Dánsko se opřelo do některých praktik světových technologických gigantů. Podle ministerstva pro digitalizaci firmy jako Meta nebo Google nebojují dostatečně silně proti podvodné reklamě. V severské zemi se nyní objevuje stále víc příspěvků, ve kterých neznámí tvůrci zneužívají známé osobnosti.
Tvůrci podvodných reklam zneužívají známé osobnosti. Digitální giganti čelí výzvám k aktivnějšímu zásahu
6 minut
Horizont ČT24: Digitální platformy příliš neřeší podvodné reklamy
Divya Dasová patří k hlavním tvářím dánské veřejnoprávní televize. Na sociálních sítích se to však hemží lživými zprávami, které ji ukazují v nepříznivém světle.
„Je to stále divočejší, drsnější a očerňující,“ říká novinářka.
Tyto zprávy přitom působí jako seriózní novinové články s fotografií reportérky. Jenže zneužívají její jméno k podvodné reklamě na to, kam investovat. Nebo nepohodlnou novinářku líčí jako oběť domácího násilí.
Podobné případy na sociálních sítích v Dánsku monitoruje zvláštní redakce: Tjekdet.dk. Její pracovník, novinář Daniel Grenea, ukazuje na monitoru podvodné reklamy. „Nebyly odstraněny. Je to mezinárodní problém.“
Podobné podvody se šíří i v Česku. Loni se terčem manipulací stal například prezident Petr Pavel – během kampaně například upravená verze jeho webových stránek oznamovala, že zemřel. Kromě politiků zneužili podvodníci i důvěryhodné osoby a instituce, včetně České televize.
Vyrobit je snadné, odstranit zdlouhavé
Nástroje na výrobu takové podvodné inzerce s celebritami, a to i včetně videí, jsou dostupné na internetu většinou zdarma nebo za několik stovek korun. Vyrobit je tak může v podstatě každý a potom jednoduše umístit na sítě jako Facebook, X nebo YouTube. Jejich stažení z veřejného prostoru naopak často trvá dlouho.
„Nejhorší na tom je, že se zdá, že Meta s tím nic nedělá. Jsem přesvědčená, že může. Určitě je to těžké, ale dá se to udělat,“ říká novinářka Dasová.
Podobný pocit nemají jen dánští novináři, ale už i členové tamní vlády. Ministerstvo pro digitalizaci vyzvalo dotčené mamutí společnosti, aby přijaly svůj díl odpovědnosti. Současně doporučilo všem obětem krádeže identity, aby tyto případy hlásily na policii, a to i s uvedením jména dané sociální sítě.
Platformám nic nehrozí, naopak mohou vydělat
„Bylo by opravdu hezké, kdyby Meta mohla tyto věci konečně odstranit, stáhnout je ze svých stránek, z Facebooku, z Instagramu a tak dále,“ uvedl Michael Busk-Jessen z dánského ministerstva financí.
Všechny tyto platformy umožňují, aby postižený zneužití nahlásil. Pak žádost o stažení ještě posuzují. Nemají ale mnoho důvodů pro to, aby podobné podvody samy vyhledávaly a bránily v jejich zveřejňování. Za to, že slouží jako vývěska podvodných reklam, jim zatím žádný trest nehrozí. Naopak na tom často vydělávají.
Podezřele snadný výdělek, podvržená webová adresa
„Když to vypadá příliš dobře, tak bych měl zbystřit. Když mi někdo nabízí peníze zadarmo nebo nějakou úžasnou formu výdělku bez práce, tak bych měl dávat pozor, jestli je to opravdu z důvěryhodného zdroje,“ radí šéfredaktor webu Lupa.cz David Slížek, jak takové podvody rozpoznat.
„Na první pohled si toho laik všimnout nemusí. Největší rozdíly jsou v adresách stránek, které bývají podvržené, nesmyslné nebo připomínají adresy oficiálních institucí nebo médií. Často tyto reklamy odkazují na stránky, které vypadají jako zpráva či článek z nějakého normálního média,“ dodal v Horizontu ČT24.
