Petrohrad - Zástupci 13 zemí, v nichž ještě žijí ve volné přírodě tygři, schválili v úterý v Petrohradu dvanáctiletý program, který má zajistit zdvojnásobení populace těchto kočkovitých šelem. Problematické ale zůstává financování programu, protože účastnické země zatím přislíbily jen 127 milionů dolarů z nutných 350 milionů dolarů (6,4 miliardy korun). Některé ze zemí, v nichž šelmy volně žijí, například Laos, Bangladéš nebo Nepál, patří mezi nejchudší v Asii a nebudou moci na program přispívat. Jeho financování tak bude do velké míry záviset i na západních zemích. Tygří summit dnes pokračoval zasedáním expertních skupin.
Kromě zástupců 13 zemí, kde tygr ještě žije, se petrohradského fóra zúčastnili i zástupci velkých dárcovských zemí, které přispívají Světovému fondu ochrany přírody (WWF) - hlavně USA, Velké Británie a Německa, a také četní experti různých organizací pro ochranu přírody a nevládních společností. WWF také oznámil, že americký herec Leonardo DiCaprio věnoval na záchranu tygrů milion dolarů. Americký herec, který je sám členem WWF, se už začátkem roku podílel na mezinárodní kampani, která měla do fondu na záchranu tygrů přinést 20 milionů dolarů.
Hostitel summitu Vladimir Putin vyjádřil přesvědčení, že je v silách účastníků summitu zajistit, že do roku 2022 bude na světě žít přes 6 000 tygrů. Nyní jich je jen 3 200, což je podle ruského premiéra situace „blízká katastrofě“. Putin se na veřejnosti rád a často prezentuje jako zapálený ochránce ohrožených živočišných druhů, kromě tygrů se angažuje také v boji za záchranu belugy a ledních medvědů.
Vladimir Putin:
„Nikdo nám nemůže předhazovat, že jednáme o malichernostech, a říci, že se šéfové vlád sešli jen proto, aby jednali o velké kočce. Když dnes mluvíme o osudu tygrů, jednáme o zásadních otázkách pro celé lidstvo a jeho budoucnost. Bez respektování přírody, našeho společného domu, se civilizace nemůže rozvíjet.“
Mezinárodní program budou koordinovat Světová banka a WWF. Prezident Světové banky Robert Zoellick označil úsilí za poslední šanci na záchranu tygrů před vyhynutím.
Kromě schválení mezinárodního programu účastníci summitu představili národní nebo bilaterální opatření, která mají přispět k záchraně tygrů. Putin například oznámil dohodu se svým čínským protějškem Wen Ťia-paem o přeshraniční spolupráci při boji proti pašerákům. Ti dopravují do Číny části ulovených tygrů, které slouží jako přísady do léků tamní tradiční medicíny. Putin také oznámil, že Rusko pomůže Kazachstánu a Íránu v jejich úsilí o návrat volně žijících tygrů do tamní přírody.
Část zoologů se k petrohradskému summitu staví skepticky. Podle nich je záběr organizátorů příliš široký. Doporučují, aby se státy soustředily hlavně na maximální ochranu klíčových rezervací. Strážců je totiž málo nebo jsou často zkorumpovaní stejně jako manažeři parků.
Ředitel pražské zoo je vůči závěrům summitu skeptický
Také ředitel pražské zoo Miroslav Bobek vyjádřil v pořadu ČT Události, komentáře vůči plánům summitu určitou skepsi. Problém je podle něj především v tom, že není jasné, jak je strukturována potřebná částka na záchranu tygrů, jak by se s ní mělo naložit a za co by se vlastně měla utratit. Připomněl, že podle ochránců nejsou potřeba stamiliony, ale desítky milionů dolarů. Nicméně na konkrétní výsledky je podle něj nutné počkat do příštího summitu.
Miroslav Bobek:
„Ohrožených druhů je strašně moc a měli bychom asi preferovat ochranu celých biotopů, toho prostředí, kde žijí nejenom tygři, ale i další ohrožení živočichové. (…) Tygry kromě pytláctví ohrožuje právě to, že už nemají kde být, že zmizela většina prostředí, kde by mohli žít a lovit.“
Bobek také uvedl, že se přeceňuje role zoologických zahrad jako jakési Noemovy archy. Zoo by podle něj měly přispět především ke vzdělávání a k ochraně ohrožených druhů tam, kde ještě žijí, nikoliv k odchování vyhubených zvířat a jejich navrácení do přírody.
V divoké přírodě se tygři vyskytují už jen ve třinácti asijských zemích. Nejvíce jich žije v Indii (až 1 650) a v Indonésii (kolem 450). Ve stovkách se počet tygrů pohybuje na ruském Dálném východě, v Nepálu, Malajsii, Thajsku a v Bangladéši. Na desítky a jednotlivce se tygři počítají v Barmě, Vietnamu, Indonésii, Bhútánu, Číně, Kambodži a v Laosu. Před sto lety se jejich celkový počet ve volné přírodě odhadoval na 100 tisíc, dnes jich je 3 200. Jen za posledních deset let se jejich počet snížil o 40 procent.
Ruský pytlák dostal za zabití tygra půlmilionovou pokutu
V době, kdy v Petrohradu skončil tygří summit, byl za zabití chráněného tygra a za pokus o podloudný obchod s jeho tělesnými částmi odsouzen na ruském Dálném východě jeden pytlák k pokutě a náhradě škody v celkové výši 725 tisíc rublů (přes 429 tisíc korun). Zadržen byl v oblasti Ussurijska poblíž hranic s Čínou, kde je největší poptávka po tygřích produktech ze strany tradiční čínské medicíny. Ruská televize ukázala zatčení pytláka, který měl v batohu kosti a části tygřího těla. Kůži už prý stačil prodat.
