ověřilo a na jejich pravosti trvá.
Ondřej Klimeš navíc v úniku tak velkého množství dokumentů od nejvyššího vedení vidí důkaz narůstajícího odporu strany i čínského lidu vůči politice prezidenta Si Ťin-pchinga. „A reakce na sebe určitě nenechá dlouho čekat,“ odhaduje Klimeš. K podobně masivnímu úniku dokumentů z nejvyšších pater Číny podle něj došlo v roce 2001. Ty se týkaly masakru na náměstí Nebeského klidu.