V Belgii žije na 130 tisíc Turků – řada z nich využila možnost hlasovat předčasně o ústavních změnách. Referendum, které v samotném Turecku proběhne až na konci týdne, může zvýšit pravomoci tureckého prezidenta Erdogana. Belgický rozměr kampaně zachytil zpravodaj ČT Bohumil Vostal.
- 18článkový reformní balíček spojí moc tří legislativních úseků pod jeden výkonný – s prezidentem v jeho středu.
- Hlava státu bude moci dosazovat ministry, veřejné činitele i téměř polovinu vrchních soudců.
- Reforma umožní prezidentovi vydávat dekrety, vyhlašovat výjimečný stav nebo rozpustit parlament.
- Hlava státu také bude moci mít vazby na svou politickou stranu. Na druhou stranu bude trestně odpovědná.
- Parlament přijde o své právo na interpelace.
- Parlamentní a prezidentské volby budou probíhat současně, každých pět let.
- V případě prosazení změn může Erdogan setrvat v úřadě až do roku 2029.
Ani v belgické enklávě Turků není na Erdogana jasný názor: jedni ho mají za autokrata dychtícího po větší moci, druzí v něm vidí vůdce, který vrátí Turecku hrdost. Jak nesmiřitelně kampaň turecké krajany v Belgii rozdělila, ukázaly i potyčky v průběhu hlasování. Po incidentech před ambasádou v Bruselu museli pobodaní odpůrci Erdogana do nemocnice.
Boj o hlasy se odehrával i v tureckých mešitách, kterých je v Belgii přes 60. Belgická média informovala, že turečtí imámové často slouží jako tajní agenti, kteří donášejí na opozici vůči Erdoganovi.
Po loňském nezdařeném vojenském puči jen v Bruselu požádalo o azyl 678 Turků. Šlo často o novináře, advokáty nebo prokurátory. Z tureckého zastoupení při NATO v Bruselu žádá o azyl stovka tureckých rodin.
Do neděle mohli rozhodovat turečtí občané v zahraničí. Největší komunita žije v Německu –podle úřadů tam hlasovalo 49 procent z milionu a půl oprávněných voličů. Podobnou účast hlásí i Nizozemsko.
