Loňské schůzky Trumpova syna s ruskou právničkou se zúčastnil i někdejší člen sovětské kontrašpionáže. Uvedla to americká zpravodajská televize NBC News. Podle AP to muž později přiznal. Vazby na současné ruské tajné služby ale odmítá. Podle televize jde o rusko-amerického lobbistu.
Podle ruských médií jde o jistého Rinata Achmetšina, ruského emigranta s ruským a americkým občanstvím. Agentura RBK napsala, že Achmetšin byl lobbistou organizace Human Rights Accountability Global Initiative Foundation (HRAGIF), která byla vytvořena speciálně s cílem dosáhnout zrušení takzvaného Magnitského zákona.
Ten byl v USA přijat v roce 2012 v reakci na smrt ruského auditora Sergeje Magnitského, údajně ubitého dozorci v ruském vězení. Postihuje sankcemi ruské politiky, kteří podle USA porušují lidská práva. Moskva se dlouhodobě snaží o jeho zrušení.
Achmetšin je bývalým pracovníkem sovětských tajných služeb, potvrdila RBK s odvoláním na tvrzení Williama Browdera, šéfa společnosti Hermitage Capital Management, kde byl zaměstnán Magnitskij. Achmetšin podle RBK ale nepracoval pro sovětskou kontrašpionáž, nýbrž pro vnější rozvědku GRU.
Sám Achmetšin podle ruské agentury jakékoli kontakty s nynějšími ruskými výzvědnými službami odmítá. Mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov prohlásil, že Kreml Achmetšina nezná a nemá o něm žádné informace.
Syn amerického prezidenta tvrdí, že se s ruskou právničkou Nataljou Veselnickou – údajně napojenou na Kreml – loni v červnu setkal, protože mu nabídla kompromitující informace o tehdejší demokratické sokyni jeho otce Hillary Clintonové. Žádné dokumenty prý ale nakonec nezískal.
Veselnická takovýto účel jednání popřela s tím, že chtěla jednat právě o Magnitského seznamu. Peskov navíc odmítá, že by Veselnická měla na Kreml vazby.
Trumpa mladšího chtějí kvůli kontroverzní schůzce vyslechnout výbory Kongresu. Prezident tvrdí, že o schůzce nevěděl, za svého syna se ale postavil. Ten už dříve zveřejnil komunikaci s Rusy – celkem čtyři stránky pocházejí z počátku loňského června. Jejich zveřejnění Trump mladší vysvětlil snahou být „naprosto transparentní“.
Nejrůznější instituce a úřady v USA se zabývají údajnými vazbami prezidenta, jeho blízkých a spolupracovníků na ruské představitele. Vyšetřování je součástí větší kauzy kolem údajných zásahů Moskvy do amerických prezidentských voleb, z nichž právě Trump loni v listopadu vzešel jako vítěz.
Článek v New York Times o schůzce vyšel den poté, co se Trump poprvé ve funkci prezidenta USA na okraj summitu zemí G20 v Hamburku sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Ten opět odmítl, že by Kreml do voleb jakkoli zasahoval.
Údajným vlivem Kremlu na volby v USA, které se Rusko podle amerických tajných služeb snažilo ovlivnit v Trumpův prospěch, se zabýval úřad FBI a výbory Kongresu.
Když Trump letos v květnu odvolal šéfa FBI Jamese Comeyho, začali prezidentovi oponenti mluvit o snaze ovlivnit vyšetřování kauzy. Americké ministerstvo spravedlnosti pak jmenovalo do role nezávislého vyšetřovatele předchozího ředitele FBI Roberta Muellera.
