Nejstarší syn amerického prezidenta Donalda Trumpa na Twitteru zveřejnil elektronickou korespondenci, která ukazuje, že z Ruska loni přišla nabídka poskytnout kompromitující informace na Trumpovu soupeřku v prezidentských volbách Hillary Clintonovou. Sám Donald Trump mladší se ale v jednom z e-mailů svěřuje, že se mu takový nápad líbí. O schůzce s ruskou právničkou prý Donald junior svému otci neřekl proto, že ji považoval za bezvýznamnou.
„Ruský generální prokurátor nabídl poskytnout Trumpově kampani jisté úřední dokumenty a informace, které by měly kompromitovat Hillary a její styky s Ruskem a které by mohly být vašemu otci velice prospěšné. Jde skutečně o velmi vysokou úroveň a o citlivé informace, ale je to součást snahy Ruska a jeho vlády podporovat pana Trumpa,“ napsal loni 3. června publicista Rob Goldstone, který zprostředkoval schůzku mezi Trumpem mladším a ruskou právničkou Nataljou Veselnickou.
„Jestli to je to, co říkáte, pak se mi to líbí, hlavně později v létě,“ odpověděl Trump mladší Goldstoneovi. S Veselnickou se Trumpův syn sešel 9. června 2016 v Trump Tower ve společnosti Trumpova zetě Jareda Kushnera a tehdejšího šéfa Trumpovy kampaně Paula Manaforta.
Mailů jsou celkem čtyři stránky a pocházejí z počátku loňského června. Jejich zveřejnění Trump mladší vysvětlil snahou být „naprosto transparentní“.
Veselnická v rozhovoru s televizí NBC News řekla, že žádný kompromitující materiál na Clintonovou neměla a že chtěla jednat o takzvaném Magnitského seznamu, který vystavuje americkým sankcím ruské činitele porušující lidská práva.
- Seznam, který Moskva kritizuje, nese jméno Sergeje Magnitského, ruského auditora a právníka, který byl zatčen za údajné daňové úniky krátce poté, co obvinil ruské policejní a justiční pracovníky z rozsáhlých defraudací. V listopadu 2009 Magnitskij za nevyjasněných okolností v moskevském vězení zemřel, podle ruské opozice byl zavražděn.
Schůzka byla bezvýznamná, tvrdí Donald junior
Trump mladší již dříve potvrdil, že se schůzka konala, ale žádné „důležité informace“ o soupeřce svého otce na ní prý nedostal. „Bylo to tak bezvýznamné, že nebylo co říci,“ vysvětlovat v úterním rozhovoru v televizi Fox News, proč otci o schůzce s ruskou právničkou neřekl.
Obvinění ze snahy koordinovaně s Moskvou ovlivnit loňské volby ve prospěch otce označil za „směšná“. Dodal, že se „nejspíš sešel i s dalšími lidmi z Ruska“, ale nikdy se nesnažil koordinovaně ovlivnit volby či poškodit Clintonovou. S Rusy prý mluvil zcela bez nekalých úmyslů.
Jeho otec v reakci na zveřejnění korespondence prohlásil, že „tleská jeho (synově) transparentnosti“. „Byla to jen právnička, která se zajímala o program adopcí z Ruska. Použila to jako záminku, aby se mohla sejít s volebním týmem,“ uvedl Trumpův asistent Sebastian Gorka.
„Můj syn Donald minulou noc odvedl dobrou práci. Byl otevřený, transparentní a ukázal nevinu. Tohle je největší hon na čarodějnice v politické historii. Smutné!“ napsal prezident. Dodal, že jakmile veřejnost zaslechne od falešných médií odkaz na „zdroje“, měla by si uvědomit, že tyto zdroje jsou vymyšlené a neexistují.
Podle demokratů důkaz ruské pomoci Trumpovi
Informace o setkání syna Donalda Trumpa s ruskou právničkou prozkoumá senátní výbor pro tajné služby, jeden ze tří kongresových výborů, který se dlouhodobě zabývá kauzou ruského vlivu na americké prezidentské volby. Podle televize NBC se na tom členové výboru dohodli bez upřesnění data zasedání. Prezidentův nejstarší syn Donald junior si v souvislosti s chystaným slyšením zajistil služby právního poradce.
Někteří demokratičtí členové výboru považují obsah korespondence za jasný důkaz snahy Ruska pomoci ve volbách Trumpovi, jehož tým podle nich s Moskvou aktivity koordinoval. „Ty e-maily ukazují, že už není otázkou, zdali (Trumpova) kampaň usilovala o součinnost s nepřátelskou zahraniční mocností, aby podrývala americkou demokracii,“ prohlásil přední demokrat ve výboru Ron Wyden.
„Zatím se nic neprokázalo, ale teď už se nebavíme jen o maření spravedlnosti. Vyšetřování se posouvá k možnému porušení přísahy, ke lžím a možná dokonce i k velezradě,“ podotkl demokratický senátor z Virginie Tim Kaine.
Republikáni jsou v hodnocení opatrní
Republikáni naproti tomu nabádají ke zdrženlivosti. Podle senátorky Susan Collinsové sice korespondence Trumpa mladšího „vyvolává otázky“, avšak dosud byla vidět jen „část celkového obrazu“. Proto podle ní není radno činit soudy před Trumpovým vystoupením ve výboru.
„Washingtonská média jsou posedlá Ruskem a naprosto odtržená od běžných Američanů. Když přijedu zpátky do Texasu, na Rusko se mě tam nikdo neptá,“ konstatoval neúspěšný kandidát na prezidenta Ted Cruz.
„Je to velký problém. Nemůžeme dovolit cizím vládám, aby kontaktovaly jakýkoli volební tým a hlásaly - chceme vám pomoct,“ míní naopak senátor z Jižní Karolíny Lindsey Graham.
Rusko o schůzce nic neví, diví se tlaku na Trumpa
Veselnická má podle amerických médií blízko Kremlu. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ale v pondělí novinářům řekl, že o právničce tohoto jména v Kremlu nikdo nic neví. I sama advokátka toto spojení odmítá. „Je docela možné, že informace sháněli. Hrozně je chtěli,“ řekla ke schůzce.
„S překvapením jsem zjistil, že ruská právnička je kvůli schůzce obviňována a Trumpův syn také. Pro mě je to divočina,“ řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Nic o tom nevím. Je ale ohromující, že seriózní lidé dělají z komára velblouda,“ dodal.
Také Kreml uvedl, že o schůzce nic neví a že s Veselnickou nespolupracoval, proto není ve vztazích mezi právničkou a Trumpovým štábem nic k vyšetřování. Úřad ruského prezidenta rovněž konstatoval, že Trump je pod bezprecedentním tlakem.
Přijímat podobnou pomoc od cizí vlády je proti americkým zákonům. Spojené státy už ruské vměšování do voleb vyšetřují v jiných případech.
„I když nevíme, které dokumenty byly nakonec předány, tak ten relativně důvěrný tón i to, že se té schůzky pak zúčastnil Manafort a Kushner, naznačují, že tam rozhodně není něco v pořádku a že vyšetřování bývalého šéfa FBI Muellera není jen nějakou chimérou a lze očekávat zřejmě další důkazy o kontaktech nejbližších Trumpových lidí s lidmi z vysoké ruské politiky,“ míní amerikanista Kryštof Kozák.
